Co ještě a proč nevíme o dopadu rostlinných invazí

Kvantitativní měření dopadů invazí je základním předpokladem toho, aby prostředky vkládané do managementu byly využívány efektivně; jen na základně důkladných znalostí, jak skutečně invaze působí, je možné zaměřit se na nejproblematičtější druhy a ty aspekty invazí, které zásadně ovlivňují fungování celých ekosystémů. Současné znalosti dopadů rostlinných invazí jsou však stále ještě značně kusé a zkreslené z hlediska biogeografického, taxonomického a ekologického; většina našich představ o impaktu invazí je založena na studiu omezeného počtu notoricky známých druhů, ponejvíce bylinných druhů invadujících v mírném pásu severní polokoule. Možnosti přenosu těchto znalostí do jiných typů prostředí a geografických oblastí jsou proto omezené. Dalším problémem je, že výzkumníci nejčastěji impakt měří pomocí malého počtu dobře uchopitelných proměnných. Proto je třeba výzkum více zaměřit na podchycení vlivu invazí na komplexní proměnné.

	Souhrnná studie popisující názory P.E. Hulmea, P. Pyška, V. Jarošíka, J. Pergla, U. Schaffnera a M. Vilà “Bias and error in understanding plant invasion impacts” je k dispozici na http://www.cell.com/trends/ecology-evolution/abstract/S0169-5347(12)00271-6
Klokani obrovští (Macropus giganteus) pod invazními topoly černými (Populus nigra). Rezervace Tiddinbilla, Nový Jižní Wales, Austrálie.