E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Zásady doktorského studia v oboru botanika

Tyto zásady stanovuje oborová rada pro obor botanika především jako doporučení a pomůcku pro doktorandy. Zásady navazují na zákon o vysokých školách, Studijní a zkušební řád UK, Stipendijní řád UK a Pravidla pro organizaci studia na PřF.

Předpisy pro doktorské studium: http://www.natur.cuni.cz/faculty/studium/agenda-phd/predpisy/

 

Principy

• Doktorské studium je především samostatné studium uchazeče pod vedením školitele, v němž hraje prvořadou roli vlastní výzkum zakončený doktorskou prací a jeho prezentace vědecké obci.

• Součástí studia je účast na specialisovaných přednáškách a prezentace na seminářích.

• Součástí prezenční formy studia je účast na vědeckém dění na katedře (semináře, posemináře, obhajoby ap.).

• K průběhu doktorského studia se vyjadřuje Oborová rada minimálně jednou ročně.

• Školitel je zpravidla pracovníkem PřF UK nebo Botanického ústavu AV ČR. V případě, že školitel není zaměstnancem ani jedné z těchto institucí, musí doktorand mít ještě konzultanta, buď z PřF nebo z Botanického ústavu.

 

Požadavky v přijímacím řízení

• Předpoklady ke studiu, k samostatné vědecké práci a úroveň odborných znalostí se prokazují ústním pohovorem se členy přijímací komise.

• Přijímací komise je obvykle 3-5 členná; přijímacího řízení se mohou účastnit všichni členové Oborové rady.

• Další podmínky přijímacího řízení a upřesnění požadavků stanovuje každoročně děkan fakulty, nalézt je lze na webovské stránce doktorského studia na PřF

• Pro přijímací řízení uchazeč předloží komisi návrh tématu a obsahu práce v písemné a elektronické podobě a potenciálního školitele. Návrh tématu a obsahu práce se týká vědeckého přínosu tématu, jeho realisovatelnosti, možností financování, a napojení na stávající týmy v oboru; obvykle v délce 1-3 strany textu. (Návrh je možné strukturovat podle Zásad pro plán doktorské práce)

• K přijímací zkoušce si připraví presentaci této rámcové představy o tématu práce v trvání ca. 10 minut. Přijímací komise hodnotí, vedle odborných schopností uchazeče, především tuto presentaci, zajímavost a relevanci tématu, návaznost na řešenou problematiku v oboru a myšlenkovou ujasněnost vystoupení.

• Při přijímacím řízení je možná účast potenciálního školitele, jehož zájem a názor jsou důležitým vodítkem při rozhodování přijímací komise. Pokud školitel není pracovník PřF nebo BÚ, je vhodná rovněž účast konzultanta. Účast potenciálního školitele a konzultanta na přijímacím řízení si zajišťuje uchazeč.

• Důvodem k nízkému bodovému hodnocení uchazeče při přijímacím řízení je zejména:

• uchazeč neprokázal potřebné předpoklady ke studiu a k samostatné vědecké práci

• uchazeč nepředložil návrh tématu a obsahu práce u konkrétního školitele.

• uchazeč nepřesvědčil přijímací komisi, že navrhované téma je dostatečně nosné a že na něm lze zpracovat obhajitelnou doktorskou práci

 

Studijní plán doktoranda

• Studijní plán sestavuje doktorand spolu se školitelem a v případě potřeby s vedoucím pracoviště, na jehož půdě bude disertační práce realizována. Studijní plán doktoranda se odevzdává Oborové radě prostřednictvím SIS v stanoveném termínu. Oborová rada jej posuzuje a schvaluje podle harmonogramu stanoveného děkanem.

• Tento plán obsahuje:

• Plánovaný průběh výzkumné činnosti včetně studijních pobytů a stáží a doporučenou literaturu. Ten je třeba zpracovat podle Zásad pro plán doktorské práce.

• Názvy specialisovaných přednášek/kursů, jichž se doktorand bude účastnit, a termíny jejich plnění stanovené tak, aby převážná část byla absolvována během první poloviny studia (v prvých 3 semestrech). OR může požadovat doplnění návrhu studijního plánu o další specialisované přednášky či kursy tak, aby úroveň znalostí na konci studia odpovídala požadovanému standardu PřF UK. Je žádoucí, aby se zvolené kursy vztahovaly k tématu disertační práce. Přednostně je třeba zařadit kursy organisované pro doktorandy (nikoli magisterské přednášky).

• Účast na katedrovém semináři a posemináři příslušného oddělení po celou dobu studia je povinnou součástí studijního plánu.

• Rámcový termín státní doktorské zkoušky ve (3.-)4. semestru studia.

