Veronika Sacherová

Research ID

Research Gate

Odborné zaměření:

Na katedře ekologie jsem se zabývám hydrobiologií, a to zejména sladkovodními bezobratlými z různých skupin. Projekty a nabízené studentské práce jsou obvykle z jedné z těchto oblastí:

1. Molekulární ekologie a fylogeografie třídy Branchiopoda (Crustacea) se zaměřením na řády Anostraca a Notostraca

Žábronožky (Anostraca) a listonozi (Notostraca) jsou největšími lupenonohými korýši našich vod, dorůstají až několika centimetrů. Žijí v dočasných vodách, buď v jarních tůních v nivách velkých řek, nebo v rozlitinách na polích a loukách na jaře i v létě. Většinu roku jsou tyto biotopy bez vody, čemuž se tito korýši přizpůsobili vytvořením odolného stádia – cyst, jejichž obaly je chrání před vyschnutím, vymrznutím, ale třeba i průchodem trávicím traktem obratlovců (respektive trávicími enzymy). Díky specifickému habitatu jsou zástupci těchto dvou skupin vhodní pro studium disperze a fylogeografie.

Polanská niva & odběr vzorků foto: Veronika Sacherová
Eubranchipus grubii, male and female foto: Martin Černý

2. Fylogeografie a fylogeneze zástupců čeledi Chydoridae (Crustacea: Cladocera)

Acroperus harpae,
foto: Jan Fott

Perloočky z čeledi Chydoridae zůstávají opomíjenou skupinou sladkovodního planktonu. Zahrnují přitom velice starobylé rody, jejichž předky nalézáme již v prvohorním fosilním záznamu. Přestože jsou Chydoridae všudypřítomní, početnosti jejich populací nikdy nejsou velké a najdeme je v okrajových částech stojatých vod – litorálu, případně na povrchu dna a často v asociaci s vodními rostlinami. Vzhledem k jejich malé velikosti stále není objasněna taxonomie řady druhů, naopak byla v několika případech popsána kryptická diverzita. Stále tak nejsou zodpovězené otázky o evoluci skupiny, její provázanosti s evolucí vodních rostlin, ekologie řady druhů a šíření na vnitro- i mezikontinentální úrovni pomocí ptáků (opět díky trvalým vajíčkům).

3. Vliv acidifikace na společenstva zooplanktonu horských jezer

Středoevropská krajina byla od 50. let dvacátého století postižena kyselými dešti, které byly způsobeny emisemi sloučenin dusíku a síry z průmyslu, a ačkoli se emise od 90. let dvacátého století snižují, krajina – zejména horská jezera – se zotavuje pomalu a postupně. Horské ekosystémy byly zasaženy nejvíce (díky velkému úhrnu srážek a typu podloží), a horská jezera tak představují systém, na kterém lze změny dobře sledovat. V současné době pozorujeme zotavování z acidifikace, já se v této oblasti zajímám o změny ve složení společenstva zooplanktonu. Mezi nejzajímavější otázky patří, jak druhy zpětně kolonizují jezera a jaká je dynamika nově vzniklých společenstev.

Výuka:

• Mikroskopická technika MB160C45
• Biologie vodních živočichů MB160P14
• Biologie vodních živočichů – praktikum MB160C14
• Determinační kurz zooplanktonu, víkendový kurz ***
  – pořádané KBE PřF JČU ve spolupráci s KE PřF UK Praha
• Crustacean biology and diversity (EN) MB160P06 *
• Terénní cvičení z ekologie MB162T02
• Zooplankton Evropy – determinační praktikum MB162T03 **
• Limnology (EN) MO550P126E
• Ekologie vodních organizmů MB162P34
• Ecology of lentic ecosystems (EN) MB160P02

* probíhá jednou za dva-tři roky; ** probíhá nepravidelně jednou za několik let; *** probíhá pravidelně jednou za tři roky

Publikace v časopisech s IF:

• Vávra J., Hyliš M., Fiala I., Sacherová V., Vossbrinck C.R. (2017). Microsporidian genus Berwaldia (Opisthosporidia, Microsporidia), infecting daphnids (Crustacea, Branchiopoda): Biology, structure, molecular phylogeny and description of two new species. EUROPEAN JOURNAL OF PROTISTOLOGY 61: 1–12. doi: 10.1016/j.ejop.2017.07.005
• Vrba, J., Bojková, J., Chvojka, P., Fott, J., Kopáček, J., Macek, M., Nedbalová, L., Papáček, M., Rádková, V., Sacherová, V., Soldán, T., Šorf, M. (2016): Constraints on the biological recovery of the Bohemian Forest lakes from acid stress. FRESHWATER BIOLOGY, 61: 376–395. doi: 10.1111/fwb.12714
• Juračka P.J., Sacherová V., Dobiášovská I., Bovšková D., Novosadová Z., Kořínek V., Petrusek A. (2016): Simplification of preparation techniques for scanning electron microscopy in Cladocera: preparing filtering limbs and ephippia for efficient studies of ultrastructure. CRUSTACEANA, 89(1): 47–62. doi: 10.1163/15685403-00003513
• Faustova, M., Sacherova, V., Svensson, J.E., Taylor, D.J. 2011. Radiation of European Eubosmina (Cladocera) from Bosmina (E.) longispina-concordance of multipopulation molecular data with paleolimnology. LIMNOLOGY AND OCEANOGRAPHY, 56 (2): 440-450. doi: https://doi.org/10.4319/lo.2011.56.2.0440
• Faustova, M., Sacherova, V., Sheets, H.D., Svensson, J.E., Taylor, D.J. 2010. Coexisting Cyclic Parthenogens Comprise a Holocene Species Flock in Eubosmina. PLOS ONE, 5 (7): Art. No. e11623. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0011623
• Adamowicz SJ, Sacherova V, 2006. Testing the directionality of evolution: the case of chydorid crustaceans. JOURNAL OF EVOLUTIONARY BIOLOGY 19 (5): 1517-1530. doi: https://doi.org/10.1111/j.1420-9101.2006.01127.x
• deWaard JR, Sacherova V, Cristescu MEA, Remigio E.A., Crease T.J. & Hebert P.D.N. 2006. Probing the relationships of the branchiopod crustaceans. MOLECULAR PHYLOGENETICS AND EVOLUTION 39 (2): 491-502. doi: https://doi.org/10.1016/j.ympev.2005.11.003
• Sacherova V, Krskova R, Stuchlik E, Horicka, I. Hudec, J. Fott. 2006. Long-term change of the littoral Cladocera in the Tatra Mountain lakes through a major acidification event. BIOLOGIA 61 (Suppl. 18): S109-S119. doi: https://doi.org/10.2478/s11756-006-0124-7
• Sacherová, V. and P.D.N. Hebert. 2003. The evolutionary history of the Chydoridae (Crustacea: Cladocera). The Biological Journal of the Linnean Society 79: 629-643. doi: https://doi.org/10.1046/j.1095-8312.2003.00216.x
• Kořínek, V., Sacherová, V., and L. Havel., 1997.  Subgeneric differences in head shield and ephippia ultrastructure within the genus Bosmina Baird (Crustacea, Cladocera). HYDROBIOLOGIA 360: 13-23. doi: 10.1023/A:1003181706280