E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení

Vývojová a buněčná biologie

Charakteristika programu

Vývojová a buněčná biologie se zabývá studiem morfogeneze a buněčných regulací na molekulární úrovni. Předmětem zájmu je buňka, konceptuální základ současné biologie, jakož i soubory buněk a jejich vzájemné interakce - tedy mnohobuněčný organismus a jeho ontogenetický vývoj. V rámci oboru se studuje programované využití genetické výbavy během diferenciace buněk a morfogeneze zárodku i dospělého jedince. Zkoumají se geneticky nebo epigeneticky podložené regulační děje v procesech proliferace, programované smrti, migrace, při vzájemné komunikaci, rozpoznávání a kooperaci buněk a jejich komplexů během individuálního vývoje organismu. Absolventi jsou připravováni k samostatné vědecké práci v oblastech molekulární a buněčné biologie a vývojové biologie, a to jak v základním, tak v aplikovaném výzkumu. Praktické dovednosti zahrnují metodické přístupy molekulární genetiky, biochemie, genomiky a proteomiky, buněčné biologie a vývojové morfologie.

Oborová rada Vývojové a buněčné biologie je součástí Koordinační skupiny DSP Přírodní vědy a koordinační skupiny DSP Biomedicína. 

Oborová PhD konference

Více informací o této výroční konferenci naleznete na oficiálních webových stránkách akce.

 

Podmínky studia programu platné od akademického roku 2019/2020

Cílem studia je pokročilé vzdělání ve vývojové a buněčné biologii. Studenti by si měli osvojit široké znalosti z vědní oblasti, být schopni řešit svůj vědecký problém, měli by být kompetentní při provádění a plánování experimentů, být vyškoleni v psaní vědeckého textu a získat kvalifikaci, díky které by byli konkurenceschopnými kandidáty na pozice ve výzkumu, výuce a technologiích, a to v mezinárodním měřítku.

Studijní cíl 1

Student musejí splnit nejméně tři studijní povinnosti (kurzy) a rozvrhnout je do prvních 3 let studia. Při přípravě návrhu individuálního studijního plánu (ISP) ke schválení oborovou radou ve studijním informačním systému Univerzity Karlovy (SIS) by student měl do tohoto plánu zahrnout všechny tři studijní povinnosti.

(A)

Všichni studenti musejí absolvovat povinný kurz „Strategie grantové aplikace“. Po získání teoretických základů v několika přednáškách připraví student žádost o grant v angličtině, s využitím formulářů a pravidel Grantové agentury České republiky.

(B)

Studenti si vyberou alespoň dvě studijní povinnosti ze sseznamu, připraveného Oborovou radou. Studenti mohou konzultovat se školiteli, které přednášky a kurzy jsou pro ně vhodné s ohledem na projekt. Předpokladem pro zařazení kurzů ze seznamu je, že je student neabsolvoval v předchozích nebo souběžných programech studia.

Seznam povinností od akademického roku 2019/2020

Studijní cíl 2

Stáže a návštěvy ve spolupracujících laboratořích

Studenti vykonávají část své výzkumné práce nebo kurzu v zahraniční instituci po dobu nejméně jednoho měsíce nebo se přímo účastní jiných forem mezinárodní spolupráce, jako je účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí. Doporučovanou formou je zahraniční vědecká stáž (celkem po dobu nejméně tří měsíců) s důrazem na pokročilé metodiky nebo nové přístupy/ modely.

Prezentace výsledků

Studenti jsou povinni se účastnit konference doktorských studentů, která je pořádána každý rok oborovou radou.  Studenti se aktivně podílejí na organizaci konference. V rámci konference studenti prezentují výsledky svých projektů a diskutují metody a otázky společného zájmu. Na konferenci jsou pozváni jak členové oborové rady, tak školitelé.

Doporučuje se aktivní účast na mezinárodních konferencích podle zaměření a možností školitelského týmu.