 

• Student může v doktorské práci navazovat na své předchozí kvalifikační práce, nicméně musí dojít k výraznemu kvalitativnímu posunu ve zkoumání tématu. Výsledky z předchozích kvalifikačních prací se mohou stát součástí publikací v doktorském portfoliu, ale jen jako doplňkový prvek. Publikace vzniklé pouze nebo převážně z dat předložených v diplomové práci nesmí být součástí doktorské disertace.

• Studijní plán může být se souhlasem Oborové rady měněn a upřesňován.

• Změna tématu doktorské práce podléhá schválení Oborovou radou. Návrh na změnu tématu musí obsahovat vyjádření školitele. V takovém případě Oborová rada posoudí, zda nebude vyžadovat nový studijní plán.

 

 

Požadavky na doktorandy během studia

• Práce na disertační práci. Tu hodnotí školitel a jeho hodnocení je součástí zprávy doktoranda podávané jednou ročně Oborové radě.

• Nejpozději do konce druhého semestru studia musí doktorand vystoupit s presentací svého tématu na semináři katedry, kde proběhne veřejná diskuse tématu doktorské práce. Tato presentace má typicky formu posteru.

• Obhajoba zprávy o práci za první rok studia před komisí jmenovanou oborovou radou. Úspěšná obhajoba tématu a práce za první rok je nezbytnou podmínkou pro pokračování ve studiu.

• Složení zkoušek předepsaných studijním plánem.

• Konání státní doktorské zkoušky, zpravidla ve (3.-)4. semestru studia.

• Nejpozději do konce šestého semestru studia vystoupí doktorand s presentací výsledků svého projektu a výhledu do zbytku doktorského studia na semináři katedry. Před tímto vystoupením předloží doktorand Oborové radě hmatatelné výstupy svého projektu (články, rukopisy článků, postery atd.).

• Nejpozději do konce třetího ročníku doktorand stráví alespoň měsíc na vědecké stáži. Vědeckou stáží se rozumí studijní nebo pracovní pobyt na vědeckém pracovišti s tématikou blízkou tématu řešené doktorské práce, zpravidla v zahraničí. Nesmí jít o pobyt na pracovišti školitele.

• Nad rámec této povinnosti Oborová rada doporučuje, aby každý student na takovém pracovišti (opět nejlépe v zahraničí) strávil minimálně tři měsíce.  

• Je nanejvýš vhodné, aby doktorand (i) do konce druhého roku svého studia podal do recensního řízení prvoautorský článek, který bude součástí disertace, (ii) do konce třetího roku svého studia podal do recensního řízení druhý článek (který nemusí být prvoautorský) a (iii) do pololetí 4. roku studia předložil OR hrubopis úvodu své doktorské práce.

• Presentace výsledků práce na doktorském projektu odborné veřejnosti. OR doporučuje, aby během prvních tří  let studia (4 let pro kombinovanou formu studia) doktorand nejméně jednou vystoupil se svými výsledky (formou posteru nebo přednášky) na renomované mezinárodní konferenci (zpravidla zahraniční) a ve stejném období publikoval v renomovaných odborných periodikách.

• Od studentů se očekává aktivní účast na vědeckém dění na katedře, zejména na pravidelných katedrových seminářích a na doktorandských seminářích a poseminářích.

• Termín doktorské zkoušky a vystoupení na semináři se u studentů kombinované formy studia zpravidla posouvají o rok (doktorská zkouška v (5.-)6. semestru, vystoupení na semináři po 7. semestru).

• Pedagogická činnost na katedře není součástí studijních povinností doktoranda. Je však žádoucí, aby se doktorandi během svého studia v rozumné míře účastnili i pedagogické činnosti.

• Změny zde uvedených povinností jsou možné pouze se souhlasem Oborové rady.

 

Hodnocení doktorandů během studia

• Oborová rada pravidelně, nejméně jednou ročně hodnotí činnost studentů. Při tom hodnotí, zda student plní všechny body svého studijního plánu.

• Úspěšnost studenta během studia je hodnocena především podle jeho odborné publikační činnosti vztahující se k tématu řešené doktorské práce a podle prezentací výsledků jeho práce vědecké komunitě. Od úspěšných studentů se očekává, že jsou schopni provádět samostatný výzkum a vědecky komunikovat v angličtině, včetně publikací v mezinárodních časopisech.

• Podklady k hodnocení zpracovává doktorand ve formě výroční zprávy o činnosti. Zprávu s vyjádřením školitele předkládá Oborové radě v termínu stanoveném děkanem (zpravidla na konci září) prostřednictvím SIS. Povinnost předkládat zprávu se týká všech doktorandů, jak presenčního, tak kombinovaného studia po celou dobu trvání studia. Pokud doktorand zprávu ve stanoveném termínu nepředloží, má se za to, že student povinnosti studijního plánu nesplnil. V takovém případě Oborová rada navrhne jeho vyloučení ze studia.

