Disturbance smrkových lesů

Cílem projektu EUROPIA je rekonstruovat způsob šíření smrkových lesů v postglaciálu v regionu střední Evropy a analyzovat faktory, které zásadně ovlivnily jejich dynamiku. Dílčím cílem je analyzovat vliv frekvence disturbancí (oheň, polomy a kůrovcové kalamity), odpověď ekosystému a rychlost obnovy.

Smrkové lesy ztělesňují jedny z posledních pralesů ve střední Evropě. Tyto lesy jsou stále více ohroženy různou formou poškození a zároveň se také vyskytují na hranici svých ekologických limitů s dalšími výsadbami za hranicí svého přirozeného rozšíření díky své vysoké ekonomické hodnotě. Malé změny klimatu nebo podmínek prostředí mohou působit tomuto prostředí stres a ovlivnit existující strukturu a složení lesa. Pro porozumění vlivu poškození (zahrnující klima i antropogenní vliv) na dynamiku lesa a následnou změnu floristické diverzity jsou nezbytná dlouhodobá pozorování. Moderní paleoekologické metody jako je analýzy pylu, rostlinných a hmyzích makrozbytků a uhlíků v sedimentech a následné pokročilé statistické zpracování dat umožňují určit vliv dynamiky narušení v minulosti na odpověď lesů na časových škálách až za posledních 10000 let. EUROPIA prozkoumá načasování rozšíření smrku s konkrétním zřetelem na reakci ekosystému na dynamiku disturbancí za účelem porozumění smrku jako hlavního faktoru ovlivňujícího složení lesních druhů a změn prostředí.

Řešitelský tým:

Petr Kuneš (navrhovatel, UK PřF)

Vachel Carter, Alice Moravcová, Anna Potůčková, Anna Poštulková, Jolana Tátosová, Daniel Vondrák

Pavel Janda (spolunavrhovatel, ČZU FLD)

Jennifer Clear, Vojtěch Čada, Helena Svitavská-Svobodová, Miroslav Svoboda

Studované území

Vysoké Tatry: nedávné disturbance lesních porostů vyvolávají řadu otázek, jaká byla dynamika disturbancí v minulosti?

Vysoké Tatry: odběry vrtů na Popradském plese

Šumava: odběry vrtů na Prášilském jezeře