E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Doktorské studium v oboru analytické chemie

Charakteristika oboru

Analytická chemie je obor přírodních věd založený nejen na všech chemických disciplínách, ale i na fyzice, biologii, teorii informace a řadě technických oborů. Podává informaci o identitě, struktuře a množství složek v přírodních i člověkem vytvořených objektech a o jejich distribuci v prostoru a čase. Spolupracuje s ostatními obory přírodních věd při hledání souvislostí mezi chemickým složením látek a jejich vlastnostmi. Je to aplikovaný multidisciplinární obor s mnoha zpětnými vazbami, který akcentuje kolektivní práci při řešení problémů. Vyžaduje zvládnutí principů řady oborů, jako jsou obecná a fyzikální chemie, fyzika, matematika, dobrý přehled anorganické a organické chemie a biochemie, a především získání hlubokých znalostí teoretických základů analytické chemie a moderních instrumentálních analytických metod. Vzhledem k experimentálnímu charakteru oboru hrají důležitou roli praktické schopnosti a návyky.


Profil absolventa studijního programu

Doktorské stadium analytické chemie je čtyřleté. Absolvent doktorského studia v něm  získává pokročilé teoretické i praktické zkušenosti v problematice chemických i instrumentálních metod analýzy, chemometrie i přístupů k zajišťování jakosti analytických výsledků, validace metod a akreditace analytických laboratoří. Počet chemických analýz připadajících na jednoho obyvatele patří k základním kritériím vyspělosti moderní společnosti. Proto absolventi doktorského studia analytické chemie nacházejí široké uplatnění při vývoji, optimalizaci a ověřování nových postupů, při řízení analytické praxe a provádění analýz nezbytných ve výzkumu, průmyslové a zemědělské výrobě i ochraně životního prostředí a zdraví člověka ve výzkumných ústavech, zdravotnických, farmaceutických a potravinářských podnicích, laboratořích kontrolujících pracovní a životní prostředí, klinických a toxikologických laboratořích. Absolventi analytické chemie patří k nejžádanějším a nejadaptabilnějším z hlediska jejich budoucího uplatnění.


Oborová rada

Předseda: Prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.

Členové interní:

prof. RNDr. Jiří Barek, CSc.

doc. RNDr. Zuzana Bosáková, CSc.

doc. RNDr. Josef Cvačka, Ph.D.

prof. RNDr. Pavel Coufal, Ph.D.

RNDr. Jakub Hraníček, Ph.D.

doc. RNDr. Ivan Jelínek, CSc.

doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D.

prof. RNDr. František Opekar, CSc.

prof. RNDr. Věra Pacáková, CSc.

doc. RNDr. Vlastimil Vyskočil, Ph.D.

Členové externí:

prof. RNDr. Jiří Dědina, CSc., DSc. – ÚIACH AV ČR,v.v.i.

RNDr. Miroslav Flieger, CSc. – MBÚ AV ČR, v.v.i.

Ing. Jiří Michálek, CSc. – ÚMCH AV ČR, v.v.i.

doc. Dr. Ing. Tomáš Navrátil, Ph.D. – UFCH-JH AV ČR, v.v.i.

prof. Ing. Lubomír Němec, DrSc. – UACH AV ČR, v.v.i

prof. RNDr. Zdeněk Samec, DrSc. – ÚFCH-JH AV ČR, v.v.i.

doc. Ing. Vladimír Setnička, Ph.D. – UACh, VŠCHT

doc. RNDr. Dr. David Sýkora, CSc. – UACh, VŠCHT

prof. RNDr. Juraj Ševčík, PhD. – PřF UP Olomouc

doc. RNDr. Ing. Petr Tůma, PhD. – 3LF UK v Praze

prof. Ing. Ventura Karel, CSc. – FCHT UP, Pardubice

doc. Ing. Kamil Záruba, Ph.D. – UACh, VŠCHT

Vstupní požadavky na uchazeče

Podmínkou přijetí do doktorského studia je vysokoškolské vzdělání magisterského nebo jemu naroveň postaveného stupně, především v přírodovědných oborech, a úspěšné vykonání přijímacího pohovoru. V přijímacím pohovoru jsou uchazeči kladeny otázky z analytické chemie a zjišťují se jeho jazykové schopnosti; důraz je kladen na angličtinu.

Témata doktorské disertace si uchazeči dohodnou před přijímacím pohovorem s jednotlivými pracovníky katedry – potenciálními školiteli. Experimentální část doktorského studia probíhá často mimo katedru na pracovištích různých institucí, nejčastěji na pracovištích ústavů Akademie věd České republiky. Část studia může probíhat i v zahraničí.


Studijní povinnosti studentů doktorského studia na katedře analytické chemie


a) Složení nejméně 4 zkoušek ze zvolených předmětů. Předměty si doktorand vybírá po dohodě se školitelem z nabídky všech kateder chemické sekce Přírodovědecké fakulty nebo z nabídky jiných vysokých škol v tuzemsku i zahraničí. Vybrané přednášky musí být odsouhlaseny oborovou radou.

b) Složení certifikované jazykové zkoušky z anglického jazyka (minimální úroveň B1 dle Common European Framework Reference, CEFR). Další podrobnosti viz http://www.jazyky.com/content/view/80/53/. Příklady:

  • Preliminary English Test (PET), úroveň B1;
  • First Certificate in English (FCE), hodnocení A, B nebo C;
  • Test of English as a Foreign Language (TOEFL), min. 60 % z maximálního počtu bodů.