• K hodnocení doktoranda dále slouží vystoupení na seminářích (zejména prezentace doktorského tématu v prvním ročníku studia a vystoupení v třetím ročníku studia) a další aktivity na pracovišti.

• Na konci prvního ročníku hodnotí komise jmenovanou oborovou radou zprávu doktoranda o postupu práce za první rok studia. Na základě tohoto jednání komise se oborová rada vyjádří, zda student splnil studijní požadavky prvního roku studia.

• Pro průběžné hodnocení studia doktoranda ustanovuje OR tříčlennou komisi, která je stálá po celou dobu studia. Jedním jejím členem je i školitel studenta. Tato komise navrhuje schválení studijního plánu na začátku studia, hodnotí vystoupení doktoranda v 1. ročníku, provádí prezenční hodnocení po 1. roce studia, hodnocení po dalších letech, tvoří součást zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku, hodnotí hrubopis úvodu práce ve čtvrtém ročníku a funguje jako část reading committee pro doktorskou práci.

• Výsledků hodnocení studia doktorandů využívá Oborová rada ve své další činnosti, zejména k ovlivňování průběhu studia doktoranda (upozornění na nedostatky, návrhy na úpravu výše stipendia, mimořádná stipendia, návrh na vyloučení ze studia apod.).

 

Státní doktorská zkouška

• Státní doktorskou zkoušku je třeba vykonat podle specifikace dané studijním plánem, zpravidla ve (3.-)4. semestru pro řádnou formu studia. Žádost o vykonání státní doktorské zkoušky podává student písemně na oddělení doktorského studia.

• Zkouška se koná před zkušební komisí, a je přizpůsobena konkrétní tématice studenta. Doktorskou zkouškou se prokazuje (i) všeobecný přehled o celé disciplíně botanika (do přihlášky je třeba uvést jako předmět Botanika) a (ii) detailní znalosti v oboru doktorské práce (do přihlášky uvést jako "Tématika doktorské práce", příp. přímo vypsat zkrácený název).

• Krom těchto dvou základních předmětů uchazeč v přihlášce specifikuje další obor svého zájmu, zpravidla z následujícího seznamu: Algologie, Mykologie, Lichenologie, Bryologie, Fytopatologie, Ekologie řas, Ekologie hub, Ekologie lišejníků a mechorostů, Systém a evoluce vyšších rostlin, Biosystematika, Reprodukční biologie, Molekulární markery, Numerické metody v taxonomii, Vegetace střední Evropy, Ekologie rostlin, Biomy země, Ekologie společenstev, Paleoekologie, Populační biologie rostlin, Fytogeografie.

• K přihlášce k doktorské zkoušce je třeba přiložit rozbor dosavadního řešení tématu doktorské práce, který musí obsahovat počáteční vymezení cílů práce, vyjádření k dosavadnímu postupu na jejich řešení, plánované změny v řešení a podobně (v očekávaném rozsahu ca. 10 stran). Součástí tohoto elaborátu mohou být již publikované nebo připravené články, na něž úvodní analytická část bude odkazovat. Tento elaborát je třeba předložit předsedovi komise nejpozději 14 dní před vlastním konáním zkoušky.

• Vlastní zkouška obvykle začíná velmi krátkým (kratším než 3 minuty) nástinem studentova doktorandského projektu, ve kterém student zdůrazní hlavní myšlenky, hypotézy, které mají být ověřeny, a přístupy použité k ověření těchto hypotéz. V první části zkoušky komise diskutuje především předložený rozbor řešení práce; v druhé části zkoušky obvykle klade širší otázky, aby uchazeč mohl prokázat své znalosti oboru.

• Pokud student u zkoušky neuspěje, zkušební komise mu zpravidla doporučí studijní okruhy a studijní literaturu, jimž je třeba věnovat pozornost. Opakovanou zkoušku student skládá ze stejných předmětů jako zkoušku původní. Rovněž je třeba odevzdat novou verzi elaborátu. K opakované zkoušce je třeba se přihlásit nejpozději do roka od neúspěšného pokusu. V opačném případě nelze studenta hodnotit v kategorii A (plní studijní plán).

 

Forma disertační práce

• Formu disertační práce upravují Pravidla pro organizaci studia PřF UK.

