Archiv 2015 a starší
Kdyby si sedláčku chcíp. Detektivka z Nového Zélandu, Vesmír, 4.6.2014
O strnadech, o strnadích nářečích, o jejich v minulosti i o tom, že na Novém Zélandu si strnadi překvapivě prozpěvují s evropským dialektem s Pavlem Pipkem z Katedry ekologie PřF UK pro on-line časopis Vesmír.
Termiti a jejich sociální paraziti
Sociální parazitismus jednoho hmyzího druhu v hnízdě postaveném jiným, takzvaný inkvilinismus, je fascinující fenomén, o jehož popsání a vysvětlení se vědci intenzivně snaží již od poloviny minulého století. Parazitičtí termiti využívají prostoru vybudovaného hostitelským druhem a živí se na jeho zásobách. Při společném obývání poměrně malého prostoru na sebe parazit i hostitel ale nutně musejí narážet – jak je tedy možné, že inkvilinním druhům jejich chování projde?
Naše fakulta má svého zástupce mezi nejcitovanějšími vědci světa
Absolvent Přírodovědecké fakulty UK a dlouholetý pedagog katedry ekologie prof. Petr Pyšek se společně s chemikem prof. Pavlem Hobzou stali jedinými českými vědci, zařazenými v seznamu tří tisícovek nejcitovanějších světových badatelů současnosti. Oběma vědeckým veličinám za celou fakultu ze srdce blahopřejeme!
Hostem studia Leonardo byl prof. Zdeněk Opatrný
Na otázky Roberta Tamchyny z Českého rozhlasu odpovídal prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc. z katedry experimentální biologie rostlin. Témata se točila především okolo biotechnologií, GMO, ale také role Přírodovědecké fakulty UK v biologických olympiádách.
Síla, která tvaruje pískovcová města
V jakémkoliv vědním odvětví se dnes poměrně zřídkakdy stane, že vědec či vědecký tým objasní některý ze zcela základních, avšak doposud prakticky zcela neznámých principů. Právě takové vědecké štěstí měl však nedávno kolektiv geologů vedený Jiřím Bruthansem z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky PřF UK. Jejich článek, publikovaný v nejprestižnějším oborovém časopise Nature Geoscience, jednoduchým a elegantním způsobem vysvětluje vznik skalních útvarů, které pak obdivují nadšení turisté.
Voda v zemském nitru a vývoj naší planety, Český rozhlas, 7. 7. 2014
Doc. David Dolejš z Ústavu petrologie a strukturní geologie PřF UK poskytl rozhovor o možných důsledcích pro vývoj naší planety pro Český rozhlas.
Fakulta otevřela klub svých absolventů
Absolvováním některého ze studijních programů, vypsaných Přírodovědeckou fakultou UK, získává každý student ve svém oboru vysoký stupeň odbornosti. Kromě toho však odchází z fakulty vybaven i dalším kapitálem: kontakty se „spřízněnými dušemi“, tedy svými učiteli a kolegy. Nenechat tyto kontakty zapadnout a poskytnout tak absolventům výhody široké sítě profesionálů spřízněných studiem na naší fakultě: to je hlavní cíl a smysl existence Alumni klubu PřF UK, který naše fakulta vzala pod svá křídla.
Současnost a perspektivy české geografie
Naše fakulta, tedy přesněji albertovská budova číslo 6, na sklonku srpna ožije velkým sympóziem geografů z Česka a Slovenska. Při této příležitosti nám prezident České geografické společnosti pan Tadeusz Siwek odpověděl na několik otázek ohledně současného stavu a perspektiv této vědy u nás i ve světě.
Úspěch českých geologů měl obrovský mezinárodní ohlas
S trochou nadsázky je možné říci, že pokud jste v průběhu minulého týdne nebyli na dovolené někde zcela mimo dosah masových komunikačních kanálů, bylo téměř nemožné minout jednu z mála zpráv z vědeckého světa. V neděli 20. 7. v podvečerních hodinách skončilo embargo pro publikaci zprávy o týmu českých geologů vedených Jiřím Bruthansem z naší fakulty. Věhlas týmu se začal lavinovitě šířit po celém světě.
Podobné krátery jsou i na Marsu, Lidové noviny, 25.7.2014
Vědci zkoumají tajemný kráter, který byl objeven v odlehlé části Sibiře, a přemýšlí, co ho vytvořilo. Rozhovor na toto téma poskytl Aleně Pecháčkové, redaktorce Lidových novin, Günter Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky PřF UK.
Tetanus, zákopová noha a vši, Vesmír, 10.6.2014
Nadpoloviční většina obětí ve většině válečných konfliktů podlehla až do druhé světové války nikoli přímým válečným zraněním, ale různým infekcím. Více v článku Jana Votýpky pro on-line magazín Vesmír.
Cesta k odmoření vod, Vesmír, 16.7.2014
Hnojiva, pesticidy, ale i běžná domácí chemie, kosmetika, léky. Tím vším lidé „obohacují“ vodu, aby se pak pracně snažili najít způsob, jak ji zase očistit. Jednou z nových možností jsou umělé bažiny. Více v článku doc. Ing. Stanislava Smrčka, CSc. z Katedry organické chemie PřF UK.
Jak okysličit české vysoké školství, Česká pozice, 11.7.2014
„Inbreeding je největším problémem českého vysokého školství. Tuzemská praxe, že člověk studuje na dané škole, pak tam udělá doktorát, následně je asistentem, docentem a někdy i profesorem, aniž by poznal, jak to chodí jinde, poškozuje nejen jeho samého, ale celé prostředí,“ popsal mimo jiné ČESKÉ POZICI Bohuslav Gaš, děkan Přírodovědecké fakulty UK.