Tyto povinnosti musí být splněny před přihlášením se ke státní doktorské zkoušce.


Další povinnosti, které musí student plnit v průběhu studia

  1. Jednou za rok referování o dosažených výsledcích na semináři doktorandů vedeném v angličtině.
  2. Každoroční hodnocení práce a to jak po stránce plnění studijních povinností, tak po stránce postupu rozpracování disertační práce a publikační aktivity; hodnocení studentů probíhá elektronickou formou pomocí SIS.

Studentům je rovněž doporučováno zapojení se do takových činností katedry, které vedou ke zlepšování komunikativních dovedností a práce s lidmi  (např. pomoc při pedagogickém dozoru v základním praktiku, pomoc při zajišťování katedrálních i celofakultních akcí, např. přijímacích zkoušek, dne otevřených dveří, seminářů a konferencí atp.).


Státní doktorská zkouška

Státní doktorská zkouška je ústní a koná se v jednom termínu z celého rozsahu analytické chemie a fyzikální chemie. Podle tématu disertační práce si student volí ještě jeden chemický obor (anorganickou chemii, organickou chemii, jadernou chemii či biochemii).

K obhajobě doktorské disertace se student může přihlásit až po složení státní doktorské zkoušky. Je nutné, aby před obhajobou byly výsledky studentovy práce publikovány (nebo prokazatelně přijaty k publikování) minimálně ve dvou článcích v impaktovaných odborných časopisech. V případě, že se na publikacích podílí více autorů, je nutné přiložit jejich prohlášení o podílu doktoranda.


Výzkumná témata řešená na katedře analytické chemie do nichž se doktorandi zapojují

Výzkumná činnost na katedře analytické chemie je směřována do oblasti elektroanalýzy, optických analytických metod a především do oblasti metod separačních. Individuální řešená témata jsou však zpravidla komplexní povahy, tj. jednotlivé výzkumné oblasti se do značné míry prolínají. Podrobněji lze výzkumnou činnost katedry shrnout takto:

  1. Studium elektrochemických reakcí organických látek a využití výsledků studia pro voltametrickou a polarografickou detekci a stanovení biologicky, farmaceuticky, ekologicky a toxikologicky významných organických látek. S touto problematikou souvisí i studium vztahů mezi strukturou a fyzikálně-chemickými vlastnostmi látek.
  2. Vývoj a testování sensorů a detektorů pro detekci látek v mikroseparačních metodách a pro detekci látek v plynné fázi. Využívá se zde především metod elektrochemických, ale i optických.
  3. Vývoj metod a technik úprav vzorku a rozkladů biologických materiálů před spektrální analýzou a využití získaných výsledků při stanovování řady prvků v těchto biologických (ale i anorganických) materiálech především metodami atomové absorpční spektrometrie.
  4. Využití spektrofotometrických metod ve farmaceutické a environmentální analýze často v kombinaci s průtokovými analytickými metodami (flow-injection analysis).
  5. Vývoj a využívání vysokoúčinných separačních metod (plynová chromatografie, kapalinová kolonová a kapilární chromatografie, kapilární elektroforéza) pro separace a stanovení látek ve složitých směsích, pro chirální separace a separace biologicky aktivních molekul. S tím souvisí i vývoj nových stacionárních fází především pro přípravu monolitických kapilárních kolon. Separační metody jsou často nezbytným krokem při analýzách reálných vzorků a jsou proto využívány v kombinaci s detekčními metodami elektrochemickými, optickými a hmotnostně spektrometrickými.

Názvy obhájených dizertačních prací (od roku 2005)

  • Vývoj a využití vysokoúčinných separačních metod pro analýzu pojivových tkání.
  • Studium enantioseparace vybraných substituovaných binaftylů.
  • Nové přístupy k aplikaci elektrochemického generování těkavých sloučenin ve spektrometrických metodách.
  • New electrochemical methods for determination of nitro and oxo derivatives of fluorene.
  • Materiálový průzkum barevné vrstvy na uměleckých předmětech.
  • Complexity of analytical sampling procedures for persistent toxic compounds. Water sampling by semipermeable membrane device and data analysis.
  • Contributions to Volatile Compound Generation of Arsenic, Silver and Gold by Tetrahydroborate Reaction for Atomic Absorption Spectrometry.
  • Characterization of modern HPLC columns and their application potential.
  • Aplikace analytických metod pro analýzu barviv využívaných v uměleckých dílech.
  • Použití iontových kapalin jako součástí elektrolytů pro ampérometrické sensory plynů a Li-iontové baterie.
  • Analysis of amino acids and polyamines by HPLC and CZE.
  • Konstrukce miniaturních průtokových cel pro elektrochemické generování těkavých sloučenin.
  • Silver amalgam electrodes in electroanalysis of selected agrochemicals.
  • Liquid Chromatography Methods for Analysis of Actinomycete Secondary Metabolites – Potential Antibiotics.
  • Vývoj separačních metod pro stanovení perfluoralkylových karboxylových kyselin ve vzorcích životního prostředí.
  • Application of capillary electrophoresis in life sciences.
  • Studium generování hydridů pro účely speciační analýzy arsenu spojené s AAS a AFS detekcí.
  • Příspěvek k využití nových typů uhlíkových pastových a vláknových elektrod pro voltametrické a ampérometrické stanovení 5-amino-6-nitrochinolinu a resveratrolu.

Akce dokumentů