E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



FAQs

Odpovědi na otázky často kladené doktorskými studenty (nejen) ekologie.
  1. Můžu při PGS pracovat jinde na plný úvazek? Může mi to někdo zakázat, případně mě za to vyhodit ze studia?
    Pracovat při studiu je v principu možné, nikdo to zakázat nemůže. Každý rok se hodnotí aktivita a produktivita studenta, tudíž záleží na tom, do jaké míry další úvazek omezuje to, jak student pracuje. Obecnou zkušeností nicméně je, že doktorandi paralelně pracující v nesouvisejícím oboru své studijní povinnosti zvládají obtížně.
  2. Musím mít souhlas spoluautorů publikací / rukopisů, které chci použít do dizertačky?
    Explicitní souhlas všech spoluautorů být v disertaci nemusí, ovšem musí být deklarováno, jaký je příspěvek autora disertace k jednotlivým pracem. To by mělo být doloženo potvrzením některého z významných spoluautorů (nejčastěji školitele, případně prvního či korespondujícího autora dané práce apod.). Prohlášení o autorském podílu je buď přímo součástí disertační práce nebo se odevzdává spolu s ní jako samostatný dokument.
    Slušností samozřejmě je zeptat se klíčových spoluautorů s předstihem, optimálně již v době, když publikace vzniká - zařazovat do disertace publikaci, u níž s tím spoluautoři explicitně nesouhlasí, by bylo dosti nevhodné. (V některých zemích je navíc zařazení stejné publikace do více disertačních prací - a to i na různých univerzitách či v zahraničí - nepřípustné. Proto je třeba, aby byl úmysl publikaci do disertace zařadit deklarován včas.)
  3. Musím se zajistit souhlas vydavatelství, které publikovalo můj článek, s použitím tohoto článku do mé disertační práce?
    Ne, toto je standardně povoleno. Články zařazené jako kapitoly do disertační práce nejsou univerzitou zveřejňovány (přikládají se jako neveřejné přílohy). 
  4. Jak je to přesně s "prohlášeními" v disertacích (týká se i DP)? Někdo píše, že práci zpracoval sám (pravděpodobně lže...), někdo, že jeho příspěvek odpovídá pořadí autorů na článcích, někdo, že byl důležitým členem týmu, někdo si to nechá napsat od školitele/spolupracovníka. Musí být tato prohlášení součástí disertační práce?
    Prohlášení musí být součásti disertační práce, musí být ovšem pravdivé a jeho formulace záleží do značné míry na autorovi. Doporučuje se proto prohlášení zhruba tohoto znění (nebo jeho český ekvivalent): „I declare that this thesis has not been submitted for the purpose of obtaining the same or any other academic degree earlier or at another institution. My involvement in the research presented in this thesis is expressed through the authorship order of the included publications and manuscripts. All literature sources I used when writing this thesis have been properly cited.“
  5. Může být stejný publikovaný článek součástí více prací? Např. diplomka a disertace jednoho člověka, dvě disertace nebo např. diplomka a disertace dvou studentů? Smím použít do disertace nepublikované části mojí diplomky (běžně se to dělá, ale je to formálně v pořádku)?
    Jeden publikovaný článek nesmí být součástí více prací téhož studenta. Nepublikované části diplomky, jež byly během doktorského studia dotaženy úspěšně do publikace, případně rukopisy vycházející z dat získaných během diplomové práce, se v disertaci použít mohou. Pokud se na vzniku rukopisu či publikace podíleli dva studenti (nebo více) a jejich podíly byly skutečně významné, lze takový výstup v jejich kvalifikačních pracích použít.
  6. Co je to autoreferát? Na co je dobrý? Co musí obsahovat? Kolik jich mám komu odevzdat?
    Autoreferát byla několikastránková brožura sloužící členům komise (i všem ostatním zájemcům) k rychlému seznámení s obsahem disertační práce a s odborným profilem studenta. V současnosti již není odevzdání autoreferátu oborovou radou doktorského programu Ekologie požadováno.
  7. Kolik výtisků disertační práce je vlastně třeba? Pro koho? (asi školitel, knihovna,... ??)
    Odevzdávají se minimálně dva výtisky (jež jsou uloženy v knihovně), plus elektronická verze (ta se vkládá do SISu). Viz souhrnná pravidla pro doktorské studium na PřF UK.
