Nový život albertovských strání

Po  malých či velkých  albertovských schodech, které spojují areál Albertova s Viničnou ulicí, resp. ulicí Na Karlově, šel každý student Přírodovědecké fakulty za dobu svého studia nesčetněkrát. Po dlouhé roky to však nebyl příliš pěkný zážitek - okolí schodů, tedy albertovské stráně, měly dlouho podobu příkladné městské divočiny se všemi negativy, které k tomu patří. Díky iniciativě studentů,  pedagogů a v neposlední řadě i vedení školy a však na této nepříliš lichotivé skutečnosti posledních letech mnohé změnilo. Zatím poslední, celkově již šestá celofakultní brigáda, se konala začátkem dubna letošního roku. Stejně jako v minulých letech se do ní zapojili studenti, vědečtí a pedagogičtí pracovní včetně děkana fakulty prof. Bohuslava Gaše.

Ruku k dílu přiloží rád i děkan Přírodovědecké fakulty prof. Bohuslav Gaš, Foto Vladimír Šigut, I-Forum

Promyšlená filosofie proměny divočiny albertovských strání v kultivované, ale přírodě blízké prostředí, je  od počátku projektu zaštítěná  Ústavem životního prostředí a zejména jeho profesorem Janem Frouzem. “Základní myšlenková kostra filosofie přeměny strání vznikla v rámci předmětu “Ekologie obnovy”, který zde vyučuji. Jádrem myšlenky je obnova “referenčního ekosystému”. Takový ekosystém není původní (stejně jako prakticky žádný ekosystém naší republiky), ale považujeme za něj takový, který je v rámci kulturní krajiny pro takové oblasti typický, vysvětluje Jan Frouz. A jak vlastně představy o takovém ekosystému získáme? “V počátcích projektu bylo úkolem studentů zmapovat analogická stanoviště v Praze, tedy xerotrofní stráně, a vypracovat popis rostlinných společenství, jejich druhovou skladbu a vývojovou dynamiku. Zjištěným typem je v jádru xerotemní trávník, dubo-habřina a starý sad. Na trávníky je vázán typický edafon, na staré sady sady zase například určité spektrum dřevokazných brouků.

Prof. Jan Frouz (vpravo) je jedním z duchovních otců projektu obnovy albertovských strání. Foto Vladimír Šigut, I-Forum

Splnění takového úkolu však sebou pochopitelně nese jisté nároky: “Zatímco u budování běžné městské zeleně je možno snadno získat vyrostlé stromy nebo trávník, chcete-li přinést původní druhy a co nejpůvodnější genotypy  je třeba určitého hledání  vhodného sadebního materiálu a zdrojů semen. Kromě toho řada porostů je budována ve více krocích, například při obnově xerotermních trávníků jsou důležité nejprve  kosterní traviny a teprve po jejich uchycení jsou dosazovány charakteristické byliny,” popisuje nutnou souslednost kroků Jan Frouz.

Doc. Jan Černý z katedry buněčné biologie patří dlouhodobě k našim nejoblíbenějším pedagogům. Účast na brigádě nikdy neodmítne. Foto Vladimír Šigut, I-Forum

Naplnění těchto ambicí pochopitelně vyžaduje jisté know-how, jehož konkrétní naplnění je vhodné svěřit do rukou ne-li přímo odborníků, tak alespoň nadšencům, ochotným plnit přesné zadání. O místo sice v hrubých rysech pečovala nasmlouvaná firma, zhruba před šesti lety se proto v hlavách přírodovědců vylíhl nápad vyřešit věc alespoň částečně svépomocí. Zasvěcené nepřekvapí, že  tahounem této myšlenky byl v první řadě známý “spiritus movens” fakulty,  Jan Černý z katedry buněčné biologie biologické sekce.

