Aktuality

Kanál RSS

Sametová invaze aneb co lze očekávat od mechu nepůvodního v ČR

Trnovník akát, bolševník obecný, šeřík obecný nebo náprstník červený. Tahle jména jsou nám důvěrně známá. Ale vězte, že se jedná o rostliny, které se zabydlely nastálo na našem území, ačkoliv jejich původní areál výskytu je v jiných státech. V Evropě je celkově odhadem 36% nepůvodních rostlin (rostlin stabilně a trvale rostoucích v jiném než původním areálu výskytu), včetně mnoha druhů invazních. Ty nekontrolovaně kolonizují nová území a vytlačují z nich původní druhy s podobnými nároky. Některé z invazních druhů s námi sdílí prostor již několik desetiletí nebo dokonce staletí, takže si ani neuvědomujeme, že tu původně neměly co dělat. Coby „velcí vládci tvorstva“ si uvědomujeme výrazné změny v rámci cévnatých rostlin, invaze však také probíhají na úrovni mechorostů. Proto se Eva Mikulášková se svými spolupracovníky zabývala výskytem mechu křivonožka vehnutá (Campylopus introflexus), který v posledních třiceti letech zaplavil Českou republiku.

Nový druh šťavele se zásluhou našich vědců jmenuje po Univerzitě Karlově!

Česko-jihoafrický tým vědců zkoumal rostlinnou diverzitu v kapské květenné oblasti JAR a popsal dva zcela nové druhy šťavelů, z nichž jeden byl na počest naší univerzity pojmenován Oxalis carolina. Podívejte se blíže na to, s jakou rostlinou má nyní UK tu čest!

Hleda se albidus

Zdravim vsechny uprostred parneho leta s prosbou o pomoc pri patrani po zrejme nezvestnem druhu saprotrofního askomyceta Hymenoscyphus albidus.

Život na hadcích společnými silami

Hadcové půdy představují nehostinné prostředí charakterizované značným nadbytkem hořčíku v poměru k vápníku, nedostatkem základních živin, zvýšeným obsahem těžkých kovů a nízkou schopností zadržovat vodu. Neustálý mnohonásobný abiotický stres může vést k adaptaci rostlin, rychlejší speciaci a vývoji specifické hadcové vegetace s nízkou produktivitou a vysokým stupněm endemismu.

Co vidíte Praotče Čechu? Lesy či pastviny?

Botanici Jaroslav Vojta a Lucie Drhovská se vydali Doupovskými horami po stopách historického vývoje zdejší vegetace. Lesní společenstva na různém stupni vývoje společně s bývalými pastvinami a háji představují vhodné podmínky pro růst nejrůznějších rostlinných druhů. Na své si tak přijdou nejen dřeviny, ale i byliny a to jak stínomilné, tak heliofilní. Jednotlivé remízky, hájky a pastviny mohou vypadat na první pohled stejně, avšak jejich současná podoba může být důsledkem kombinací mnoha faktorů, z nichž jedním z nejpodstatnějších je lidských zásah. Jak se tedy liší spektrum druhů na opuštěných zarůstajících pastvinách v porovnání s prastarými lesy? Které faktory patří mezi ty hlavní, určující druhovou diverzitu? Mohou být pastevní lesy refugiem pro lesní druhy?

Důvěřuj, ale prověřuj: Aspergillus – jeden příklad za všechny

Houbový rod Aspergillus (kropidlák) sekce Nigri (černé aspergily) zahrnuje biotechnologicky, ekonomicky a lékařsky významné organismy. Ty produkují některé organické kyseliny (např. citronová), a enzymy, ale také mohou způsobovat plesnivění potravin nebo lidské infekce. V současnosti je akceptováno kolem 26 druhů této skupiny. Hlavním problémem je, že ne všechny druhy lze od sebe rozeznat pouhými morfologickými charakteristikami. Proto je potřeba vzít k ruce molekulární a jiné doplňující metody. Rizikem pro molekulární taxonomii jsou tzv. paralogní geny (vznikly genovou duplikaci a liší se ve své sekvenci, případně i funkci), jejichž zaměňování může ústit, a podle výsledků V. Hubky a M. Kolaříka také ústí, v nesprávné fylogenetické stromy. Což ve výsledku znamená i nesprávné zařazení organismů do druhu. Problém paralogů se snaží studie řešit užitím několika nezávislých metod pro identifikaci druhů. Kombinace vícera přístupů má mimo jiné tu výhodu, že s určitou šancí eliminuje případný vliv paralogů na výsledné taxonomické závěry.