• Očekávanou formou disertační práce je anglicky psaný soubor nejméně tří tématicky souvisejících textů ve formátu vědeckých článků a opatřený širším jednotícím úvodem do problematiky. Zpravidla nejméně dva z těchto článků jsou prvoautorské. Nejméně jeden z těchto článků musí být publikovaný nebo přijatý do tisku v mezinárodně uznávaném vědeckém časopise (tím se zpravidla rozumí časopis s impakt faktorem definovaným ISI; časopisy s IF v dolní čtvrtině příslušné kategorie definované ISI jsou vhodné jen v dobře zdůvodnitelných případech). Přijetí do tisku je třeba věrohodným způsobem doložit. Všechny články musí souviset s tématem disertační práce. Úvod musí být podstatnou částí práce (v délce průměrného článku) a musí důkladně představit rámec a souvislosti tématu, cíle práce a jednotlivé články zařadit do celkového kontextu. Práce musí rovněž obsahovat širší shrnutí významu výsledků jednotlivých článků pro disciplínu, buď jako závěrečnou část úvodu, nebo v samostatném závěru. Všechny zmíněné části (úvod, publikované/do tisku přijaté články, nepublikované texty ve formátu článků, závěr) musí být součástí vlastního textu disertace (nikoliv být její přílohou). V odůvodněných případech může disertační práce mít formu ucelené vědecké monografie, která musí být prvoautorská a přijatá do tisku.

• Všechny části disertace musí být formátovány stejným způsobem. U publikovaných nebo do tisku přijatých článků je nepřípustné použití PDF souborů s copyrightem časopisu.

• Jsou-li součástí disertační práce publikace, na nichž se podílejí další autoři, musí být k práci připojeno prohlášení školitele (nebo korespondujícího autora jednotlivých publikací), upřesňující podíl studenta na výsledcích. Podíl studenta na kolektivní práci zahrnuté do disertace musí být podstatný, a to jak při sběru a zpracování dat, tak i jejich interpretaci a přípravě rukopisu.

• Autoreferát se nevyžaduje.

• Obhájené práce jsou zveřejněny na univerzitním serveru. Při podání práce k obhajobě je vhodné ve spolupráci se školitelem požádat o prodloužení lhůty pro zveřejnění celé práce.

 

Obhajoba disertační práce

• Celý proces mezi odebvzdáním práce a vlastní obhajobou řídí předseda komise pro obhajobu, který je spolu s celou komisí jmenován děkanem na návrh oborové rady.

• Po odevzdání práce předloží předseda komise pro obhajobu práci tříčlenné skupině ("reading committee"), které práci prozkoumá. Pokud tato shledá, že práce nevyhovuje požadavkům nebo obsahuje závažné nedostatky, vrátí práci k přepracování. Při tom uvede úpravy práce, které jsou nezbytné k tomu, aby práce mohla být přijata k obhajobě. Po dohodě s předsedou OR lze předložit práci reading committee ještě před vlastním formálním odevzdáním. 

• Práce je oponována dvěma oponenty, z nichž nejméně jeden je ze zahraničí (zpravidla odborník v užším oboru uchazeče). Oponenty navrhuje předseda komise, zpravidla po konzultaci se školitelem a uchazečem a schvaluje je komise pro obhajobu.

• Obhajoba probíhá v angličtině a je veřejná. Na obhajobě uchazeč prezentuje teze své práce v 25-30 minut trvající prezentaci. V následné části uchazeč odpovídá na otázky oponentů (z nichž ne všechny musí být v oponentském posudku; oponenti jsou vyzýváni, aby část svých otázek do posudků nedávali) a otázky z pléna.

• O výsledku obhajoby rozhoduje hlasováním komise pro obhajobu.

• Pro mimořádné práce může komise navrhnout hodnocení "cum laude". Na toto hodnocení mohou být navrženy práce, které byly obhájeny nejpozději do pátého roku studia a jsou postaveny na nejméně třech dobrých článcích publikovaných (nebo přijatých do tisku) v dobrých časopisech. Dobrými časopisy se zpravidla myslí časopisy s IF v prvním kvartilu příslušné kategorie.

 

Ukončení studia

• Maximální doba studia v doktorském studijním programu je stanovena příslušnými předpisy.

• Dnem řádného ukončení doktorského studia je den, kdy byla obhájena disertační práce. Z ustanovení Studijního a zkušebního řádu vyplývá, že během daného počtu let od zápisu je nutno složit státní doktorskou zkoušku i obhájit disertaci (nestačí tedy disertační práci jen předložit).

• Nesplnění tohoto požadavku vede k ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu. OR požaduje, aby disertační práce byla podána k obhajobě nejpozději osmnáct týdnů před uplynutím maximální doby studia.

• Rozhodne-li se doktorand z jakéhokoli důvodu zanechat studia, je třeba, aby toto rozhodnutí písemně oznámil oddělení doktorandského studia PřF UK (adresovat příslušnému proděkanovi s kopií oborové radě).

 

Tyto zásady vstupují v platnost dne 1.5.2022

 

 

 

Akce dokumentů