Josef Václav Koštíř

 (* 25. 3. 1907 – † 26. 8. 2000)

Studium

Josef Václav Koštíř vyrůstal v rolnické rodině na rodinném gruntu v Hroněticích u Nymburka. Po obecné škole navštěvoval Reálné gymnázium  v Nymburce. V roce 1926 Josef Koštíř úspěšně odmaturoval a zahájil studium na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství ČVUT  v Praze.

Vědecká práce

Po řádném odpromování dostal Josef Václav Koštíř zajímavou nabídku od prof. Jindřicha Křepelky věnovat se vědě na Přírodovědecké fakultě UK.  Nabídka byla vyslyšena a již v roce 1930 dokončil pod vedením doc. Františka Baleše doktorát z přírodních věd. V následujících letech se souhrou osudových okolností dostává k práci středoškolského profesora na Gymnáziu Franze Rimanského  v Levoči.

Na přelomu let 1934 a 1935 se vrátil do Prahy. Kromě výuky na střední škole se věnoval práci v laboratoři u prof. Oldřicha Tomíčka na Chemickém ústavu Přírodovědecké fakulty, kde zavedl a propagoval chromatografii jako vědeckou a diagnostickou metodu.

Za války spolupracoval s doc. Karlem Šilinkem na otázkách chemie a biochemie hormonů a ke konci války přešel do farmaceutické firmy „B. Fragner“, kde se věnoval izolaci a analýze léčiv z přírodních zdrojů. Spolu s dalšími spolupracovníky se dr. Koštířovi podařilo adsorpční chromatografií izolovat první penicilin u nás, nazvaný „mykoin BF 510“.

V roce 1945 se Josef Koštíř stal vedoucím chemikem nově vzniklého podniku Spofa, kde vybudoval biochemické a analytické oddělení Výzkumného a kontrolního ústavu.  Výzkum v těchto laboratořích byl zaměřen především na praktické problémy – aminokyseliny, antibiotika, vitamin B12, problém zdánlivého kreatininu, chromatografie hydrofobních látek, rostlinné kyseliny, alkaloidy atd.

Po znovuotevření vysokých škol v roce 1945 začal přednášet na Přírodovědecké fakultě.  Nejplodnější bylo jeho poválečné období, kdy působil na Ústavu organické chemie Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity  nejdříve jako asistent a pak v roce 1946 jako docent. Zavedl výuku biochemii a v roce 1952 se mu po usilovné organizační a odborné činnosti podařilo zřídit Biochemický ústav  na PřF UK, což byla první katedra biochemie v celé ČSR. Dva roky poté se stal prvním profesorem biochemie u nás.

Publikace

Profesor Koštíř je autorem a spoluautorem celé řady publikací, učebnic biochemie a popularizačních příruček jako „Chemie a fysika živých soustav“ (1965), „Biochemie“ (1960, 1974) nebo „Biochemie známá i neznámá“ (1980).

Další činnost

Významná byla také jeho práce jako redaktora Chemických listů (1946 – 1950). Spolupracoval s časopisy Chemie, Věda a technika mládeži a Kybernetika, kde se svými příspěvky významně zasloužil o popularizaci oboru biochemie.

Závěr

Svým nadšením pro biochemii, rozhledem, vědomostmi a stylem práce kolem sebe vytvořil velmi schopný kolektiv pracovníků. Katedru biochemie vedl až do roku 1971. Studenti a spolupracovníci prof. Koštíře oceňovali především jeho schopnost učit biochemii v širších souvislostech, a pochopit jak její filozofický význam tak i souvislosti s praktickým životem.