E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Media s námi a o nás: Proč se nám točí hlava, když se rychle postavíme?14.11.2012, Lidové noviny

Motání hlavy, závrať, vertigo, to všechno jsou termíny pro nepříjemný stav, který všichni známe. Tento stav může mít rozličné příčiny a velmi často se projevuje hned potom, co rychle vstaneme. Jaká je ale příčina? Odpověď na tuto otázku poskytl čtenáři Lidových novin prof. RNDr. František Vyskočil, Dr.Sc.,z Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

 

Otázka čtenáře: Proč se nám točí hlava, když se rychle postavíme?

Odpovídá prof. RNDr. František Vyskočil, Dr.Sc.,z Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.


Jedná se o polohové (ortostatické) snížení krevního tlaku v mozkových cévách, ke kterému dochází při rychlém vstání ze sedu nebo lehu do vzpřímené polohy.
Krevní řečiště je jako sloupec vody v měkké hadici. Když hadici zvedneme, sníží se nahoře tlak a naopak ve spodní části díky gravitaci tlak vzroste a hadice se rozšíří. V našem těle to znamená, že mozek je na krátkou chvíli méně zásoben čerstvou krví a kyslíkem. Naopak se zvýší tlak a objem krve v dolních končetinách, především v žilním řečišti.

 

krevní řečiště 1

Krevní řečiště je jako sloupec vody v měkké hadici                                                                                            zdroj: turbosquid


Krev se hůř navrací do srdce, to zpomalí činnost, klesne celkově střední krevní tlak a může dojít k závrati nebo i krátkodobé mdlobě. Když jsme mladí a zdraví, většinou nám dobře fungují různé mechanismy, především tzv. baroreflex, který okamžitě kompenzuje dva spojené fyziologické jevy při změně polohy těla, tedy hrozící odkrvení mozku a překrvení dolních končetin. Případně i změnu tlaku krve v ledvinách, kde je tlak důležitý pro filtrování krve.
Jak baroreflex funguje? V aortě, největší tepně vedoucí okysličenou krev do těla, máme nedaleko od výstupu z levé srdeční komory drobná tělíska s buňkami, citlivými na tlak – baroreceptory. Ty neustále vysílají impulzy do center autonomního nervového systému, sympatiku a parasympatiku, uložených v zadní části mozku, které říkáme mozkový kmen.

 

krevní řečiště

Krevní řečiště lidské hlavy                                                                                                                       zdroj: neuroscience


Při rychlém vztyčení a ortostatickém poklesu tlaku signály z baroreceptorů klesají a autonomní (vůlí neovládatelné) nervy jednak zvyšují srdeční tep (odstraňuje se tlumivý vliv parasympatického bloudivého nervu na srdce) a také způsobují přes sympatická nervová vlákna zrychlení tepu a zúžení cév v dolních končetinách. Krevní tlak vzroste a krev se tlačí zpět do horní části těla, což prospívá mozku a jeho prokrvení.
Podobným problémem trpí například vojáci stojící delší dobu v pozoru nebo jako čestná stráž. Stejně tak kosmonauti, nepociťující vliv gravitace, nebo dlouho ležící pacienti. Zúžení žil v nohách a žilní chlopně mohou polevit, chybí stahy svalů, které jinak napomáhají krevnímu oběhu. Ale baroreflex se většinou rychle obnoví. Starší osoby nebo nemocní s diabetem musí být ale opatrní.
U šestimetrových žiraf rychlé ortostatické změny tlaku při pohybech hlavy od země až do korun akácií mohou ohrozit nejen mozek (dva metry nad srdcem), ale i filtraci v ledvinách, která by mohla nebezpečně kolísat a tento orgán trvale poškodit. Proto mají žirafy nejen lepší systém nervového řízení krevního tlaku, ale i vazivem vyztužené žíly v nohách, což brání jejich většímu rozšíření (a „vykrvácení“ mozku) při vztyčení hlavy.

 

 

 

Publikováno: Středa 14.11.2012 00:00

Akce dokumentů