E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Naše fakulta se dožívá 100 let!

Přírodovědecká fakulta UK se 24. června 2020 dožívá 100 let. Ve srovnání s výročím založení Univerzity Karlovy se stále jedná o juniorku, avšak ve srovnání s životem člověka jde o instituci, která pozitivně zasáhla do života již několika generací.

Slovo děkana ke 100. výročí Přírodovědecké fakulty UK


Půdu pro založení Přírodovědecké fakulty připravil bouřlivý rozvoj přírodních věd v předchozím století a významné objevy, které měnily svět a přispívaly ke skokovému vývoji ve všech oblastech života společnosti. Od roku 1348 to byla teprve prvá fakulta, která byla jiná než původní čtyři zakládající fakulty a která vznikla vydělením z Filozofické fakulty. Kromě v současnosti vyučovaných oborů biologie, chemie, geologie a geografie a jejich učitelství (a novodobých dalších) se tehdy na Přírodovědecké fakultě vyučovala i matematika, fyzika, farmacie a astronomie. Ostatně prvým děkanem fakulty byl profesor matematiky Karel Petr. Následný vývoj univerzity vedl k založení dalších samostatných fakult, kterých je v současnosti 17. Téměř 850 studentů v prvém akademickém roce 1920/1921 a současně 15 profesorů jasně hovoří o připravenosti přírodovědných oborů k osamostatnění se. Vývoj fakulty v uplynulých 100 letech nebyl jen klidný a nekonfliktní, včetně přerušení během druhé světové války, ale ve srovnání se společenskými vědami byl určitě svobodnější a celkově otevřenější. V roce 2020 se o téměř 5000 studentů všech stupňů studia stará více než 400 akademických pracovníků a celkem přes 1000 zaměstnanců. Objem fakulty dle počtu studentů narostl minimálně šestkrát, ale fakultní prostory ani zdaleka tento vývoj nesledovaly a k dnešku je převážná část výuky a vědy realizována v historických budovách, které byly postaveny před založením fakulty a teprve později částečně rozšiřovány a rekonstruovány. Významným počinem v posledních letech bylo otevření budovy BIOCEV ve Vestci u Prahy, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky, které u biologických oborů částečně řešilo velké tlaky na nové prostory, ale zcela určitě hustoty zaměstnanců a studentů na jednotku pracovní plochy nevyřešilo. V současnosti všechny sekce upírají svou pozornost k připravované výstavbě Kampusu Albertov, který řeší dlouhodobé prostorové problémy nejen Přírodovědecké fakulty, ale i 1. lékařské fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty a poskytne pracovištím i rozvojové prostory pro příchod nových týmů na půdu univerzity.

Panoramatický pohled na Nové Město. Vlevo Studničkova ulice (dříve U botanického ústavu) s domy čp. 2028 (Hygienický ústav – uprostřed), čp. 2049 a čp. 2038 (Přírodovědecký ústav – vlevo) na Novém Městě. 2. 4. 1910 (foto: Jan Kříženecký)

V uplynulých 100 letech na fakultě pracovalo velké množství pedagogů a vědců, významných kapacit ve svých oborech, z nichž někteří jsou známí i mezinárodně. Za všechny lze jmenovat alespoň nositele Nobelovy ceny prof. Jaroslava Heyrovského, biologa Bohumila Němce, vědce, pedagoga a politika Vladimíra Krajinu, geografa a zakladatele Mapové sbírky Václava Švamberu, geologa Františka Slavíka. Významní vědci pracují na fakultě i dnes, jejich přínos určitě zhodnotí budoucnost, takže jednou budou ve spojení s fakultou čestně uváděni třeba i vedle těch výše jmenovaných.

Nicméně jednou z oblastí, kde má Přírodovědecká fakulta své rezervy, je internacionalizace studia, v níž se nemůžeme měřit s fakultami lékařskými. Tento nepoměr má své známé objektivní příčiny, které by nicméně neměly být chápány jako omluva. I zde však vidíme pokroky spojené především se studenty programu Erasmus. Mnozí kolegové dnes běžně přednášejí magisterské předměty v angličtině a vytvářejí podhoubí pro zakládání studijních programů v jazyce anglickém. Jako fakulta jsme možná nejúspěšnější ve výchově doktorských studentů. Vědecké výstupy doktorských prací tvoří významnou část vědecké produkce fakulty a startují úspěšné kariéry mnoha mladých vědců včetně jejich zahraničních stáží, přičemž ty nejlepší se poté snažíme dostat zpět k nám na fakultu. Akademičtí pracovníci jsou každoročně úspěšní v získávání mj. grantů Grantové agentury České republiky, zahraničních grantů včetně grantů od European Research Council nebo velkých mnohamilionových vědeckých projektů typu Charles University Centre for Advanced Materials nebo projektu Centrum pro výzkum patogenity a virulence parazitů.

Zaměstnanci fakulty dlouhodobě spolupracují s kolegy z mnoha ústavů AV ČR, jsou v aktivním spojení s učiteli a studenty fakultních středních škol, oslovují širokou středoškolskou obec projekty jako Přírodovědci.cz, účastní se veletrhů vědy a vzdělávání, pořádají dny otevřených dveří a plní tzv. třetí roli univerzit. Fakultní sbírky, muzea a oborové knihovny jsou k dispozici studentům i široké veřejnosti. Organizovanými profesními a doškolovacími kurzy projde na fakultě ročně několik set frekventantů. Místem výuky, ale i odpočinku a poučení je fakultou vedená a veřejnosti přístupná Botanická zahrada UK. Naši pracovníci běžně vystupují ve sdělovacích prostředcích a reagují na aktuální společenské dění a potřeby.

Na závěr musím konstatovat, že jsem měl velké štěstí, když jsem mohl pokračovat v práci všech děkanů po roce 1989, jmenovitě kolegů Vladimíra Kořínka, Petra Čepka, Karla Štulíka, Pavla Kováře a Bohuslava Gaše, a dále tak vést sebevědomou, stabilní, stále se rozvíjející a úspěšnou Přírodovědeckou fakultu UK.

                                          prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., 

                                                            děkan


 

Výstava 100 let Přírodovědecké fakulty UK

 

Nejen o historii Přírodovědecké fakulty UK se můžete dozvědět ve výstavě připravené ke 100. výročí, kterou jsme pro vás přenesli i do virtuálního prostoru. 


 

Publikováno: Pondělí 15.06.2020 15:45

Akce dokumentů