E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Aktuality

Katedra ekologie...
poster_Strakova_square.jpf
poster_Strakova_square.jpg
Na novém čísle Živy biodiverzitě spolupracovala naše katedra
Letošní monotematické číslo Živy je věnováno biodiverzitě – tématu, které je pro mnohé skoro synonymem biologie. Biologická rozmanitost dává život obývanému prostředí, a je často i tím hlavním, co fascinuje vědeckou i laickou veřejnost. V některých systémech, třeba na Petriho misce, sice může růst pouze jeden druh bakterie, ale v naprosté většině jsou „ekosystémy“ tvořeny různě pestrou mozaikou organismů.
image_thumb.jpeg
DSC01766-Edit-Edit-2.jpg
Zemřel náš emeritní profesor Vladimír Kořínek
S hlubokým zármutkem v srdcích oznamujeme, že v neděli 3. listopadu náhle zemřel emeritní profesor katedry ekologie, Vladimír Kořínek. Pan profesor byl vysoce aktivním členem katedry až do posledního dne svého dlouhého a plodného života.
DSC_5008-Edit_square.jpg
Poster_Hanka_Etoc 2019_LV-HK.jpg
poster_ Honza_eto_2019_ tisk.jpg
Naši studenti opět bodovali
Studenti naší katedry byli úspěšní na 46. konferenci České a Slovenské etologické společnosti, která se konala v Bratislavě ve dnech 7. - 10. 11. 2019. Doktorandka Hana Kahounová získala od odborné poroty cenu za nejlepší studentský poster, který se zároveň v hodnocení publika umístil na druhém místě. Magisterský student Jan Kouřil získal za svůj vůbec první konferenční příspěvek cenu publika za třetí nejlepší studentský poster.
square_guaranteed.jpg
Poster_Hanka_Etoc 2019_LV-HK.pdf
poster_ Honza_eto_2019_ tisk.pdf
Každý si zpívá tu svou písničku, i strnadi
polupráce vědců s milovníky přírody má velký potenciál. Poukazuje na to například projekt Nářečí českých strnadů. Díky týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dobrovolníkům zapojeným do projektu občanské vědy vznikl nevídaný soubor dat týkající se zpěvu strnada obecného. V nedávno publikované studii představili vědci v čele s Lucií Diblíkovou výsledky svého bádání vědecké veřejnosti. Širší veřejnost má možnost prohlédnout si informace o projektu v graficky zajímavé a přehledné podobě na webových stránkách www.strnadi.cz.
image_half.jpeg
silicon.jpg
Křemík zpod ledovců je důležitým hráčem v globálních cyklech živin
Jak ukázala nedávno publikovaná studie v časopisu Nature, metan uvolňovaný zpod ledovců se zařadil mezi další důležité faktory ovlivňující koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Není to však pouze metan, který se dostává z temnot ledovcového dna do vnějšího prostředí. Jedním z dalších hráčů, kteří se podílejí na změnách koncentrací skleníkových plynů, je dle nové studie publikované mezinárodním týmem glaciologů a geologů za účasti tří polárních ekologů z katedry ekologie PřF UK i křemík. Jaký je však přesně jeho vliv?
Gronsko2012_Nikon_10492_3_4_5_6_7-Edit-3-Edit-Edit.jpg
Program seminářů na letní semestr 2019/2020
Program seminářů na letní semestr je již znám, letos bude opět na co se těšit!
Pruhonice_2018.jpg
Petr Pyšek získal prestižní cenu A. R. Wallace
Cenu pojmenovanou po slavném ekologovi zejména devatenáctého století uděluje od roku 2004 Mezinárodní biogeografická společnost a v předchozích ročnících ji obdrželi např. Daniel Simberloff nebo Robert Ricklefs.
Pruhonice_2018_sqr.jpg
Kubelka_Foto1.JPG
Kubelka_Foto3.JPG
Kubelka_Foto4.jpg
Kubelka_Foto5.JPG
S čím může souviset velikost čejčích vajec?
Velikost vejce není jen tak ledajaká hodnota. Má totiž důležitý význam pro ptáče, které se z něj chystá vyklubat. Z většího vejce se vylíhne větší ptáček, který má posléze větší šanci na přežití, zejména u druhů, kde nejsou mláďata (kuřata) krmena, ale musejí být hodně samostatná, podobně jako u domácí slepice. Větší kuře je totiž silnější a odolnější, dokáže se ubránit predátorům i přečkat nepříznivé počasí. Co tedy ovlivňuje velikost vajíček v hnízdech čejky chocholaté (Vanellus vanellus)?
