PROČ NEHOLDOVAT GRILOVANÉMU MASU S CHILLI OMÁČKOU Z DOVOZU?

Helena Dračínská, Radek Indra, Věra Černá

Známý polycyklický aromatický uhlovodík benzo[a]pyren je prokázaným lidským karcinogenem, kterému jsou lidé ve svém životním prostředí téměř nevyhnutelně vystaveni, neboť se nachází v jídle, které bylo připravováno při vysokých teplotách, nebo v produktech, které byly pěstovány na kontaminovaných polích, dále v ovzduší znečištěném výfukovými plyny ze spalovacích motorů a v cigaretovém kouři. Protože moderní civilizace je neustále vystavena několika škodlivým látkám současně, může jeden environmentální karcinogen ovlivnit působení druhého karcinogenu.

            Naše výzkumná skupina z Laboratoře molekulární karcinogenese a vývoje léčiv publikovala toto léto ve speciálním čísle „Food Toxicants“ časopisu International Journal of Molecular Sciences článek „Benzo[a]pyrene-Induced Genotoxicity in Rats is Affected by Co-Exposure to Sudan I by Altering the Expression of Biotransformation Enzymes“ (https://doi.org/10.3390/ijms22158062), který se zabývá vlivem společného působení dvou karcinogenních látek na genotoxický potenciál jednoho z nich, a to právě benzo[a]pyrenu. Proto byly v naší in vivo studii laboratorní potkani vystaveni vedle benzo[a]pyrenu také oranžovému azobarvivu Sudanu I, který se primárně používá k barvení materiálů, jako jsou uhlovodíková rozpouštědla, oleje, vosky, plasty, tiskové barvy a leštidla na boty a podlahy, ale byl nalezen též v různých chilli, kari a rajčatových omáčkách a dochucovadlech, kterým dodává „lepší“ barvu. Protože se však jedná o potenciální lidský karcinogen, bylo v EU jeho použití v potravinářském průmyslu zakázáno. Nicméně v asijských zemích stále nebylo od jeho využití k tomuto účelu zcela upuštěno.

          V tomto projektu jsme zúročili v podstatě desetiletí výzkumu, kterým se zabývala prof. Marie Stiborová se svojí skupinou. Zkoumali jsme, jak společné vystavení laboratorních potkanů benzo[a]pyrenu a Sudanu I, toxickým látkám, které se mohou vyskytovat také v potravinách, ovlivňuje expresi enzymů metabolizujících benzo[a]pyren za účelem objasnění úlohy cytochomu P450 1A1 v genotoxickém působení benzo[a]pyrenu. Zajímalo nás, zda indukce cytochromu P450 1A1 katalyzujícího oxidaci benzo[a]pyrenu vede přednostně k jeho detoxikaci nebo aktivaci in vivo. V rukopise ukazujeme, že genotoxicita benzo[a]pyrenu projevující se nárůstem množství aduktů jeho metabolitů s DNA souvisí u potkanů se zvýšenou expresí a/nebo aktivitou jaterních cytochromů P450 1A1, 1A2 a 1B1, způsobenou expozicí zvířat studovaným sloučeninám. Zvýšená exprese zmíněných biotransformačních enzymů navíc může mít dopad na vnímavost každého jedince vůči jiným environmentálním karcinogenům nebo užívaným lékům zásahem do detoxikačních a/nebo aktivačních cest jejich biotransformace.

Navrhované schéma vlivu Sudanu I na zvýšenou genotoxicitu benzo[a]pyrenu u potkanů vystavených Sudanu I před podáním samotného benzo[a]pyrenu (převzato z představovaného článku).