  8. Jak dlouho před obhajobou musím odevzdat práci, např. když chci stihnout obhájit ve standardní době studia?
    Šest týdnů před začátkem obhajoby musí být již stanoven termín a komise. Oponenti musí mít práci k dispozici osm týdnů před obhajobou (šest týdnů mají na vypracování posudku, který musí doručit nejpozději dva týdny před obhajobou). Vzhledem k tomu, že sestavení komise pro daný termín a její schválení oborovou radou může trvat i několik týdnů, doporučuje se odevzdat práci nejméně deset týdnů před obhajobou, raději však víc. Fakultní doporučení je 18 týdnů před obhajobou. To platí hlavně v případě obhajoby na poslední chvíli (těsně před vypršením devátého roku studia), kdy by každé nenadálé zdržení (nemoc oponenta apod.) mělo fatání důsledek.
    V některých případech lze lhůty zkrátit (pokud je předdohodnuto složení komise, oponenti jsou ochotni dodat posudek v kratší době apod.), ale nelze na to spoléhat!
  9. Bere se jako začátek studia automaticky první den akademického roku, anebo den, kdy se člověk ke studiu přihlásil na studijním? Kdy končí standardní doba studia?
    Začátek studia je den zápisu, konec standardní doby studia je za čtyři roky od dne předcházejícího dni zápisu.
  10. Pro koho je výhodné, když skončí student ve standardní době studia?
    Pokud student obhájí ve standardní době studia, dostane od fakulty mimořádné stipendium, poloviční stipendium dostane i v případě, že obhájí v roce následujícím. Zároveň je to výhodné i pro katedru a univerzitu (z hlediska statistik obhájených doktorandů) i pro školitele. Je proto na zvážení studenta i školitele, jestli bude vhodnější odevzdat disertaci, která bude obsahovat např. jednu kapitolu ve formě rukopisu, nebo čekat pár dalších měsíců na jeho přijetí. Vřele doporučujeme odevzdávání disertací zbytečně neodkládat - je ale bezpodmínečně nutné, aby odevzdaná práce překračovala požadovaná kritéria. Odevzdání práce "těsně na hraně" s odbytým úvodem jen proto, aby byla obhájena ve čtyřleté lhůtě, doporučit nelze.
  11. Pokud během prvních čtyř let studium přeruším (např. z důvodu mateřské dovolené), poté se ke studiu vrátím a úspěšně obhájím v roce, kdy mi stále běží stipendim (ale od počástku studia už uběhlo 5 nebo 6 let), považuje se to za dokončení studia ve standardní době?
    Ano, v takovém případě se studium považuje za ukončené ve standardní době.
  12. Jaké jsou požadavky pro dokončení studia (kromě zkoušek uvedených ve studijním plánu a doktorské státnice), co se po mě odborně žádá?
    Oborová rada ekologie nastavila následující kritéria, o nichž se předpokládá, že by je měl každý úspěšně končící doktorský student oboru snadno splnit (běžně obhajované disertace  na katedře ekologie tuto minimální laťku překračují velmi výrazně):
    Součástí disertace musí být nejméně jedna práce publikovaná (nebo k publikaci přijatá) v časopise s impakt faktorem, kde je příslušný student prvním autorem, a několik dalších publikací v různém stadiu rozpracování (publikované práce, rukopisy před odesláním, odeslané, nebo v revizi). V případě, že pouze jeden článek byl v době obhajoby přijat v časopise s impakt faktorem, impakt faktor příslušného časopisu by měl být vyšší než 1; pokud je prací víc, měly by mít aspoň dvě z nich impakt faktor vyšší než 0,5. 
    Že musí být alespoň část disertace publikovaná či k publikaci přijatá, vychází ze zákona. Publikace v impaktovaných časopisech se v biologických oborech očekávají, neboť je to standardní vědecký výstup, většina časopisů v oboru hranici 0,5 výrazně překonává. Prvoautorské publikace či rukopisy, tj. takové, kde byl student klíčovou osobou nejen při sběru dat, ale i sepisování, jsou samozřejmou součástí disertace.
  13. Co musím splnit pro přijetí do doktorského studia ekologie? Jak probíhá přijímací pohovor? Budu muset mluvit při pohovoru anglicky?