Kubelka_Foto3_square.jpg
netykavka_zlaznata.JPG
ovce.JPG
Ochrana lesů před invazí netýkavky žláznaté
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) patří mezi nejúspěšnější invazní rostliny v Evropě. Její výskyt byl v minulosti soustředěn zejména na břehy vodních toků, odkud dochází k dalšímu šíření. V posledních zhruba 20 letech se však začala ve větší míře objevovat v lesích. Jaké podmínky ovlivnily tuto náhlou změnu v průběhu invaze, jaký vliv na lesní ekosystém může mít její přítomnost a jak je možné zastavit její šíření? Na to se blíže podívala skupina odborníků z Botanického ústavu AV ČR a naší fakulty a katedry.
netykavka_zlaznata.JPG
Cena Vojtěcha Jarošíka za rok 2019
Laureáti Ceny Vojtěcha Jarošíka za vynikající studentskou publikaci v oboru ekologie, jež je udělována katedrou ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Českou společností pro ekologii, jsou v letošním koronavirovém roce vyhlašováni již pošesté.
P97_Pipek_Neobiota 2020.jpg
P39_Pyskova Klara_Neobiota2020.jpg
Máme dvě nové ceny za nejlepší postery na konferenci Neobiota 2020!
Na letošní konferenci Neobiota 2020 (11th International Conference on Biological Invasions: The Human Role in Biological Invasions – a case of Dr Jekyll and Mr Hyde?) v chorvatském Vodice jsme získali dvě ocenění v soutěži o nejlepší poster (nikoli jen studentský).
squareb.jpg
P97_Pipek_Neobiota 2020.pdf
P39_Pyskova Klara_Neobiota2020.pdf
Program seminářů na zimní semestr 2020/2021
Program seminářů pro nadcházející semestr je již oficiálně znám. Jeho valná část bude patrně probíhat online podle aktuálních nařízení Vlády ČR.
Erinaceus_europaeus_harilik_siil_02_estonia.jpg
jezek zeland.JPG
new-zealand-map.jpg
Invaze ježků na Nový Zéland
Ostrovy Nového Zélandu jsou jediným územím, které ježek západní (Erinaceus europaeus) nově kolonizoval s lidskou pomocí. Vědci dlouho předpokládali, že ježek byl nejprve vysazen na Jižním ostrově Nového Zélandu v 19. století, a odtud se rozšířil i na Severní ostrov. Nová data získaná analýzou dobových literárních zdrojů i pomocí molekulárních metod ale ukázala, že celá věc je složitější. Současná studie je výsledkem práce mezinárodního týmu vědců, ve kterém má své zástupce i naše katedra.
jezek zeland_square.jpg
Výuka a výzkum během pandemie
Jak zasáhla karanténa do života vědců? Zeptali jsme se Petra Turečka (teoretický biolog, postdok) a Lukáše Kratochvíla (evoluční biolog, profesor)
Lukas Kratochvil1.jpg
chamjemen.jpg
Testosteron nedělá velké bojovníky – aspoň u chameleonů?
Velikost těla je u plazů jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi pohlavími (tzv. pohlavního dimorfismu), mechanismus jejího vývoje je však stále málo prozkoumán. Vědci předpokládali, že hlavní roli hrají samčí pohlavní hormony tvořené ve varlatech, jako se to tvrdí o většině obratlovců, nicméně studie na gekonech napovídala opaku. Trojice vědců z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v čele s prof. Lukášem Kratochvílem provedla studii na chameleonech za účelem výzkumu vlivu samčích pohlavních hormonů na vývoj pohlavního dimorfismu.
chamjemen_square.jpg
Program seminářů na letní semestr 2020 / 2021
V letním semestru se opět sejdeme pouze online na Zoomu. Výběr hostů je však i letos na vysoké úrovni, je na co se těšit.
Genes_cover_2021.jpg
Máme novou titulku v Genes!
Cover story: Chondrichthyes (sharks, sawfish, skates, rays and chimaeras) consist a species-rich lineage of cartilaginous fishes and occupy a key position in the phylogeny of vertebrates. We sequenced and annotated the complete mitogenomes of four species of sharks and five species of rays. Subsequently, we analyzed the mitogenomes from public databases and we reconstructed the phylogenetic relations of 172 chondrichthyan species by Maximum Likelihood and Bayesian Inference methods based on the concatenated sequences of the 13 protein-coding mitochondrial genes. The present study expands our knowledge on the systematics and genetic differentiation of Chondrichthyes and contributes to our understanding of their evolutionary history.
Genes_cover_2021_cover.jpg
WP 125_20 600 DPI.jpg
Třetí nejlepší hydrobiologická dizertace Evropy
Lenka Procházková získala třetí místo v soutěži evropských dizertačních prací v oboru hydrobiologie. Její práce obstála v konkurenci doktorských prací z deseti evropských zemí a bude prezentována na nadcházející konferenci SEFS-12 v irském Dublinu.
WP 125_20 600 DPI square.jpg
obrazek_zviratka.jpg
LK.jpg
PTRS.jpg
Co víme o evoluci pohlavních chromozomů po více než 100 letech bádání?
