E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Dopad lidské činnosti na původní flóru a faunu bude postupně zesilovat: ohrožení biodiverzity se plně projeví až po několika desetiletích

Nová studie, která analyzuje ohrožení a vymírání rostlin a živočichů ve 22 evropských zemích ukázala, že tyto procesy jsou těsněji svázány s vlivem člověka na krajinu v minulosti, než s jeho současným působením. Mezinárodní tým 13 pracovníků pod vedením Stefana Dullingera a Franze Essla z Vídeňské univerzity, jehož součástí byli i Vojtěch Jarošík a Petr Pyšek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v a Praze Botanického ústavu AV ČR, zveřejnil výsledky svého výzkumu tento týden v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS).

Je dobře známo, že přežití mnoha druhů, jejichž počet navíc stále stoupá, je ohroženo lidskou činností, jež způsobuje destrukci a fragmentaci přírodních stanovišť, znečištění prostředí a zavlékání nepůvodních druhů. Aktuální verze celosvětového červeného seznamu IUCN (www.iucnredlist.org) zahrnuje přes 65 tisíc rostlinných a živočišných druhů, z nichž 31 % je ohroženo vyhynutím. Dosud se však málo ví o tom, jak se působení zmíněných faktorů mění v čase. Pokud rostlinné a živočišné populace reagují na faktory, které způsobují jejich ústup, se zpožděním, znamenalo by to, že důsledky současné činnosti člověka na biodiverzitu se plně projeví až po několika desetiletích.
Nová studie přináší pro toto zpoždění přesvědčivé důkazy. Množství vyhynutím středně až silně ohrožených druhů cévnatých rostlin, mechorostů, plazů, savců a hmyzu, zařazených na národní červené seznamy, lze statisticky vysvětlit hodnotami socioekonomických indikátorů intenzity lidského vlivu na přírodu (hustota osídlení, výše HDP, intenzita využívání krajiny). Dnešní stav ohrožení biodiverzity však lépe popisuje úroveň těchto indikátorů z počátku 20. století, než takto vyjádřený vliv na přírodu v současnosti. Tuto klíčovou roli historického odkazu potvrdila další analýza, ukazující, že výše prostředků vynakládaných v jednotlivých zemích na ochranu přírody nemá na zpomalení procesu vymírání příliš velký vliv.
"Taxonomický a geografický záběr naší studie dokládá, že takzvaný extinkční dluh je široce rozšířeným a obecně platným jevem," říká Petr Pyšek, jeden z českých autorů studie. "To je poměrně znepokojivé, protože jakkoli počty rostlin a živočichů zařazených na červené seznamy celosvětově stoupají, problém je ve skutečnosti ještě závažnější," dodává Vojtěch Jarošík. Chce-li tudíž ochrana přírody uchránit druhovou diverzitu pro příští generace v co největším rozsahu, stojí před ní obtížný úkol, neboť řada ohrožených druhů je již dnes pravděpodobně odsouzena k vymření. Zvýšení prostředků plynoucích do ochrany přírody je i v době současné ekonomické krize nutným předpokladem pro uchování globální biodiverzity.


Dullinger S., Essl F., Rabitsch W., Erb K.-H., Gringrich S., Haberl K., Hülber K., Jarošík V., Krausmann F., Kühn I., Pergl J., Pyšek P. & Hulme P. E. (2013) Europe’s other debt crisis: the long legacy of future extinctions. Proceedings of the National Academy of the United States of America, published online early on April 15, 2013.

Celý článek v PNAS si můžete přečíst ZDE

 

 

 

 

Publikováno: Pátek 19.04.2013 23:20

Akce dokumentů