Media s námi a o nás: Žába pomohla Čechům zjistit, jak vzniká pohlaví, 12.2.2014, Lidové noviny

Podobu lidí i všech živočichů a organismů určují geny, chemické úseky deoxyribonukleové kyseliny (DNA), které vytvářejí tenká vlákna. Vlákna měří přibližně dva milimetry a jsou svinuta do tzv. chromozomů. V každé lidské buňce jich je 22 párů a jeden pár určuje pohlaví člověka. Ženy mají dva chromozomy X, muži jeden X a jeden Y. Vědci dlouho netušili, jak chromozom X vznikl. Logicky předpokládali, že proběhla selekce genů, ty se postupně přesunuly na jeden z běžných chromozomů a změnily ho v pohlavní. Ovšem podle nových poznatků získaných odborníky z Přírodovědecké fakulty UK to proběhlo trochu jinak.
Žijící zkamenělina Jako výzkumný model použili drápatku tropickou. Tato žába je živou zkamenělinou. Zjednodušeně řečeno zhruba 80 milionů let si zachovává svůj vzhled, neboť přírodní podmínky ji nepřinutily k výrazné změně. To je velice výhodné, protože má stále stejnou genetickou výbavu a vědcům slouží jako výchozí druh ke srovnávání s genomy jiných organismů. Navíc, jako u všech obojživelníků, nevznikají zárodky drápatky skrytě ve vejcích nebo v děloze, takže je lze snadno pozorovat. Přírodovědci měli k dispozici genetickou mapu drápatky tropické, kterou sestavili v roce 2011 společně s kolegy ze Spojených států a Velké Británie. „Díky mapě jsme mohli porovnat dědičnou výbavu žáby s genomem člověka,“ říká Vladimír Krylov, jeden z členů týmu. „Sledovali jsme hlavně kódující geny, které se vývojem příliš nemění, proto víme, kde se nacházejí u člověka a kde u drápatky,“ dodává.
Studiem živé zkameněliny se vědci dokázali podívat do období před 80 miliony lety. Zjistili, že drápatka má více než 450 genů velice příbuzných s geny na lidském chromozomu X. U žáby ale tyto geny zůstaly až do současnosti na dvou chromozomech. U našich dávných předků se během vývoje od obojživelníků k savcům některé části obou chromozomů spojily a vznikl tak jediný, chromozom X.

Autor: Josef Matyáš

_{Drápatka africká je živou zkamenělinou. Zhruba 80 milionů let si zachovává svůj vzhled, neboť přírodní podmínky ji nepřinutily k výrazné změně.   Foto: Petr Jan Juračka}