Mentoring ve firmě - příklad dobré praxe

Lukáš Michetschläger a Miroslav Šlehofer v sídle firmy Geoapply. Foto: Michal Andrle

První otázka směřuje přirozeně na Miroslava Šlehofera. Můžete nám na úvod popsat, čím se vaše společnost zabývá?

MŠ: Mentoringový program je oficiálně zastřešen skupinou M.B.A. EMPIRE. Skupina je významným hráčem v oblasti poradenství, kredit risk managementu a správy retailových problémových aktiv. Své služby poskytuje největším společnostem z finančního sektoru, telekomunikací a energetického a komunálního sektoru v osmi zemích střední a východní Evropy a Asie.

Z ní se před necelým rokem vyčlenila divize GEOAPPLY, která se snaží aplikovat geografická data na obchod, komunikaci se zákazníky a celkové zefektivnění obchodních a interních procesů. Jde vlastně svým způsobem o start-up v oboru geodataminingu, který v současnosti čítá okolo 10 zaměstnanců.

Jistou výhodou pro vzájemný vztah bylo jistě i to, že jste absolventy (resp. v Lukášově případě téměř absolventy) velmi blízkých oborů.

MŠ: Ano, oba nás spojuje sociální geografie. Lukáš na rozdíl ode mne vyměnil regionální rozvoj za politickou geografii, nicméně oba obory mají několik společných přednášek. Vzhledem k tomu, že jsem absolvoval relativně nedávno, tak máme i společné profesory a učitele. Takže si ještě dobře pamatuji, co mi na univerzitě chybělo s ohledem na uplatnění v praxi.

Jakou máte zkušenost s příchodem studenta, který je přeci jen vázán řadou povinností,  do “časoprostoru” obchodní společnosti?  

MŠ: Na začátku programu jsem se setkal asi se šesti či sedmi studenty v relativně krátké době. Časová flexibilita studenta byla pro nás velmi důležitá, jelikož jsme relativně malá společnost, kde se stále něco děje. Mým cílem nebylo najít pomocnou sílu do kanceláře, ale ukázat studentovi co nejvíce z fungování a chodu firmy v kontextu oboru, který studuje. Lukáš se do našeho týmu začlenil velmi efektivně také díky tomu, že je již v posledním ročníku a na časové požadavky dokázal vždy velmi pružně reagovat. Student, který je v závěrečné fázi svého studia, může také do firmy přinést nové znalosti a poznatky, jimiž se její chod může obohatit.

LM: Jsem moc rád, že můj případ nebyl ten, že bych ve firmě fungoval jen jako pomocná kancelářská síla, ale bylo mi umožněno přicházet s vlastními nápady. Dostal jsem příležitost nový nápad rozvinout, prezentovat jej před lidmi se spoustou zkušeností a získat od nich zpětnou vazbu. Tato zkušenost je pro mě do budoucna tou nejcennější. Mnohé jsem se však naučil i v oblasti  mého vlastního studia geografie. I v rámci své disciplíny jsem se dozvěděl spoustu věcí, které podle mě řada mých kolegů vůbec nezná.

Mentoringový program ostatně koncipujeme jako doplněk k teoretickému životu školy...

LM: Za sebe musím říci, že dva roky mého magisterského studia byly opravdu spíše teoretické, i když na řadu přednášek přišli i zástupci přímo z praxe.

MŠ: Za doby mých studií to nebylo jiné. Do školy občas chodili zástupci z praxe / institucí, které se zabývaly regionální politikou, evropskými fondy, Evropskou unií jakožto celkem. Šlo však stále o většinou teoretické informace. Mojí motivací pro přihlášení se do mentoringového programu jako mentor bylo hlavně to, že jsem chtěl studentovi ukázat, že geografie je oborem s řadou zajímavých aplikací i v byznysu. Vedla mě také moje vlastní zkušenost, kdy jsem od začátku magisterského studia začal pracovat na plný úvazek v oboru, který jsem zároveň studoval. V mém případě do jisté míry zafungovala náhoda a štěstí, které mi velmi pomohlo na startu mé kariéry. Nicméně to se neusměje na každého, proto je důležité být maximálně připravený a jít úspěchu naproti. Proto je důležité podporovat studenty v tom, aby pro zaměstnání byli připraveni nejen po stránce teorie, ale i praxe. Fungování ve firmě je z mnohem větší části o měkkých dovednostech, jako je komunikace, prezentace a interpretace, vyjednávání, práce s lidmi, projektové řízení. Sám jsem si tímto osvojováním nových vlastností prošel během prvních dvou let mého pracovního života.

Téma měkkých dovedností bývá skloňováno velmi často. Mohl byste trochu více přiblížit, co to znamená právě pro vás?

