Lesní pastva – ztracená a znovunalezená paměť krajiny?

Pastviny s roztroušenými skupinkami stromů a křovin jsou dnes natolik vzácné, že nemají zažité české označení. Pro jednoduchost jim říkejme pastevní lesy, i když se o les v pravém slova smyslu nejedná. Většinou převládá travinná složka mozaiky nad dřevinným pokryvem. Stromy navíc často chybějí a jsou nahrazeny křovinami. Tato harmonická multifunkční krajina s vysokou biodiverzitou, ekologickou, kulturní a zemědělskou hodnotou je dnes v rámci Evropy jedním z nejohroženějších biotopů původně vzniklých díky lidské činnosti. Pastevní lesy jsou ohroženy intenzifikací (převod na pole i travní porosty) i extenzifikací zemědělství (zarůstání). Pro zjištění, jak tyto změny probíhaly v Česku, se vědci rozhodli vybrat tři časové horizonty a zjistit, jak se pastevní lesy ve vybraných místech proměňovaly.

Typy proměn lesní pastvy ve sledovaných časových horizontech

V první polovině 19. století se rozloha lesních pastvin vyčíslovala v rámci Česka na 1,6 % celého území, a v roce 2012 na 1,1 %. Výzkum analyzoval data ze stabilního katastru vydávaného v první polovině 19. století a letecké snímky z padesátých let 20. století a současnosti. Ve studii bylo pomocí GIS (geoinformační systémy) celkem analyzováno devět katastrů převážně v teplejších částech Česka.

Pouze 1,9 % zaznamenaných pastevních lesů je přítomno na stejných místech ve všech třech obdobích. Již v 50. letech byla více než polovina všech původních pastevních lesů ztracena a většinou přetvořena v intenzivněji využívané zemědělské plochy, později se změnily zejména ve více uzavřené porosty a les. Změna byla ovlivněna nejprve rozkvětem soukromého zemědělství v první polovině 20. století. V kolektivizovaném a státním zemědělství v následujících letech byly pastevní lesy pro svou nevhodnost k intenzivnějšímu využití naopak opuštěny a zarostly lesem. V současné době dochází k určité renesanci pastevních lesů na bývalých polích a pastvinách, které byly opuštěny v 90. letech nebo byly donedávna součástí vojenských újezdů, a proto byly zarostlé dřevinami.

Nyní je na nich uplatňována pastva zaručující větší otevřenost vegetace. Jedná se často o státní či soukromé rezervace. Příkladem může být bývalý vojenský prostor Milovice se známou rezervací koní, zubrů a praturů.

Z výsledků studie je patrné, že někdejší lesní pastvy ztrácíme, nicméně se tvoří nové. Tento krajinný pokryv však potřebuje náležitý management a ochranu, zejména pastvu, jinak znovu zanikne a přeroste lesem.

FOREJT, M, SKALOS, J., PEREPONOVA, A., PLIENINGER, T., VOJTA, J., ŠANTRŮČKOVÁ, M. (2017): Changes and continuity of wood-pastures in the lowland landscape in Czechia. Applied Geography 79, 235-244.

Tomáš JANÍK