E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Media s námi a o nás: Proč menší zvířata rodí více mláďat než velká? 31.10.2012, Lidové noviny

Otázka proč menší zvířata rodí více mláďat než velká vypadá na první pohled docela jednoduše, odpověď na ní je však poměrně složitá. Doc. David Storch z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy odpovídá na další dotaz rubriky Zeptejte se vědců Lidových novin.

 

Dotaz čtenáře: Proč menší zvířata rodí více mláďat než velká?

Odpovídá docent David Storch z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy:

Odpověď není vůbec jednoduchá. Podobný-mi záležitostmi se zabývá celé vědní odvětví – evoluce životních strategií nebo životních cyklů. O počtu mláďat rozhoduje několik věcí. V první řadě jde skutečně o tělesnou velikost, nicméně vztah rozhodně není přímočarý. Existují maličká zvířata, jež mají ve vrhu jen jediné mládě (u savců třeba netopýři), a na druhou stranu velká zvířata, která mají mláďat hodně (u savců například prasata). Zpravidla však platí, že malá zvířata mají víc mláďat – jak za jednotku času, tak často i ve vrhu či snůšce. Jedno vysvětlení říká, že malá zvířata mají na jednotku hmotnosti intenzivnější metabolismus, a proto mají relativně větší produkci potomků. Což je určitě pravda, ale těžko nám to vysvětlí zmíněné výjimky.

 

netopýr

Netopýři, kteří patří mezi maličkaté savce, mají ve vrhu jen jediné mládě. Matka totiž nosí mláďata s sebou a létat s více než jedním či dvěma netopýřaty nejde.

 

Druhé vysvětlení zjednodušeně řečeno tvrdí, že evoluce musí vést ke stavu, kdy je porodnost vyrovnána s úmrtností, poněvadž jinak by populace buď vymřela, nebo naopak neomezeně rostla. A protože menší zvířata jsou častěji lovena predátory, vyrovnávají to větší porodností. K tomu přistupuje další faktor. Když už má zvíře velkou pravděpodobnost, že se dožije slušného věku, vyplatí se mu investovat do menšího počtu mláďat, o něž se pořádně postará. Mláďata se pak rodí vyvinutější – mají tak zaručeno, že budou rychleji schopna se o sebe postarat a dospět. Jenže pak jich nemůže být moc. Tak je tomu právě u většiny primátů, anebo třeba u zmíněných netopýrů (kde asi hraje roli i fakt, že matka nosí mláďata s sebou a létat s více než jedním či dvěma netopýřaty nejde). Člověk je z tohoto hlediska výjimečný. Rodí totiž sice velká mláďata, o která pečuje relativně dlouho, čili jich nemůže být moc - ale na druhou stranu jsou tato mláďata dosti málo vyvinutá, aspoň v porovnání s ostatními primáty. Je to tím, že člověk má poměrně velkou hlavu, takže kdyby matky měly rodit ještě vyvinutější potomky, těžko by prolezli pánevním otvorem. Jak vidíme, počet, velikost i relativní vyvinutost mláďat ovlivňuje řada faktorů, nejen velikost živočicha. Jednotlivé faktory se pak zpětně ovlivňují: například díky většímu mozku a vyšší inteligenci se dokáže člověk dožít vyššího věku, tím se mu vyplatí dlouho pečovat o inteligentní potomky, takže jich nemůže být mnoho a musí mít velký mozek atd.

 

Novorozenec

Člověk rodí sice velká mláďata, o která pečuje relativně dlouho, čili jich nemůže být moc - ale na druhou stranu jsou tato mláďata, v porovnání s ostatními primáty, dosti málo vyvinutá.

Publikováno: Čtvrtek 01.11.2012 00:00

Akce dokumentů

Kategorie: