Úspěchy katedry ekologie na druhé celofakultní vědecké konferenci
Účast naší katedry na celofakultní vědecké konferenci nebyla ani v letošním roce zanedbatelná. Získali jsme dvě ceny děkana za vědeckou práci a k tomu dvě umístění v soutěži „Věda je krásná“.
Ceny děkana fakulty získali:
- Lukáš Kratochvíl - cena pro mladého vědecko-pedagogického pracovníka
- Petr Keil - cena pro absolventa doktorského studia
Oba ocenění přednesli krátkou přednášku o vybraných výsledcích svého výzkumu. Dále katedru zastupoval svou přednáškou i Petr Pyšek, který tento rok získal cenu za tvůrčí počin Univerzity Karlovy
V rámci druhého ročníku fakultní soutěže “Věda je krásná” získali za naší katedru ocenění dva zástupci. Martin Černý se stal vítězem kategorie vědecká fotografie se svým snímkem „Přistání...“, na kterém zachytil dosedání lovící vážky jarní pomocí sekvence 5 snímků pořízených během zhruba půlsekundového okamžiku. Na místě třetím se v téže kategorii umístil Adam Petrusek se sérií podvodních snímků „Nahožábří plži Jadranu“, které pořídil během výuky „Exkurze Mořská a suchozemská fauna Středomoří “ na ostrově Brač v Chorvatsku.
| Martin Černý - 1. místo v kategorii Vědecká fotografie |
|---|
|
| Přistání... Sekvence snímků pořízená fotoaparátem Canon 7D, objektiv 300/4 L IS, čas 1/2000, f 7,1, iso 400, monopod. Složeno ručně v Adobe Photoshop CS5, původní velikost cca 12400 px. Přistávací manévr samičky vážky jarní (Sympetrum fonscolombii). Fotografie, složená z 5 snímků, zachycuje cca 0,4 – 0,5 sekundový okamžik dosedání lovící vážky na oblíbenou větvičku. Za povšimnutí stojí technika „vysunutí podvozku“ (postupné natažení nohou) a „brzdných klapek“ (aerodynamika křídel). |
| Adam Petrusek - 3. místo v kategorii Vědecká fotografie | Série nahožábří plži Jadranu |
|---|---|
|
Hypselodoris picta (10 cm) Hvězdnatka Hypselodoris picta je jeden z největších nahožábrých plžů Středomoří, dorůstá přes 15 cm délky. Na jejím portrétu je dobře vidět jak detailní struktura chemorecepčních tykadel, tak i věnec sekundárních žaber okolo řitního otvoru, podle něhož získaly hvězdnatky své české jméno. |
|
Cratena peregrina (1,5 - 2,5 cm) Nahožábří plži Cratena peregrina jsou zachyceni na své potravě, koloniálních žahavcích rodu Eundendrium. Žahavé buňky kořisti dokážou využít k vlastním účelům. Ukládají je nepoškozené do špiček výběžků na hřbetě, kde je tyto „ukradené“ žahavé baterie chrání proti jiným dravcům. |
|
Janolus cristatus (3 cm) Při obraně před predátory se nahožábrý plž janolus hřebenitý (Janolus cristatus) spoléhá na podobný mechanismus jako ještěrky. Kyjovité výběžky na hřbetě se velmi snadno odlomí, a zatímco se jimi útočník zabývá, plž – byť trochu oholený – se může odklidit do bezpečí. |
|
Phyllidia flava (2,5 cm) Nedávno bylo prokázáno, že pestrost různých druhů nahožábrých plžů dobře koreluje s mírou jejich toxicity. Mezi ty nejjedovatější patří zástupci převážně tropického rodu Phyllidia, kteří získávají toxiny z hub, jimiž se živí. Phyllidia flava je jediným středomořským druhem tohoto rodu. |
|
Dondice banyulensis (3,5 cm) Stejně jako ostatní plži jsou i nahožábří hermafroditičtí – každý z nich má vyvinutou samčí i samičí pohlavní žlázu a při páření si vzájemně předávají spermie. Je možné, že vyfotografovaní jedinci druhu Dondice banyulensis se shromáždili do těsného shluku právě kvůli rozmnožování.. |
Publikováno:
Čtvrtek 11.11.2010 08:40
Akce dokumentů