Mgr. Jan Kříž patří k organizátorům fakultních brigád. Foto Vladimír Šigut, I-Forum

Záležitost byla však od počátku lehce komplikovaná situací v oblasti kompetencí. "Ačkoliv jsou stráně majetkem Univerzity Karlovy, jejich části tradičně spravovaly ty fakulty, k nimž mají nejblíže. S částí stráně přiléhající k levé  straně velkých albertovských schodů, měl proto delší dobu své plány Matfyz. Jejich představou bylo obnovit na místě vinici, která zde před více než 100 lety stávala,” popisuje další z velkých entuziastů myšlenky rekultivace, bývalý senátor a spoluorganizátor studenstkých brigád Jan Kříž. “Matfyzácká” část pod volejbalovými kurty  byla proto zbavena stromů a keřů. Myšlenka však nebyla dotažena do konce a tak nakonec v roce 2012 došlo k mezifakultní dohodě, že celý prostor přejde pod správu přírodovědců.

Foto Vladimír Šigut, I-Forum

První komunitní brigáda studentů přírodovědy proběhla v roce 2009 a od té doby je tradice udržována každoročně . “První roky jsme likvidovali v první řadě popínavou opletku, kterou byly stráně doslova zaplaveny. Současně jsme se potýkali se zbytky po obývání strání bezdomovci a narkomany - počet použitých injekčních stříkaček byl až nečekaně vysoký. Dále byly likvidovány další nevítané rostliny, zejména křídlatka a akát. Na jejich místě v současnosti likvidujeme travní porost a připravujeme nový a také vysazujeme stromy, které jsou tomuto místu přiměřenější,” popisuje  Jan Kříž.

Prorektor pro vnitřní a vnější vztahy, doc. Jan Kotek z katedry anorganické chemie. Foto Vladimír Šigut, I-Forum

Dalším specifikem místa jsou živočichů, zejména  silná populace ropuch obecných, které se na jaře přecházejí pářit do rybníčku v genetické zahradě pod budovou Matfyzu. P cestě však musejí překonat velké albertovské schody, čímž se dostávají do kolize s chodci. Na popud fakultních herpetologů byl proto do plánů na obnovu zařazen i projekt vodní nádrže, která by mohla sloužit ropuchám k rozmnožování. “Jezírko s přepadovým trativodem by být vystavěno ve stráni pod kostelem a farou v Apolinářské ulici, nalevo od malých albertovských schodů. Napájeno by mělo být dešťovou vodou z okapů. Jeho realizace je zatím v jednání s příslušnými církevními orgány,” popisuje současnou situaci Jan Frouz.

Ing. Ludvík Hauser je dnes hlavním pečovatelem o albertovské stráně. Foto Vladimír Šigut, I-Forum

Do dalšího vývoje správy strání došlo zásahem “vyšší moci” v roce 2013. Z důvodu povodní nemohla nasmlouvaná firma dostat svým závazkům v péči o stráně a nastalou situaci bylo třeba řešit. Jako řešení skutečně šťastné se ukázalo být zaangažování bývalého zaměstnance KRNAPu ing. Ludvíka Hausera, který se stal novým zaměstnancem Botanické zahrady Na Slupi.

Doc. Fatima Cvrčková z katedry experimentální biologie rostlin. Foto Vladimír Šigut, I-Forum

Jen u znovuobnovení a úpravy albertovských strání však nezůstane. Byl to opět Jan Černý, kdo přišel s myšlenkou, že v prostoru strání by mohl vzniknout i originální učební prostor v přírodě. “ˇPůjde o amfiteátr, který vznikne vedle malých albertovských schodů, těsně pod tenisovými kurty směrem do Viničné ulice”.  Pro projekt byla již získána všechna patřičná povolení,   podle vedoucího Oddělení správy budov a investic Libora Vrkoče  se jeho realizací se počítá v průběhu příštího kalendářního roku. Návštěva albertovských strání stojí za návštěvu již dnes. V průběhu několika blízkých let však půjde již o skutečnou atrakci, jímž se budeme moci před vědeckými kolegy, kteří zavítají na naší fakultu či před samotnými Pražany skutečně chlubit.