Algologická mořská exkurze na Hiddensee aneb romantika v kulichu a šále

Tento rok v září se konala historicky první algologická mořská exkurze k Baltskému moři. Konkrétně na ostrov Hiddensee, který leží západním směrem nedaleko poměrně známější Rujány (německy Rügen). Dopravu zajišťují trajekty vyjíždějící z města Stralsund, případně i z Rujány. Naše základna se nacházela na západním pobřeží ostrova, kde již od 30. let 20. století funguje biologická stanice příslušející univerzitě v Greifswaldu.

Jak zachránit hořeček mnohotvarý před vyhynutím?

Změna obhospodařování krajiny v 2. polovině 20. století a současná změna klimatu znamená pro mnoho organizmů posun k horšímu. Zejména druhy vázané na extenzivně obhospodařované louky a pastviny jsou ohroženy ztrátou stanovišť a jejich fragmentací. To platí jak pro živočichy, tak pro rostliny. Pokud chceme tyto druhy chránit, je potřeba cíleně pečovat o poslední zbytky vhodných stanovišť. Zde nastává malý problém: původní managament často není možné použít (např. pastva) vzhledem k malé rozloze a poloze stanovišť. Je proto nutné najít náhradní řešení.

Hra na schovávanou: Kde najde houba svého fotobionta?

Jak to s těmi lišejníky je? Je to řasa, která si hledá svojí symbiotickou houbu ve všemožných podmínkách nebo je to naopak?

Katedrové semináře, letní semestr 2011/12

Když houba leze (nejen) za nehty

Plíseň na nehtech dokáže pořádně potrápit. A to obzvlášť, když běžná léčba nepomáhá. A co třeba zánět zevního zvukovodu, když se vlastně ani neví, že jde o houbovou infekci? Původce takovýchto patálií se rozhodli prověřit Vít Hubka z katedry botaniky PřF UK s kolegy z Pardubic (Pardubická krajská nemocnice) a Prahy (Mykologická laboratoř dermatovenerologické kliniky VFN a 1.LF FVL, Zdravotní ústav se sídlem v Praze).

Přednáškový cyklus ČBS – jaro 2012

Přednášky České botanické společnosti

Cyklus přednášek ve stanici přírodovědců

Přijďte na cestopisná promítání “S přírodovědcem na cestách” ve Stanici přírodovědců na Smíchově.

Exkurze za krásami slovinského podmořského rostlinstva, aneb Kurz mořské algologie

Kurz mořské algologie je jednou z mnoha zajímavých exkurzí, které se studenti během svého studia biologie na Přírodovědecké fakultě mohou účastnit. Ty jsou velmi příjemným zpestřením a účastníci si sami mohou najít a na vlastní oči prohlédnout o čem se to vlastně učili. Praktické zkušenosti, to není jenom sterilní laboratoř.

Co se děje v lese na jehličí

Jste-li měňavka a celé vaše tělo tvoří jediný beztvarý váček výživné cytoplazmy, chránit se pomocí pevné schránky zní jako moc dobrý nápad. A skutečně, podobnou obrannou strategii si zvolily nejrůznější zcela nepříbuzné skupiny měňavek mnohokrát nezávisle na sobě. Ty, jejichž schránky jsou oválné s jediným otvorem, se nazývají krytenky a tvoří podstatnou součást půdních společenstev na celém světě.

Rozhovor s Petrem Sklenářem

V rámci Popularizace vědecké práce a dění na naší Přírodovědecké fakultě jsem se vydala udělat rozhovor s čerstvě habilitovaným docentem Petrem Sklenářem z katedry botaniky.

Není řasa jako řasa

Skupina algologů v čele s Jiřím Neustupou zkoumala dva již dlouho známé druhy (popsány v r. 1848) zelené sladkovodní řasy rodu Micrasterias. Rodu, který se vyskytuje v rašeliništích nejen v České republice, ale i po celém světě.

Český rozhlas o Vladimíru Krajinovi

Český rozhlas o Karlu Dominovi

Botanická exkurze před 100 lety: po stopách pivničky české

Jako připomenutí, že se blíží jaro a výjezdy do terénu se můžete podívat na “návod”, jak postupovat, pokud chcete učinit nějaký zásadní vědecký objev :-)