E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Vědci z Přírodovědecké fakulty UK se podílejí na výzkumu meteoru, který dopadl 15. února do jezera Čebarkul

Když exploze meteoru prořízla 15. února ranní oblohu nad Čeljabinskem, lidé netušili, co se stalo. Rázová vlna způsobená jeho průletem atmosférou rychlostí 18 kilometrů za sekundu rozbila okna a létající sklo zranilo více než tisíc osob. V týmu výzkumníků, kteří zkoumají meteorit je i RNDr. Gunther Kletetschka, Ph.D. z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty UK. Informuje o tom Science.

 

Výzkumný tým, v němž jsou i vědci z Přírodovědecké fakulty, hledá u jezera Čerbakul kromě jiného informace o možnosti přenosu života mezi planetami.

Meteorit na dně jezera Čebarkul může být nedotčený

„Zatímco astronomové upřesňují  dráhu tělesa atmosférou a odhadují velikost a hmotnost největší části meteoritu, která dopadla do jezera Čebarkul, týmy výzkumníků se soustřeďují na zamrzlé jezero, kde místní obyvatelé nalezli  díru v ledu o průměru 8 m. Jedním z nich je i Gunther Kletetschka, geofyzik z  Příroodvědecké fakulty UK,  který dorazil na místo minulý týden, aby získal informace o meteoritu, jenž  by díky své velikostí mohl obsahovat organické látky. Chce otestovat hypotézu o přenosu života mezi planetami, která tvrdí, že život na Zemi mohl vzniknout tak, že se organické chemikálie dostaly do oceánů z vesmíru. Větší meteorit na dně jezera Čebarkul ´může být nedotčený´, říká Kletetschka, protože spečené jílové sedimenty jej mohou  chránit před  kontaminací jezerní vodou „  uvádí Science.

 

 Čeljabinsk

 Jádro meteoritu dopadlo do jezera Čebarkul, poblíže stejnojmenného městečka o 40 tis. obyvatelích

 

Energie meteoritu byla stejně velká jako energie uvolňující se při nukleárních explozích

„Poté co světem prolétla informace, že padající meteorit způsobil značné škody, všeobecnou paniku a s hromovým efektem proletěl nad Čeljabinskem v Rusku, narychlo jsme zorganizovali výpravu ve dnech od 5. do 9. března 2013“ říká RNDr. Gunther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty UK.

Energie tohoto meteoritu byla stejně velká jako energie uvolňující se při nukleárních explozích. Vědci směřovali na místo dopadu jádra meteoritu v jezeře Čebarkul, poblíže stejnojmenného městečka o 40 tis. obyvatelích. Záhy se o vědecké výpravě dozvěděl starosta Čebarkulu Andrei Orlov a významný ruský vědec Sergei Zacharov a  nabídli logistickou pomoc v dopravě, manuálních pracích na jezeře a s ubytováním.

Výprava měla několik cílů. Prvním bylo informovat administrativu Čebarkulu o výjimečnosti této události a zajistit tak vhodné nakládání s nalezeným meteorickým materiálem, kterým by se předešlo případné kontaminaci meteoritu zemským prostředím. Tento meteorit měl totiž počáteční velikost přes 15 m v průměru, což je dostatečné k tomu, aby se případné organické molekuly uvnitř tělesa nezničily radiací ve vesmírném prostoru. Existence takových molekul je předmětem diskusí týkajících se vzniku a přenosu života mezi planetami. Čebarkulský meteorit při průletu atmosférou ztrácel hmotu rychleji, než se jeho vnitřek stačil ohřívat. Jádro meteoritu, které dopadlo do jezera, by tedy mohlo být jen minimálně kontaminováno zemskými vlivy. Vzhledem k tomu, že povrch meteoritu byl při dopadu do jílovitých sedimentů rozžhavený, vytvořila se pravděpodobně na jeho povrchu  pevná nepropustná skořápka ze spečeného jílu. Vědci proto apelovali na potřebu péče při vyzdvihnutí nejenom meteoritu, ale také jeho skořápky tak, aby byla zajištěna ochrana před možnou kontaminací pozemskými vlivy a také před polem permanentních magnetů, které by mohly zničit jedinečnou informaci v jádru meteoritu.

