Semináře léto 2020–2021

Semináře se konají online, ve středu od 15:30

Odkaz na Zoom:

https://cuni-cz.zoom.us/j/93260723305?pwd=K1pEbENrdHpnVFdVSk16K0NtUURLUT09

24. února
Petra Zahajská (Lund University): Processes governing diatom-rich sedimentation in lacustrine environments

Unicellular photosynthetic algae called diatoms are one of the most abundant silicifying organisms. Diatoms take up silicon and build their frustules, in the form of biogenic silica (BSi), which have high preservation potential, and thus are found in sediments. Around 27 % of the annual dissolved silicon (DSi) delivery from the land to the ocean is retained in lakes and reservoirs in the form of BSi. Therefore, diatom production in lakes creates silicon sinks and influences the Si cycle. However, the processes driving and regulating lacustrine diatom-rich sedimentation are still poorly constrained. In this seminar, results of studies on two lakes in very different settings used to evaluate the major factors governing diatom-rich sediment accumulation will be presented. The first study site is a small subarctic, high-latitude lake, Lake 850 in Northern Sweden, and the other study site is in the hydrothermally active and DSi-rich Yellowstone Lake in Yellowstone National Park, Wyoming, U.S.A. Using the stable silicon isotope approach combined with more traditional proxies, such as diatom species distribution, climate and vegetation reconstruction, we found that groundwater and hydrothermal vent fluids, in the case of Yellowstone Lake, have a massive impact on the Si cycle in these two lakes. Seminar will be in English!

10. března
Nick Schafstall (Czech University of Life Sciences Prague): Reconstructing past disturbance dynamics in mountain spruce forests from fossil insect remains

Nick Schafstall will present the work from his doctoral thesis, which he will be defending on 17.03.
Working on the identification of (sub)fossil beetles from lake and peat sediments, bark beetles in particular, Nick contributed to the reconstruction of sites in montane Norway spruce forest in Sumava (CZ) and the High Tatras (SK). The bark beetle records from his doctoral work are the first fossil records with bark beetle remains from Central Europe and highlight their role as natural disturbance agent, as well as possible changes in their population and outbreak dynamics under increasing anthropogenic activity. The talk will include a try-out of the short talk which will be given at the doctoral defense, elaboration on the different results from the doctoral work and some prospects on future work. Seminar will be in English!

21. dubna
Petra Hájková (Botanický ústav AV ČR; PřF MU): Unikátní karpatské travertiny: jsou reliktní ekosystémy opravdu reliktní?

Karpatské travertiny a jejich vegetace jsou unikátní v rámci celého karpatského prostoru. Vyskytují se především na Liptově a Spiši a jsou sycené podzemní vodou z hlubinné cirkulace, která se dostává na povrch podél zlomů. Obecně k intenzivní tvorbě travertinu dochází v teplých obdobích čtvrtohor a v oblasti se nacházejí i staré travertiny vytvořené v předchozích interglaciálech (Dreveník, Spišký hrad). Na travertinech, které jsou v současnosti aktivní, roste velmi specializované společenstvo rostlin s unikátní druhovou kombinací. Syntéza všech vápnitých slatinišť v celých Karpatech ukázala, že se zde kombinují druhy vápnitých slatin s druhy slaniskovými a tato druhová kombinace se nikde jinde v Karpatech nevyskytuje. Těchto aktivních travertinů se zachovalou vegetací je však dnes již málo a proto je důležité zvolit správnou strategii při jejich ochraně. Pro případovou studii jsme si vybrali lokalitu PR Močiar u Stankovan, kde jsme odebrali dva profily travertinovými sedimenty s příměsí organiky, analyzovali rostlinné makrozbytky, ulity měkkýšů, pyl a provedli geochemické analýzy. Překvapivě jsme zjistili, že současná společenstva vznikla až před tisíci lety pravděpodobně vlivem člověka a nejsou tak na lokalitě reliktní. Po většinu holocénu byla lokalita zarostlá podmáčeným olšovo-smrkovým lesem a ke konci také rákosem, který potlačil druhy otevřených slatin ještě účinněji než stromový zápoj. Je tak zřejmé, že tyto biotopy se v minulosti vyvíjeli pod přímým vlivem lidí (klučení, kosení, pastva) a v budoucnu se bez aktivních zásahů ochrany přírod neobejdou.

5. května
Ivan Horáček a kol. (Katedra zoologie, PřF UK): Středopleistocenní revoluce v našich zemích: doklady, jevy, problémy

Úsek MIS 22-MIS14, v jejhož průběhu se perioda kvartérního klimatického cyklu mění z 41 ka na 100 ka, představuje jeden z nejvýznamnějších předělů kvartérní minulosti. K mnohačetným biotickým i abiotickým souvislostem těchto změn jsou z našeho území k disposici dosti členité doklady. Rámcový přehled této problematiky doplňujeme informací o současném stavu probíhajících revizních výzkumů.