E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Mičurinský veleúkol - velký rozhovor s Vojenem Ložkem

„Není to jeden vědec, ale celý tým specialistů,“ říká o nestorovi české přírodovědy jeho žák Václav Cílek. Vojen Ložek, odborník na šneky, slaví devadesátiny. Jeho znalost české krajiny je ohromující. Stejně jako vzpomínky na tajnou geologickou misi v temných 50. letech, na vroucí polibek od kočky a chuť užovky ve válečné nouzi.

V aktuálním srpnovém čísle magazínu Interview vyšel obsáhlý rozhovor Lenky Nejezchlebové s legendou naší fakulty.

Už chápu, proč o vás Václav Cílek mluví v superlativech. Je fascinující, jak během svých přednášek
lehce přecházíte z oboru do oboru, z geologie do botaniky, od botaniky k zoologii, k tomu kapitola
z pravěkého zemědělství…

Ale to je důležité. Přírodovědci by měli mít znalosti z jiných oborů, nejen ze svého úzkého zaměření. Geobotanika by například mělo zajímat, jestli prostor, který študuje, byl v pravěku osídlen. Jsou místa, která se tváří jako velká divočina, třeba národní rezervace Karlštejn, ale pozor, v jejím centru jsme objevili hradiště z doby pozdně bronzové! Je to přírodovědecky velmi bohatá oblast, ale je výtvorem přírody i člověka, což nelze oddělovat. V řadě našich krajů kam hrábnete, tam narazíte na lidské stopy.

Je člověk vždycky ten, kdo přírodu ničí?

Vojen Ložek - foto: archiv Vojena Ložka

Dřív tolik ne, ani na to neměl technické prostředky, ale v dnešní době je to do jisté míry pravda. Je řada aktivit, jejichž následky jsou nevratné, třeba odtěžení celých hor. Když lidstvo během vědeckotechnické revoluce vyvinulo nejrůznější prostředky, netušilo, jak velké dopady na přírodu mohou mít.

Mluvíte o průmyslu?

Nejen. S kolegyní Luckou Juřičkovou jsme dali dohromady článek o tom, jak krajinu k nepoznání změnilo lesní hospodářství – během jednoho jediného století! Neuvěřitelné. K tomu všechny průmyslové aktivity. Už skoro nevíme, co je čistá voda.

Přitom se říká, že voda je nyní daleko čistší, než byla začátkem devadesátých let.

Zlepšilo se to, je, řekněme, přijatelná, ale dobré to není. Jako kluk jsem se koupal ve Vltavě pod Prahou, což by v dnešní době bylo dost problematické. Bydleli jsme na břehu Vltavy u dnešního Jiráskova mostu, pamatuji dobu, kdy ten most ještě nestál. V létě jsem chodil rovnou z domu v plavkách do řeky. Když byla nízká voda, podplavali jsme jez a seděli „pod vodou“.

Učíte na přírodovědecké fakultě už padesát let. Jak se mění studenti v čase?

Bývaly doby chytrých studentů, pak přišly doby, kdy byli úžasně natvrdlí a plácali neuvěřitelné věci. Teď bych řekl, že je situace lepší. Oni jsou študenti pořád v podstatě stejní, na přírodovědu nepřicházejí hloupí lidé, něco vědí a mají zájem, ale velký problém je, že ztrácejí reálnou znalost přírody. Oni za to ale nemohou, souvisí to s vývojem společnosti, mají malou možnost přírodu poznat a „ošmatat“ si ji v terénu.

Je to velký handicap?

Ano. Mám celofakultní přednášku Vývoj přírody a krajiny v kvartéru, tedy za poslední dva miliony let. Je to nalejvárna o dějích v přírodě, které nikde nejsou souborně publikovány. Dav před sebou ve velké posluchárně nazývám cizinecká legie, jde o posluchače všech možných fakultních oborů, a říkám jim: „I když budu dávat sebepečlivější důraz na popisy různých jevů a objektů, dokud je neuvidíte, nebude to ono.“ Musí poznávání přírody hodně dohánět, nemají to pod kůží. A ta klesající praktická znalost může mít hodně vážné následky. Například když v roce 2002 začaly velké povodně, působil jsem na ministerstvu životního prostředí jako poradce. A záhy jsem zjistil, že chybí hlubší povědomí, co je niva a jaké jevy jsou s ní spjaty.

Když řeknu louka, tak se pletu?

To je čistě botanický pohled, ale geologicky je to ploché údolí ovlivňované a vytvářené vodním tokem s určitou flórou a faunou. Každý starosta by měl vědět, jestli v obci má nivu a jak s ní zacházet. Tak jako každý mlynář za starých časů věděl, že cokoli v nivě mu občas voda zaplaví. Tak to je. Lidem dnes často chybí obyčejný selský rozum.


Celý rozhovor si můžete přečíst v magazínu Interview.

Publikováno: Sobota 08.08.2015 14:10

Akce dokumentů