E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Media s námi a o nás: Modré žáby jsou i v Česku. Ale jen někde. Poradíme vám, kde je uvidíte. National Geographic Česko

I v Česku najdete pestře zbarvené žáby. Skokani ostronosí jsou zbarveni do modra jen v době páření. Právě v těchto dnech se krajiny některých českých a moravských rybníků zabarvují do modra. Podívaná ale trvá jen chvíli, a pak se žabáci vracejí ke svému obvyklému hnědému odstínu. Kde je můžete vidět?

Sníh a led snad už brzo opustí naši přírodu. Začíná jaro, čas rozpuku i rozmnožování. Pro naše obojživelníky je hlavním reprodukčním obdobím konec března a první polovina dubna. Žáby se v tuto dobu budí ze zimního spánku. Migrují k různým nádržím, rybníčkům a tůňkám, aby zde nalezly partnera a mohly zplodit další generaci.

Skokan ostronosý (Rana arvalis) není žádnou výjimkou. Spolu se skokanem hnědým a skokanem štíhlým patří do skupiny našich takzvaných hnědých skokanů z rodu Rana. Všechny tři druhy mají podobné ekologické nároky i životní strategie a jsou si morfologicky natolik podobné, že je laik téměř nemůže rozeznat.

Na rozdíl od našich zelených skokanů (rod Pelophylax) se hnědí skokani stahují do vody jen na krátké období reprodukce; zbytek sezóny tráví na souši. Právě během rozmnožování jsou samečci skokana ostronosého velice odlišní od všech ostatních našich žab. Je u nich totiž extrémně silně vyvinut sezónní sexuální dimorfismus(pohlavní dvoutvárnost): mají nápadně nateklé tělo, zvětšené plovací blány na zadních nohou a výrazné pářicí mozoly na předních končetinách.

 

Modří žabáci 2

Období rozmnožování skokana ostronosého (Rana arvalis) trvá obvykle jen několik dní na počátku jara.  Foto: Martin Šandera pro Věda je krásná

Modrá s opalizujícími odlesky…

Nejnápadnější je ale jejich zbarvení, které se může pohybovat od šedomodré až šedočerné po jasně modrou s opalizujícími odlesky. Míra modrého zbarvení závisí na teplotě a intenzitě slunečního záření i na fyzické kondici jedince. Ráno a v podvečer, když je chladněji, převládají u samečků šedohnědé tóny, pouze hrdlo je namodralé. V době maximální intenzity námluv je žába celá modrá. Pokud bychom takového modrého samečka odlovili, po chvilce o svou barvu přijde v důsledku stresu.

Bohužel o fyziologickém pozadí této barvoměny zatím mnoho nevíme. Mechanismus, kterým žabí krasavci mění své zbarvení, tak zůstává záhadou. Dokonce ani funkce barvoměny není doposud objasněná. Klasická vysvětlení, tedy že se samičky ochotněji páří s modřejšími samci, nebo že modřejší samci mají lepší kondici či potomstvo, nebyla v nových studiích potvrzena.

Alternativní teorie poukazuje na roli modrého zbarvení jako „rozlišovacího dresu“. Během krátkého a intenzivního období hromadného páření totiž nebývá jednoduché správně odlišit partnerku od soka. Může tak docházet k omylům, které stojí čas a energii. Modrá barva samců tedy umožňuje rychlé odlišení konkurentů od potenciálních partnerek, což může být ve výsledku velmi efektivní.

 

Modří žabáci 3

Po skončení rozmnožování se modré zbarvení skokana ostronosého mění zpět v hnědavé. Foto: Martin Šandera pro Věda je krásná


Hladina nabarvená na modro

Skokan ostronosý se vyskytuje roztroušeně téměř po celé České republice, i když jeho výskyt není zdaleka plošný. Potkat jej můžeme například v jižních, východních a západních Čechách nebo na jihu Moravy.

Pokud se rozhodnete navštívit za prvních teplých jarních dnů nějaký rybníček, pohybujte se pomalu a obezřetně. Rychlejším pohybem totiž můžete skokany vyplašit a ti zmizí pod vodou. Pak si budete muset pár minut počkat, než se vám naskytne šance celé divadlo pozorovat.

A je vskutku na co koukat – na místě rozmnožování bývá několik desítek či stovek kusů, takže hladina vypadá, jako by ji někdo natřel modrou barvou. Žáby rejdí sem a tam, hledají samičky nebo vydávají bublavé kvákání. Hlas jednotlivců je poměrně tichý, pokud ale sbor čítá mnoho jedinců, může být slyšet i na delší vzdálenosti.

 

Modří žabáci

Tento pohled se nakytne jen málokomu, sokan ostronosý  (Rana arvalis) je totiž vzácný.   Foto: Martin Šandera pro Věda je krásná

 

Pro National Geographic Česko napsal Mgr. Petr Šípek, Ph.D. z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK

 

 

Publikováno: Pátek 22.03.2013 10:10

Akce dokumentů

Kategorie: