E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



O katedře

Naše stránky naleznete na http://web.natur.cuni.cz/filosof



Studium věd o životě, respektive filosofie a dějin přírodních věd, se uskutečňovalo na Karlově universitě v Praze po celá staletí především v rámci jednotlivých oborů na filosofické a lékařské fakultě . Ke zřízení vlastní přírodovědecké fakulty došlo teprve po první světové válce roku 1920. Její vznik coby celkem páté fakulty přitom odrážel jak změněné politické a společenské poměry v samostatném Československu, tak zároveň reagoval i na růst významu přírodovědeckých, zejména biologických oborů, a jejich postupující profesionalizaci.

 

Již od přelomu 19. a 20. století se o filosofické a historické otázky související s biologickým výzkumem velmi intenzívně na filosofické fakultě tehdejší české Karlo-Ferdinandovy university zabýval původním vzděláním zoolog a posléze především filosof a historik vědy, profesor Emanuel Rádl (1873-1942) . Ten v letech 1905 a 1909 publikoval jednu z průkopnických syntetických prací týkající se filosofie a dějin přírodních věd, konkrétně biologie, v tehdejší Evropě. Jednalo se o Dějiny biologických teorií, jež původně vyšly pod německým názvem Geschichte der biologischen Theorien. Roku 1919 byl Rádl jmenován řádným profesorem Karlovy university pro nový obor tzv. přírodní filosofie. Rádlova profesura platila pro přírodovědeckou fakultu, kde byl pod jeho vedením po počátečním vymezování a získávání potřebného zázemí počátkem 20. let zřízen samostatný Seminář pro metodologii a dějiny věd přírodních a exaktních. V jeho rámci byla na přírodovědecké fakultě poskytována výuka filosofie a dějin přírodních a exaktních věd po celé meziválečné období. Vedle samotného Rádla byli dalšími přednášejícími především profesor filosofie přírodních věd Karel Vorovka (1879-1929), profesor dějin matematiky Quido Vetter (1881-1960), profesorka filosofie Albína Dratvová (1892-1969) a konečně pozdější Rádlův nástupce profesor metodiky a dějin přírodních věd Otakar Matoušek (1899-1994). Tímto Seminářem, zpravidla coby Rádlovi žáci, v této době rovněž prošla celá řada později známých osobností jako např. Bohuslav Brouk (1912-1978), Igor Hrušovský (1907-1978), Bohumil Sekla (1901-1987) či Vladimír Tardy (1906-1987).

 

Po uzavření českých vysokých škol na podzim 1939 nebyla další akademická činnost v rámci Semináře umožněna a jeho tehdejší vedoucí (Matoušek) odevzdal na jaře 1940 veškerý inventář příslušnému německému komisaři pro uzavřenou přírodovědeckou fakultu Karlovy university (Viktor Denk). Na přírodovědecké fakultě Německé Karlovy Univerzity (Deutsche Karls-Universität), která se v letech 1939-1945 stala jedinou oficiální nástupkyní nejstaršího pražského vysokého učení, samostatné pracoviště pro studium filosofie a dějin přírodních věd zřízeno nebylo, pomineme-li pokus profesora zoologie Josefa Gickelhorna (1891-1957) z roku 1944.

Po znovuobnovení Univerzity Karlovy v roce 1945 došlo k opětovné výuce i v oblasti filosofie a dějin přírodních věd. V čele pracoviště stanul opět profesor Matoušek, který v této funkci zůstal až do roku 1950, kdy byla katedra zrušena. Nikoli místo ní, ale zcela nově byl zřízen Ústav marxismu-leninismu s celofakultní působností. Tento stav trval s jistými výjimkami až do podzimu roku 1989.

Nové pracoviště, Katedra filosofie a dějin přírodních věd, pak bylo oficiálně založeno k 1. říjnu 1990. Jeho obrysy vznikaly během jara a léta 1990 podle návrhu profesora Zdeňka Neubauera , a to nejdříve jako součást tehdejšího rektorátního Institutu základů vzdělanosti (IZV), který měl své pobočky na většině fakult. Dalo by se tedy říci, že po téměř čtyřiceti letech bylo toto pracoviště nejen znovu založeno, ale do značné míry také znovu obnoveno, neboť svou orientací bezprostředně navazuje na pracoviště předválečné stejně jako se snaží zohlednit současné zaměření a potřeby přírodovědecké fakulty.

Katedra filosofie a dějin přírodních věd poskytuje hlavně výuku veškerých povinných i nepovinných filosofických předmětů magisterského studia přírodovědných oborů; součástí studijních programů katedry je

magisteský studijní obor

 

a dva doktorandské studijní obory:

 

 

Aktuální seznamy členů katedry včetně jejichpedagogické a výzkumné činnosti jsou uvedeny v příslušných oddílech webových stránek.

Akce dokumentů