Česká republika, Kyrgyzstán, Peru. Hydrolog Janský vede projekty po celém světě, iForum, 4.8.2014
Objev vědeckého týmu prof. Bohumíra Janského z Přírodovědecké fakulty UK přepsal učebnice celého světa, když na přelomu tisíciletí dokázal, že nejdelší řekou planety není africký Nil, ale jihoamerická Amazonka.
Rozplétání (tajemství) nukleových kyselin
Profesor Michal Hocek je nepřehlédnutelnou postavou nejen naší fakulty, ale české chemie vůbec. Jeho doménou je oblast, která se laikům může zdát již poměrně dobře probádaná: výzkum nositelky dědičnosti, makromolekuly DNA.
Albertov ustál letní invazi malých přírodovědců, iForum, 25.8.2014
Chemie, biologie, geografie a geologie. Těmto čtyřem oborům se od 18. do 22. srpna věnovali na příměstském táboře malí badatelé se zájmem o přírodní vědy. Odměnou jim byla spousta zážitků a titul TPř., který nyní mohou používat za jménem. Tábor již potřetí pořádala Přírodovědecká fakulta UK v rámci projektu Přírodovědci.
Čtyři absolventi Geografické sekce PřF UK zaujali přední místa v soutěži o nejlepší studentskou vědeckou práci v oboru geografie
V jubilejním 10. ročníku soutěže Studentská vědecká práce, který se konal dne 25. srpna 2014 v rámci 23. Sjezdu České geografické společnosti a 16. Kongresu Slovenskej geografickej spoľočnosti se umístili na předních místech hned čtyři studenti z různých kateder Geografické sekce PřF UK.
Upozornění pro zahraniční studenty týkající se viru EBOLA!
Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže ve spolupráci s hlavním hygienikem ČR vydalo upozornění pro zahraniční studenty přijiždějící ze západní Afriky a Konga, z oblastí výskytu horečky způsobené virem EBOLA.
Muzejní sobota na Přírodovědecké fakultě UK
Chtěli byste nahlédnout do některého z muzeí či sbírek naší fakulty a nemáte čas v době, kdy jsou běžně otevřená? Pak je Muzejní sobota akcí právě pro vás i celou vaši rodinu.
Škvoři, noční lovci pečují o potomstvo. Do uší vlezou jen omylem, iDnes, 9.9.2014
„V lepším případě škvor zalezlý do ucha proštípne klíšťky bubínek, v horším poté vleze do mozku, kde naklade vajíčka, z nichž se vylíhnou malí škvoři živící se mozkovou tkání. To jsou nejčastější podoby zdařilé mystifikace, která se po staletí traduje nejen u nás,“ konstatuje entomolog Dominik Vondráček z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Děkan Gaš řídí fakultu v rytmu afrických bubnů a latinskoamerické samby, iForum, 11.9.2014
Říká o sobě, že se nikdy necítí unavený. Během výjimečně volných dní brázdí hory do ztrhání těla, v létě na kole, v zimě na běžkách. Zdá se, že mu energie prostě pulzuje v žilách. Právě proto nejspíš děkana Přírodovědecké fakulty UK prof. Bohuslava Gaše fascinují rytmy, ať už afrických bubnů nebo latinskoamerických tanců, jak připustil v rozhovoru pro univerzitní časopis iForum.
Blahopřejeme týmu Víta Vilímka k titulu Celosvětového centra excelence pro výzkum rizik ze sesuvů
Významného ocenění dosavadních výsledků dlouhodobého společného výzkumu sesuvů se dostalo vědeckým týmům Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jmenovitě týmu doc. Víta Vilímka z katedry fyzické geografie a geoekologie, který zkoumá geodynamické procesy v Peruánských Andách a svahové pohyby na Machu Picchu.
Pakomáři, dějiny i současnost krajiny
Vědci z Ústavu životního prostředí se věnují především výzkumům proměn nejrůznějších parametrů v našem okolí. Může jít jak o faktory abiotické, tedy proměny v neživých složkách prostředí, tak o ty, které jsou v hledáčku biologů. Na průsečíku obou leží výzkumy pakomárů, z nichž dokáže šikovný vědec poskládat velmi košatý příběh o minulosti celé krajiny.
Války o vodu? ČT1, Hyde Park, 20.9.2014
Prof. Bohumír Janský z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK byl hostem pořadu Hyde Park na ČT1, který byl tentokrát věnován tomu, jak lidstvo využívá vodní zdroje.
Mount Everest a nejvyšší hory světa. Jak je vědci měří? Lidovky.cz, 23.9.2014
Jak se měřila výška nejvyšší hory světa Mount Everestu? Na otázku odpověděl proděkan geografické sekce Přírodovědecké fakulty UK docent Jakub Langhammer.
Cena, která vede k zamyšlení
IG Nobel Prize, udělovaná od roku 1991, je cena sice žertovná, má však hlubší rovinu: po odeznění smíchu nad zvláštností tématu nás má vyprovokovat k zamyšlení. Letos bylo mezi oceněnými i několik Čechů. Za profesorem Jaroslavem Flegrem jsme se vypravili záhy poté, co se vrátil ze ceremoniálu s cenou v podobě jídelního tácu Harvardovy univerzity, kde se předávání cen konalo.
Akce dokumentů