 

Čebarkul

Neméně důležitým úkolem byl průzkum okolí dopadu meteoritu na zamrzlém povrchu jezera pokrytém vrstvou ledu o tloušťce 60 až 80 cm.

 

Na Zemi mohou přilétnout i celé organismy

„Provedli jsme měření magnetického pole, což umožní určit polohu meteoritu, který se nachází v jezerním jílu v hloubce několika metrů. Znalost tloušťky ledu a hloubky dna napoví o poloze meteorického tělesa pod vodou poté, co rozrazilo led rychlostí cca 450 km/h. Byly také zmapovány meteorické fragmenty v okolí 35 m od místa dopadu „ doplnil RNDr. Kletetschka z výzkumného týmu.

Meteorit zatím vyzvednut nebyl, neboť nebyl dostatečně lokalizován. Navíc jeho vyzvednutí je složitá záležitost. Může se totiž zničit delikátní záznam vypovidající o historii a energetických procesech vedoucích k jeho odtržení od matečného asteroidu či planetky a také vypovidajiící o zatím neznámém magnetickém záznamu.

Jak ale  mohou molekuly uvnitř jádra meteoritu napovědět o tajemství vzniku života  a jeho přenosu mezi planetami? "Organické molekuly mohou existovat uvnitř meteoritu, kde jsou chráněny před zářením. Pokud tento meteorit dopadne do prostředí vhodném pro vznik života mohou molekuly pomoci. Existují dokonce pozemské organismy, které vydrží podmínky vesmírného prostředí. Podobně mohou nejen molekuly, ale i celé organismy prežít uvnitř meteoritu a přilétnout na Zemi" informuje Gunther Kletetchka.


 

Nejzajímavější témata k této události:

  1. Přenos života mezi planetami
  2. Analogie struktur ledu na měsíci Europa u Jupitera
  3. Znečišťování Země z vesmíru
  4. Koncept navádění asteroidů pro účely jejich využití na Zemi
  5. Magnetická historie tohoto asteroidu

 

Čerbarkul vědecký tým

V 1.mezinárodním výzkumném týmu, který dorazil k jezeru Čebarkul v oblasti Čeljabinsk byl i geofyzik RNDr. Gunther Kletetscha, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK. Na fotografii třetí zleva.

 

 

Článek Siberian Meteor Spurs Dash for Data, Calls for Safeguards v Science VOL 339 8 MARCH 2013, str. 1135

 

 

Gunther Kletetschka  vystudoval geofyziku na Matematicko fyzikální fakultě UK, geologii a geofyziku na Univerzitě v Minnesotě. Je profesorem výzkumu při Katedře fyziky na Catholic University of America, Washington, DC, členem Geologického ústavu AV ČR a vědeckým pracovníkem Přírodovědecké fakulty UK. Zabývá se nanotechnologií uhlíku, magnetismem impaktových kráterů na Zemi (Tunguska na Sibiři, Chicxulub v Mexiku, Araona v Bolívii), magnetismem stromů, vývojem Marsu, kontinentálním ledovcem v Antarktidě a přežitím organismů při extrémně nízkých teplotách. Třináct let pracoval pro NASA. Podílel se i na vývoji technického vybavení sondy Curiosity, která nyní zkoumá Mars.

 

Média o výzkumu českých vědců:

Hledání uralského meteoru pokračuje. Čeští vědci zjišťují, jestli nepřinesl z vesmíru život - článek v National Geographic Česko

Češi zkoumají čeljabinský meteorit - článek v časopise 21.století

Češi na stopě pokladu: Ukáže meteorit tajemství života?  - článek v aktuálně.cz

Čech pátrá po čeljabinském meteoritu. Mohl přinést stopy života, míní - článek v iDnes

 

Článek v Lidových novinách 20.3.2013

LN 20313

 

Čeští geologové zkoumají úlomky meteoritu Události ČT 1 29.3. min. 43:39

 

 

 

 

Publikováno: Pátek 15.03.2013 12:55

Akce dokumentů