Studium diverzity a možnosti ochrany motýlích společenstev urbanizovaných a antropogenních stanovišť

 (Tomáš Kadlec, Vojtěch Jarošík)

Autekologie kriticky ohroženého motýla okáče skalního
(Chazara briseis: Satyrinae)

 
Okáč skalní patří k nejohroženějším druhům denních motýlů ve střední Evropě. Je ohrožen v Maďarsku, Polsku a Německu, na Slovensku je považován za nezvěstný. Ještě před padesáti lety se tento okáč v České Republice vyskytoval v 50 čtvercích zoologické sítě, v současnosti se vyskytuje pouze ve dvou oblastech (tři mapovací čtverce), z nichž na jedné je na pokraji vyhynutí. Zbylá populace v Českém středohoří je považována za největší v celé střední Evropě.

Druh vyžaduje pro své přežití rozsáhlé plochy skalnatých stepí, na kterých dochází k vývoji housenek, a dále zakvetlých luk pro zdroje nektaru. V minulosti byly tyto biotopy plošně rozšířené na většině území republiky, např. v podobě vyprahlých okrajů cest, přepasených políček, skalnatých srázů apod. Vhodné lokality se obvykle nacházely dostatečně blízko jiných podobných ploch. Po zániku této jemnozrnné mozaiky a rozpadu velkých stepních ploch (např. pražské rezervace) došlo však k rychlému úbytku posledních populací, v 90. letech 20. století vyhynul tento druh na Moravě. Poslední velká populace střední Evropy se nachází na deseti izolovaných kopcích v intenzivně využívané zemědělské krajině Českého středohoří. Pro zachování a přežití této populace je potřebné rychle vytvořit záchranný projekt a zavést vhodný management všech (i potencionálních) ploch v oblasti; náš výzkum autekologie tohoto druhu těmto praktickým aspektům ochrany napomáhá.

 

Okáč skalní je dokonale přizpůsoben svému biotopu – skalnatým stepím.
_{Foto: Helena Wolfová}

Pro záchranu poslední životaschopné populace okáče skalního je třeba získat detailní údaje o jeho biologii i ekologii. Věnujeme se proto následujícím problémům:

1. velikost populace (odhady velikosti pomocí zpětných odchytů)
2. genetická struktura celé populace (pomocí analýzy alozymů)
3. bionomie, fenologie a ekologické nároky dospělců i housenek
4. chování motýlů a jeho vliv na výběr biotopu
5. disperze a komunikace jednotlivých subpopulací

Výzkum probíhá v spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích (Martin Konvička, Pavel Vrba). Genetické analýzy provádíme ve spolupráci s pracovištěm prof. Thomase Schmitta (Univerzita v Trieru, Německo). Na základě komplexních znalostí o bionomii, ekologii a fenologii druhu bude vypracován záchranný plán a doporučen způdob péče o všechny vhodné lokality ve sledované oblasti.

_{Foto: Tomáš Kadlec}

Analýza a predikce populačníh dynamik a diverzity vybraných skupin motýlů v měnící se urbanizované a zemědělské krajině

Mezi oblasti s nejintenzivnějšími změnami struktury a složení krajinné mozaiky patří sídla. Silně urbanizovaná krajina čelí kromě běžných problémů (např. intenzifikace zemědělství a lesnictví) i jiným faktorům, jako je např. intenzivní výstavba nebo četnější invaze nepůvodních druhů Tyto procesy vyvolávají rychlé změny struktury krajiny.

Mezi modelové skupiny rychle reagující na měnící se podmínky patří i motýli. K dispozici máme z fixního stanoviště (areálu VÚRV v Ruzyni) dlouhodobá data o příletech přes 400 druhů nočních motýlů za dobu 23 let. Mnohé skupiny, vázané na jiné typy biotopů, reagují jiným způsobem na dynamické změny urbanizované krajiny – zejména mokřadní a lesostepní druhy ustupují (kvůli výstavbě a jiné destrukci tzv. neplodních ploch). Druhy, vázané na polní biotopy, citlivě reagují na sukcesní změny opuštěných polí a poukazují na změny diverzity během urbanizace. Znalost populačních dynamik jednotlivých druhů a skupin poskytuje možnost předvídat jejich další vývoj v tomto prostředí – to je významné například pro predikci šíření potenciálních škůdců.

Můra Calamia tridens patří k typickým představitelům motýlů skalnatých stepí.
V silně urbanizované krajině tyto druhy citlivě reagují na jakékoliv změny prostředí.
_{Foto: Tomáš Kadlec}

Analýzou dlouhodobých dat je možné odpovědět a poukázat na tyto problémy:

1. změny diverzity jednotlivých skupin nočních motýlů
2. hustotně závislé regulace populační velikosti a podobnost dynamik příbuzných druhů
3. predikce chování populačních dynamik vzhledem k biologickým vlastnostem druhů
4. ústup nebo naopak expanze jednotlivých druhů v závislosti na změnách biotopů

...a mnohé další.

Související publikace

Kadlec T., Beneš J., Karošík V., Konvička M. (2008): Revisiting urban refuges: Changes of butterfly and burnet fauna in Prague reserves over three decades. Landscape and Urban Planning, 85(1): 1-11.

Popularizace

Ekolist: Studie: Úbytek motýlů v Praze je menší než v zemědělské krajině