    Student musí mít dokončené magisterské studium příslušného oboru nebo musí být těsně před ukončením (tak, aby před zápisem do doktorského studia už bylo Mgr. studium zakončené). Téma disertační práce musí být předem dohodnuté se školitelem, kterého schválila katedra, respektive oborová rada. Práce musí být finančně zajištěna. Student musí umět anglicky, podstatná část přijímacího hovoru tedy probíhá v angličtině. Hodnotí se především to, jak dobře má student rozmyšlen postup a celkovou logiku jeho budoucí práce – tj. jeho předpoklady pro vědeckou práci v konkrétním oboru a na konkrétním tématu.
  14. Musím v průběhu studia dělat zkoušky? Kolik předmětů musím splnit? Můžu si zapsat předmět z jiné školy/fakulty? Mám předměty zapisovat do SIS nebo stačí potvrzení od vyučujícího zapsané v indexu?
    Studijní plán se sestavuje v součinnosti se školitelem a může zahrnovat předměty z jiných fakult. Jejich počet není předem pevně stanoven. Výsledky zkoušek je třeba zapisovat do SISu.
  15. Mám v průběhu PGS nárok na bezplatné jazykové kurzy? Kde a jakým způsobem se můžu přihlásit? Co obsahuji? Zahrnují něco jako „academic writing“?
    Jazykové kursy bezplatné nejsou. Jazyková zkouška se ovšem nevyžaduje, poněvadž se předpokládá, že doktorand už v době nástupu do studia umí anglicky, viz informace o možných kursech na aktualitách PGS studia. Dobré rady k prezentaci výsledků a psaní publikací lze získat během různých kurzů více či méně pravidelně pořádaných speciálně pro doktorandy, a to i v angličtině. Stejně tak mohou posloužit i některé předměty nabízené v SIS pregraduálním studentům.
  16. Musím/můžu jako doktorand učit? Vést bakalářky/diplomky?
    Přestože učení není bezvýhradná povinnost doktoranda, počítá se mu při hodnocení k dobru. Doktorand může být požádán, aby se podílel na vedení praktických kursů organizovaných katedrou souvisejících s jeho oborem, pokud to zásadně nenarušuje práci na disertaci. Typickým praktikem, na kterém je účast doktorandů klíčová, je Terénní cvičení z ekologie. Zapojení do přímé výuky je obvykle odměněno mimořádným stipendiem.
    Vedení bakalářských prací je (po schválení katedrou a garantem daného oboru) celkem běžné. Vedení diplomových prací doktorandem je vzácnější, ale nikoli zcela nemožné (zejména pokud by dotyčný měl na fakultě akademický úvazek). Doktorandi se často stávají konzultanty bakalářských nebo diplomových prací, to je z formálního hlediska bez problémů.
  17. Musím/můžu v rámci studia jezdit na stáže/konference?
    Současné studijní předpisy předpokládají, že student během studia zahraniční zkušenosti získá, délka nebo forma stáže ale není formálně stanovena. Doporučujeme se účastnit relevantních zahraničních konferencí, pokud to finance dovolují. To vše rozšiřuje jeho zkušenosti s vědeckou prací a její prezentací, a mělo by ve výsledku usnadnit zdárné ukončení studia. Absolvování stáží a aktivní účast na konferencích (tj. s přednáškou nebo posterem) se také bere v úvahu při průběžném hodnocení.
  18. Jaké povinnosti má můj školitel? Např. má povinnost sehnat na můj projekt finance a zajistit mi odpovídající zázemí (stůl, možnost pracovat v laboratoři)? Jak se můžu bránit, pokud své povinnosti neplní?
    Školitel má povinnost vést studenta tak, aby byl schopen dokončit práci včas, tedy i radit se sepisováním publikací. Školitel by měl zajistit i finance, pokud jsou k tomuto dokončení potřeba a pokud celé téma skutečně garantuje i věcně. Pokud doktorandovi garantuje financování práce mimofakultní pracoviště, kde svou disertaci vypracovává, případně si doktorand finance zajistil sám a s tímto vstupoval do doktorského studia, nemá školitel povinnost zajistit financování nad rámec původní dohody.
    Pokud je práce vypracovávána na pracovišti školitele, měl by ten v případně potřeby zajistit místo v laboratoři a příslušný materiál. Školitel nemá povinnost zajistit studentovi pracovní stůl. Když školitel své povinnosti neplní, je třeba změnit školitele (oficiální cestou).
