Jak obodovat invazi?
Masivní doprava a rostoucí míra lidských aktivit po celém světě umožňují více a více druhům využít této situace a dostat se do oblastí, které jsou daleko od jejich místa původního výskytu, založit zde populace a rozšířit se na přírodní stanoviště, která obývají původní druhy. Taková biologická invaze může mít negativní environmentální a socioekonomický vliv (takzvaný impakt) na obsazenou oblast (úbytek druhové diverzity a početnosti populací původních druhů, změna vlastností ekosystémů, šíření nemocí, poškození infrastruktury), a proto se na invazní druhy upírá pozornost organizací ochraňujících přírodu, nebo pěstitelů a chovatelů hospodářských plodin a zvířat. Řada nepůvodních druhů sice příliš škodlivá není, i tak je invazivních druhů se závažným impaktem tolik, že je zapotřebí vybrat ty prioritní, aby se čas a peníze investovaly efektivně do smysluplných a nezbytných opatření omezující jejich šíření.
Jedním z nejznámějších přehledů nepůvodních druhů je „100 nejhorších invazních nepůvodních druhů světa“ sestavený skupinou odborníků na invazní druhy z IUCN a podobný seznam existuje také pro Evropu. Tyto a podobné přehledy však obvykle nejsou zcela objektivní, protože se zaměřují spíše na podchycení reprezentativních příkladů invazních druhů s rozličným typem impaktu a na vyvážené zastoupení jednotlivých skupin rostlin a živočichů z různých typů prostředí.
V této studii použili vědci obecný způsob hodnocení impaktu (anglicky Generic Impact Scoring System - GISS), který umožňuje srovnat nepůvodní druhy z různých taxonomických skupin na základě v literatuře publikovaných informací o jejich vlivu na původní druhy a ekosystémy. Impakt je klasifikován ve 12 kategoriích, v každé z nich na stupnici od nuly do pěti podle stoupající intenzity a závažnosti; každá úroveň má jednoznačný detailní popis. Z publikací, předchozích seznamů a jiných zdrojů vyhodnotili výzkumníci 486 druhů, které byly do Evropy zavlečeny z jiných kontinentů a zastupují širokou škálu taxonomických skupin. Na finální seznam těch skutečně nejhorších nakonec zařadili 149 druhů s nejvyšším počtem bodů mezi nimiž je 54 rostlin, 49 bezobratlých, 40 obratlovců a 6 hub. Na nejvyšších příčkách nalezneme jeden druh ptáka (konkrétně bernešku velkou, Branta canadensis), čtyři savce (například potkana obecného, Rattus norvegicus nebo ondatru pižmovou, Ondatra zibethicus), raka červeného (Procambarus clarkii), roztoče (kleštíka zhoubného, Varroa destructor) a čtyři rostliny (kupříkladu akácii sivozelenou, Acacia dealbata); většina druhů je suchozemských, následují sladkovodní a mořské. (Úplný seznam lze nalézt přímo v publikaci).
Samozřejmě, seznam není vyčerpávající a bude muset být pravidelně aktualizován, zatím autoři počítají s desetiletými intervaly. GISS lze považovat za objektivní a transparentní nástroj, který může pomoci upřednostnit management určitých nepůvodních druhů a posoudit jejich případné zařazení do seznamu prioritních invazivních druhů v Evropské unii; ten před dvěma lety sestavila Evropská komise. Pro místní potřeby jednotlivých členských zemí je však nutno zpracovat obdobné seznamy, zaměřené na tamní specifickou situaci.
autorka textu: Darina Koubínová, redaktorka rubriky Přírodověda populárně
Akce dokumentů