Lukáš Kratochvíl z katedry ekologie naší fakulty a Matthias Stöck z Leibniz-Institut für Gewässerökologie und Binnenfischerei v Berlíně se rozhodli, že stoleté výročí formulace hypotéz o evoluci pohlavních chromozomů stojí nejen za oslavu, ale i za zhodnocení současné situace a výhled do budoucna. Výsledkem jsou dvě čísla prestižního časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences s více než 350letou tradicí editovaná právě zmíněnými evolučními biology. Vycházejí v červenci 2021. Autoři z Přírodovědecké fakulty UK se na nich kromě editování celého čísla podíleli celkově na pěti článcích.
PTRS copy.jpg
Program seminářů na zimní semestr 2021/2022
Hurá, máme program seminářů pro nadcházející semestr. Letos je opět na co se těšit!
mb_18.jpg
mb_07.jpg
MB-02 -1.jpg
Záhadné organismy měnící rtuť pod Grónským ledovcem vědcům stále unikají
Rozlehlé ledovcové masy na naší planetě bezútěšně tají a v souvislosti s tím se hovoří zejména o nebezpečí zvedající se hladiny světového oceánu. Jedním z gigantických pevninských ledovců, který v současné době ztrácí na objemu, je i Grónský ledovec. Pokud by došlo k roztání celého Grónského ledovce, zvedla by se hladina světového oceánu až o 7 metrů. Jde však o jediné nebezpečí? Při výzkumu mezinárodního týmu pod vedením Jona Hawkingse z Florida State University, na kterém se významně podílela i skupina odborníků z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v čele s Markem Stibalem, byla odkryta čerstvá urgentní zpráva. Nebezpečí nepředstavuje pouze množství vody, ale také výskyt toxických látek v tavných vodách.
MB-02 -1.jpg
vysokapropast.png
Jaké jsou nejnovější poznatky o vodě v Hranické propasti?
V roce 2016 bylo potvrzeno, že Hranická propast je s dosud poslední naměřenou hloubkou své podvodní části 404 m nejhlubší zatopenou propastí na světě. Hranická propast je však pozoruhodný krasový fenomén z řady pohledů – nejen svými rozměry. Rozsáhlý řešitelský tým vědců a speleologů se v rámci projektu Expedice Neuron Nadačního fondu Neuron zaměřil mimo jiné na dosud ne zcela vyřešené otázky původu vody v propasti a příčiny některých jejích specifických vlastností.
vysokapropast.png
Cena Vojtěcha Jarošíka za rok 2020
První rok s koronavirovou pandemií přinesl řadu kvalitních studentských publikací, takže ani letos nebylo snadné vybrat mezi přihlášenými studenty a absolventy laureáty Ceny Vojtěcha Jarošíka za vynikající studentskou publikaci v oboru ekologie.
_PJJ1257.jpg
Program seminářů na letní semestr 2021 / 2022
Seminars take place every Tuesday from 15.00 to 16.30.
Polish_20220628_204231349 copy.jpg
IAA poster 2022_final_Mojzisova.jpg
Cena za nejlepší studentský poster
Nejlepší studentský poster na mezinárodní rakařské konferenci!
Polish_20220628_204231349 copy 2 ctvrec.jpg
Program seminářů na zimní semestr 2022 / 2023
Hurá! Je tu nový akademický rok a s ním i program pravidelných katedrových seminářů na zimní semestr!
Moherskeutesy.jpg
image_full.png
image_full-2.png
(Ne)jedinečnost květen
Obecně platným pravidlem je, že čím jsou regiony dál od sebe, tím méně jsou si jejich květeny podobné. To ale přestává platit již od doby, kdy lidé začali přesouvat rostlinné druhy mezi oblastmi. Tento proces započal před stovkami let, kdy lidé začali cestovat nejen v rámci zemí, ale i mezi kontinenty. Biogeografické bariéry tehdy přestaly plnit svou funkci v takové míře jako dřív. Rostliny, které se do té doby nemohly šířit mimo oblast svého původního rozšíření, se najednou objevily v nových oblastech, a některé z nich i zdomácněly. Důsledky šíření nepůvodních rostlin na celosvětovou homogenizaci flóry byly studovány týmem vědců z více než deseti zemí světa. Mezi nimi byl i profesor Petr Pyšek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
image_full.png
Fig 1.jpg
Fig 7 - Wikipedia_Gephyrocapsa_oceanica_color.jpg
Fig 5 - Haeckel_Stephoidea_radiolaria.jpg
Co drží na uzdě globální biodiverzitu?
Článek v prestižním časopise Science Advances, který publikovali vědci z Univerzity Karlovy (CTS a PřF UK) ukazuje, že biologická rozmanitost Země je v měřítku desítek miliónů let regulovaná díky zpětné vazbě mezi diverzitou na jedné straně a vznikáním a zanikáním druhů na straně druhé, takže nemůže neomezeně růst. To vrhá nové světlo na současnou krizi biodiverzity.
Fig 7 - Wikipedia_Gephyrocapsa_oceanica_color.jpg

Akce dokumentů