Objasnění metabolismu protinádorového léčiva lenvatinibu jako možná cesta k personalizované terapii

Napadla Vás otázka, proč je důležité znát metabolismus lenvatinibu, neboli osud tohoto léčiva v organismu? Je to především kvůli možnosti kombinování více léčivých přípravků v protinádorové terapii za účelem zvýšení její efektivity. Klíčovými enzymy zapojenými v metabolismu léčiv jsou cytochromy P450 (CYP). Nebezpečí lékových interakcí vyplývá z možné indukce těchto enzymů či z jednoduchého faktu, že při současném podávaní dvou či více látek, které jsou substráty těchto enzymů, dochází mezi těmito látkami k soutěži o stejný enzym. Dané interakce mohou následně vést k vzniku různých nežádoucích účinků či ke snížení aktivity použitých léčiv.

 Pro identifikaci metabolitů lenvatinibu a určení konkrétních isoforem enzymů zodpovědných za tento metabolismus, jsme v naší in vitro studii použili několik různých přístupů – inkubaci lenvatinibu se zvířecími či lidskými jaterními mikrozomy, přidání inhibitorů jednotlivých isoforem cytochromů P450 do inkubační směsi či také inkubací s rekombinantními lidskými enzymy. Dřívější studie od japonské farmaceutické firmy Eisai naznačují, že lenvatinib je v největší míře metabolizován CYP3A4. Naše výsledky však přinesly nový pohled na metabolismus a naznačily také významnou roli CYP1A1. Daná isoforma byla dokonce identifikována jako aktivnější než CYP3A4 bez přítomnosti cytochromu b₅. Toto poznání může v budoucnu posloužit jako základ pro studie zaměřené na lékové interakce spojené s CYP1A1, ne jenom s CYP3A4 jako bylo popsáno v předcházejících publikacích.