E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Fytoplankton tatranských ples – determinanty druhové diverzity a biomasy sinic a řas

(Lenka Červenková, Linda Nedbalová)

Vysokohorská jezera představují unikátní ekosystémy charakterizované dlouhým obdobím se sněhovou a ledovou pokrývkou, silnou intenzitou dopadajícího záření, zpravidla oligotrofním charakterem  a ledovcovým původem.

Území Tater se  nachází na slovensko-polských hranicích a člení se na Západní a Východní Tatry. Nejvyšší vrchol – Gerlachovský štít (2654 m n. m.) leží uprostřed vysokotatranského oblouku. Zatímco Vysoké Tatry jsou z převážné části tvořené geologicky citlivým podložím – žulou, místy se vyskytují ruly, v Západních Tatrách převládají krystalické břidlice.

Pleso
Batizovské pleso - 1884 m n. m. (foto: L. Červenková)

Tatry jsou oblastí největšího výskytu jezer na Slovensku, lišících se jak morfometrickými parametry (maximální hloubkou, plochou),  tak i chemickými parametry jezerní vody a nadmořskou výškou (nejníže položené pleso se nachází v nadmořské výšce 1037 a nejvýše položené pleso v nadmořské výšce 2189 m n. m.). Jezera, která vznikla ledovcovou činností, se nazývají plesa. Výskyt vysokého počtu ples na relativně malém území umožňuje srovnání ples mezi sebou.

Navíc tato jezerní oblast je zajímavá z toho důvodu, že většina tatranských ples byla postižena v 80. letech antropogenní acidifikací v důsledku zvýšených emisí dusíku a síry do ovzduší. Acidifikace vedla k vymizení původních zástupců zooplanktonu a v mnoha jezerech i k téměř úplné eliminaci fytoplanktonu (Stuchlík a kol. 1985, Fott a kol. 1992, Fott a kol. 1994, Vyhnálek & a kol. 1994, Kopáček & a kol. 2000). Vedle toho se na příkladu studie jednoho jezera ukázalo, že k okyselení těchto ekosystémů může docházet i epizodicky, v souvislosti s táním sněhu a ledu na jaře (Nedbalová & a kol. 2006).

Fytoplankton sinic a řas je společenstvo fotoautotrofních mikroskopických organismů volně se vznášejících ve vodním sloupci. Fytoplankton řas tvoří zástupci obrněnek (Dinophyta), skrytěnek (Cryptophyta), zlativek (Chrysophyta), rozsivek (Bacillariophyta) a zelených řas (Chlorophyta).

Rasy

Obrněnky druhu Peridinium willei (Štrbské pleso; foto: L. Červenková)

 

Proč studovat fytoplankton Tater?

  • pro rozšíření poznání o této oblasti
  • zjištění odezvy ekosystémů na ustupující adicifikaci
  • řasy a sinice představují primární producenty celého ekosystému, takže ovlivňují (a sami jsou zpětně ovlivňovány) vyšší stupně potravního řetezce
  • řasy a sinice slouží jako modelové organismy pro studium ekologických zákonitostí.


V rámci našeho výzkumu zpracováváme vzorky z  89 ples odebraných v září roku 2004.

Cíle naší práce:

  • porovnat druhové složení fytoplanktonu širokého spektra jezer
  • najít klíčové faktory ovlivňující počet druhů, jejich poměrné zastoupení a celkovou biomasu
  • u vybraných jezer posoudit změny v druhové složení a biomase s ohledem na probíhající zotavení ekosystémů z acidity.


Mezivýsledky naší činnosti můžete shlédnout na posteru.

Citované publikace:

Nedbalová L., Stuchlík E., Strunecký O. (2006): Phytoplankton of a mountain lake (Ľadové pleso, the Tatra Mountains, Slovakia): Seasonal development and first indications of a response to decreased acid deposition. Biologia (61): S91-S100.

Stuchlík, E., Stuchlíková, Z., Fott, J., Růžička, L. & Vrba, J. (1985): Vliv kyselých srážek na vody na území Tatranského národního parku. Zborník prác o Tatranskom národnom parku, 26, 173–211.

Fott, J., Stuchlík, E., Stuchlíková, Z., Straškrabová, V., Kopáček, J. & Šimek, K. (1992): Acidification of lakes in Tatra Mountains (Czechoslovakia) and its ecological consequences. Documenta Ist. Ital. Idrobiol., 32, 69–81.

Fott, J., Pražáková, M., Stuchlík, E. & Stuchlíková, Z. (1994): Acidification of lakes in Šumava (Bohemia) and in the High Tatra Mountains (Slovakia). Hydrobiologia, 274, 37–47.

Vyhnálek, V., Fott, J. & Kopáček, J. (1994): Chlorophyll-phosphorus relationship in acidified lakes of the High Tatra Mountains (Slovakia). Hydrobiologia, 274, 171–177.

Kopáček, J., Stuchlík, E., Straškrabová, V. & Pšeňáková, P. (2000): Factors governing nutrient status of mountain lakes in the Tatra Mountains. Freshwater Biol., 43, 369–383.



Akce dokumentů