  19. Jak probíhá obhajoba (délka prezentace,  jazyk...)?
    Na úvod obhajoby předseda komise stručně představí doktoranda, následuje prezentace práce. Délka prezentace by neměla přesáhnout 30 minut. Předpokládá se, že bude přednesena v angličtině, aby se mohli obhajoby zúčastnit i zahraniční kolegové z katedry; angličtina je absolutní nutností, pokud jsou přítomni cizojazyční oponenti nebo členové komise. Poté jsou přečteny oponentské posudky (na disertaci se vyhotovují dva) a na připomínky a dotazy oponentů student odpovídá. (K předem položeným dotazům si student může připravit stručné odpovědi včetně podkladů v Powerpointu.) Následují dotazy členů komise a dalších přítomných a diskuse s nimi. Na závěr komise neveřejně průběh obhajoby prodiskutuje a tajným hlasováním rozhodne, jestli student práci úspěšně obhájil či nikoli. Výsledek se student dozvídá vzápětí.
  20. Co se děje po úspěšné obhajobě? Mám pořádat oslavu? A kdo mi s ní pomůže?
    Obvykle následuje přímo na fakultě neformální oslava s občerstvením, které se účastní většina z těch, kdo byli na obhajobě včetně kolegů z katedry, hostů, členů komise apod. Ta se často protahuje do večerních hodin. Forma a organizace takové oslavy je na obhajujícím (stejně jako pokrytí jejích nákladů). Je vhodné si domluvit pomoc kolegů s přípravou, toto není pracovní povinností sekretariátu katedry!
  21. Můžu mít k diplomce či disertaci školitele z jiné katedry, než je katedra ekologie, ale přitom být diplomantem či doktorandem oboru ekologie a tudíž na katedře ekologie studovat?
    Ano, je to možné a nejedná se o nijak výjimečnou situaci, ale katedra (respektive oborová rada) to musí schválit. V takovém případě ale financování a materiální zázemí práce garantuje školitel.
  22. Musím státní doktorské zkoušky udělat během čtyřletého prezenčního doktorského studia, nebo je mohu udělat až v dalších letech v kombinovaném studiu?
    Lze je udělat až během dalších let kombinovaného studia. Ale vřele doporučujeme tuto povinnost splnit dříve - už proto, že po úspěšném složení zkoušky se zvyšuje měsíční stipendium.
  23. Mohu se přihlásit na státní doktorské zkoušky i předtím, než mám splněny všechny studijní povinnosti zahrnuté ve schváleném studijním plánu?
    Dle informací studijního oddělení to není možné, musela by tomu předcházet změna studijního plánu. Každopádně je vhodné své kroky v tomto směru vždy předem konzultovat se školitelem.
  24. Jak mám postupovat při výběru "předmětů" resp. témat, která se budou týkat státních doktorských zkoušek? Podle jakých kritérií si mám "předměty" resp. témata navrhnout?
    Výběr předmětů probíhá v součinnosti se školitelem. Předměty jsou tři, přičemž jeden z nich se úzce váže k tématu disertační práce, druhý zahrnuje širší specializaci studenta a třetí je ještě širší a zahrnuje obecné porozumění oboru (tedy v tomto případě ekologie). Účelem doktorské zkoušky je prokázat celkovou orientaci v oboru a odborně o něm diskutovat.
  25. Lze během doktorského studia studium přerušit tak, aby se doba přerušení nezapočítávala do 9 let, které má doktorand na své studium? Během klasického přerušení sice nemusí doktorand odevzdávat za uplynulé období výsledky práce a nepobírá stipendium, ale přerušení se mu započítává do oněch 9 let. Lze to tedy udělat z vážných důvodů jinak a skutečně přerušit?
    9 let je maximální doba studia včetně všech přerušení (s výjimkou mateřské dovolené, viz níže). Doktorand by měl správně odevzdat disertaci do čtyř let od začátku studia, je tedy nesmyslné, aby se těch devět let ještě prodlužovalo. Pokud ale během studia nastoupíte na mateřskou dovolenou, dobu mateřství zaregistrujete na studijním a zároveň přerušíte studium (nutno je udělat oba tyto kroky!), tato doba se do limitu nezapočítává.
  26. Co mám dělat, když ve svém studijním plánu doktorského studia mám předmět, který z nějakého důvodu nechci nebo nemůžu splnit a raději bych jej nahradila jiným, pro mne užitečnějším?
    Je třeba si podat oficiální žádost o změnu plánu studia. Tu schvaluje oborová rada.

Akce dokumentů