MŠ: Já vidím dělící linii zhruba takto: zatímco “tvrdé”, vědecké dovednosti, vedou k získání nějakého výsledku, “měkké” dovednosti se týkají jeho interpretace a prezentace. Akcentování “tvrdých” dovedností na akademické půdě je pochopitelné - tam vždy přicházejí do kontaktu odborníci. Mimo akademickou sféru však mnohem častěji komunikujeme s laiky, byť často velmi vysoce postavenými. Prezentace jistého inovativního řešení a jeho výhod je proto zcela klíčová. Když to vyjádřím v procentech, tak čistá “věda”, tedy vypracování řešení, je asi 30 % projektu. Zbytek připadá na všechny typy “měkkých” dovedností od komunikace přes ekonomické vedení projektu.

Využívání školních znalostí je tedy relativně malé - a to i přes to, že působíte ve firmě, která se s vaším formálním vzděláním vlastně dost překrývá.

MŠ: 30 % není mnoho, ale jsou zcela zásadní, protože představují obsah, který je klíčový, nosný. Zbývajících 70 % představuje forma, která hodně souvisí s rozvojem nových technologií. I naše práce je založena na neustálém inovování a vývoji, i my se stále učíme. Znalosti, které jsem nabyl na univerzitě, jsou základem, který v hlavě (doufám) stále mám. Jednotlivosti, které však nepoužíváme, časem pochopitelně zapomínáme.

Jak se tedy vaše vzájemná spolupráce konkrétně vyvíjela?

MŠ: Po úvodních několika sezeních o podobě firemního života a zpětné vazbě ohledně prezentace s Lukášem momentálně spolupracujeme ve dvou rovinách. Jednou z nich je náš projekt, do něhož se Lukáš zapojil. Druhý je jeho nápad, s kterým sám přišel a nyní se nachází ve fázi překlápění prvotního nápadu do ekonomicky smysluplné podoby.

Lukáši, jak by vypadala vaše zpětná vazba vůči vašemu mentorovi a firmě vůbec?

LM: (Dlouho přemýšlí…) Jak jsem již zmínil, moje zkušenosti jsou veskrze pozitivní. Musím přiznat, že se mi skutečně těžko hledá nějaká negativní zkušenost. Snad jediná - zatím jsem neměl příležitost skutečného kontaktu s reálným jednáním. Očekával jsem, že něco takového by mohlo přijít již dříve.

MŠ: Ve firmě, jako je ta naše, je velmi důležité eliminovat riziko toho, že informace, které se objeví na jednání, budou „vyneseny“ mimo naší kontrolu. Náš obchod stojí a padá s důvěrou a všichni naši partneři (banky, pojišťovny, mobilní operátoři, dodavatelé energií a jiné retailové společnosti) si na tom velmi zakládají. Z jejich hlediska je to samozřejmě pochopitelné a proto se těžko hledá vhodný prostor, nicméně věřím, že se nám to ještě během programu podaří zrealizovat. Na začátku jsme si proto také ještě zvlášť podepsali smlouvu o mlčenlivosti (tzv. NDA smlouvu). I respektování takových skutečnosti je dle mého názoru věc, které by se měli studenti naučit co nejdříve.

LM: Je pravda, že mi také nějakou trvalo, než jsem si toto uvědomil. Ze školy jsem byl zvyklý mluvit o všem a vyzrazení mého nápadu, na němž stojí nový projekt, by mě do budoucna jistě mrzelo.

Dala by se Vaše zkušenost využít ke tvorbě diplomové práce?

LM: Já jsem na mentoringový program nastoupil až v polovině posledního ročníku svého studia,  když už jsem měl teoreticky být v závěrečné fázi příprav diplomky. Doufám však, že se moje zkušenost se zpětnou vazbou na formu  prezentace odrazí při mojí obhajobě. Ve škole jsme se při prezentacích prakticky vždy soustředili na obsah. Praxe ve firmě mě však naučila, že velmi důležitá je i forma.

MŠ: Publikování výsledků formou veřejně přístupné diplomové práce je z hlediska firmy skutečně problém. Ve vysoce kompetitivním prostředí, v němž se pohybujeme, představuje něco takového velké riziko. To je dnes o to větší, že zatímco dříve ležely diplomové práce v knihovnách, dnes jsou velmi snadno, takříkajíc na jeden klik, přístupné na webu všem. Navíc jak jsem již zmínil, pro nás je zajímavější nabírat do mentoringového programu studenty, kteří jsou již spíše na konci svého studia (ideálně v pátém ročníku), a ti mají téma diplomové práce většinou dávno zadané.  

Já vám oběma poděkuji za rozhovor a přeji vám, aby se vaše další spolupráce rozvíjela ku prospěchu všech zúčastněných stran. Miroslavu Šlehoferovi poděkuji ještě i za to, že své mentorské zkušenosti zúročí v mentoringovém programu Přírodovědecké fakulty UK i v průběhu příštího roku.

ptal se: Michal Andrle

O nabídkce mentoringu pro firmy si můžete více přečíst ZDE, nabídka pro studenty je přístupná ZDE. 

Aktuální nabídku mentorů v mentoringovém programu PřF UK si můžete prohlédnout ZDE.