Státní doktorská zkouška

Státní doktorská zkouška je kromě každoroční kontroly ISP důležitým kontrolním bodem studia. Zkouška prověřuje to zda student rozumí projektu a testuje jeho/ její orientaci ve vědní oblasti. Komise posuzuje hloubku a šíři znalostí ve vývojové a buněčné biologii s důrazem na oblasti spojené s projektem. Doporučeným načasováním zkoušky je druhý semestr druhého roku studia nebo první semestr třetího roku, aby zkouška mohla studentovi posloužit jako užitečná zpětná vazba. Odložení zkoušky po 3. roce bez důvodu může mít vliv na výsledek následného ročního hodnocení.

Disertační práce

Publikační předpoklady:

Uchazeč musí být autorem/spoluautorem nejméně dvou publikací přijatých v časopisech s recenzním řízením indexovaných ve WoS (optimálně s IF nad mediánem oboru), alespoň u jedné publikace musí být prvním autorem (sdílené první autorství by mělo být ex ante komunikováno s oborovou radou). Ve výjimečných a oprávněných případech může oborová rada rozhodnout jinak; příkladem takové situace může být jediná excelentní prvoautorská publikace.

Disertační práce:

Disertační práce by měla být psána jako stručná, objektivní a ucelená informace o vědeckých výsledcích studenta. Práce by měla umožnit recenzentům a komisi posoudit, zda uchazeč získal teoretické znalosti i metodické dovednosti jako předpoklad pro samostatnou vědeckou práci v oboru. Student by měl v práci postihnout vědecký problém i otevřené otázky projektu a formulovat na ně svoje nezávislé názory.

Disertační práce obsahuje:

a) Abstrakt – měl by shrnout cíle a výsledky projektu pro veřejnost, obsah by neměl překročit 500 slov.

b) Úvod – měl by být nastíněn jako stručný  přehled současných znalostí vztahujících se k projektu. Doporučený rozsah je cca 20 stran standardního formátu rukopisu.

c) Metody a výsledky - V těchto částech by měly být podrobně popsány metody a výsledky experimentů prováděných studentem, které se nestaly součástí publikovaných prací / předložených rukopisů. Publikované práce / předložené rukopisy by měly být zahrnuty jako přílohy.

d) Diskuse - Tato část dává autorovi příležitost představit své nezávislé názory na výsledky a jejich význam. Měla by odrážet úroveň znalostí k datu odevzdání práce a měla by uvádět relevantní literaturu obsahující jak podporující tak případně protichůdné výsledky. Minimální délka je 10 stran.

e) Shrnutí - shrnutí hlavních výsledků. Doporučená délka je 1 strana.

f) Doprovodné oddíly - seznam zkratek, seznam odkazů, případné informace o depozitářích dat nebo webových stránkách, prohlášení popisující roli žadatele v publikovaných pracech, včetně podrobného prohlášení o jeho úloze při přípravě textů publikací.

g) Publikace a předložené rukopisy, které obsahují výsledky získané studentem.

 

Text v částech a) až e) by měl být napsán studentem a nesmí být obsažen jinde. Text nelze kopírovat, a to ani jeho část, z publikací v oddíle g) ani z jiných textů. Text může být psán v angličtině, češtině nebo slovenštině. Formátování textu, obrázků, tabulek a doprovodných údajů by mělo být v souladu s pravidly relevantního časopisu, například toho, kde byl publikován jeden z autorových článků.

Podmínky studia platné pro daný akademický rok se stávají závaznými pro studenty, kteří v tomto roce zahájí studium. Tyto podmínky pro ně platí po celou dobu studia. Verze podmínek, platná pro studenta, je součátí jeho indivisuálního studijního plánu v SIS.

Seznam témat doktorských projektů, nabízených školiteli pro akademický rok 2024/2025

Na výše uvedeném odkazu najdete informace o projektech, otevíraných v rámci tohoto kola přijímacího řízení s nástupem od 1. 10. 2024. Projekty s anotacemi jsou řazeny abecedě podle příjmení školitelů. Další informace k projektům a kontakty na školitele najdete pod jejich ID v SIS.   

Užitečné odkazy

 

Akce dokumentů