E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Aktuality

Aktuální informace na Katedře botaniky

Kanál RSS

Exkurze kaňonem Vltavy v okolí Živohošti
Všechny srdečně zveme na další z jarních exkurzí pořádaných ČBS a PřF UK. Bude směřovat do Středního Povltaví (fytoregion 41.), konkrétně do okolí Živohoště, kterým nás provedou Jiří Malíček a Rudolf Hlaváček.
Janošík L.: Zemničky a kulosporky, houbové klenoty skryté mezi mechorosty
Přednáška v rámci jarního přednáškového cyklu ČVSM
Zemřel Jiří Váňa
Hluboce zarmouceni oznamujeme, že nás navždy opustil pan Prof. RNDr. Jiří Váňa, DrSc.
H. Štorchová: Druhová radiace rostlin na příkladech ze Severní Ameriky
“Opravdu víme, jak vznikají nové druhy ?” Tak zní podtitul další z přednášek pořádaných ČBS a PřF UK, na kterou tímto všechny zveme.
R. Hédl: Dlouhodobé změny vegetace temperátních lesů
Globální změna prostředí se projevuje také v temperátních lesích, relativně nejstabilnějším z hlavních typů temperátních ekosytémů. Radim Hédl v další přednášce z jarního cyklu přednášek pořádaných ČBS a PřF UK představí, jak ji lze studovat prostřednictvím starých fytocenologických záznamů.
Jarní exkurze ČBS a Katedry botaniky: Za mechy, lišejníky a cévnatými rostlinami do údolí Radotínského potoka
Srdečně zveme studenty botaniky, členy České botanické společnosti i zájemce z řad široké veřejnosti na jarní exkurze do okolí Prahy. První nás zavede do údolí Radotínského potoka.
P. Kalenda, V. Procházka: Uchování a přeměny sluneční energie v zemské kůře
Měření deformací pod zemí ukázala, že i když se teplotní změny na povrchu projevují jen do hloubek prvních desítek metrů (pro roční cyklus), mechanické napětí vyvolané střídáním teplot zasahuje do mnohem větších hloubek, podle matematických modelů jistě přes 10 km. Díky ne zcela vratným deformacím se tak může sluneční energie akumulovat v celé kontinentální kůře, což vysvětluje opožděnou reakci klimatu na změny sluneční aktivity (ale také přispívá k objasnění dalších otázek, jako je prokázaný vliv klimatických cyklů vztahy na „vnitřní“ geologické pochody). Sluneční aktivita vysvětluje změny teplot za posledních více než 1000 let z 85 %. Na základě modelů vývoje budoucí sluneční aktivity je tak možno odhadnout i vývoj klimatu do roku 2100.
A. Kučerová: Populace pobřežnice jednokvěté (Littorella uniflora) v České republice ve 21.století
Dovolujeme si vás pozvat na další z přednášek jarního přednáškového cyklu ČBS a PřF UK. Andrea Kučerová nás v ní zavede pod hladinu oligotrofních vod a představí nám nejnovější poznatky o rozšíření a ekologii pobřežnice jednokvěté.
J. Kadlec: Vybrané metody datování kvartérních materiálů – možnosti a rizika
Kvartérní procesy lze časově zařadit pomocí celého spetra datovacích metod. Kromě datování na základě paleontologického nebo archeologického obsahu, jsou u nás nejčastěji využívány radiometrické metody, dendrochronologie a datování stratigrafických markrů. S každou metodou jsou spojeny její limity a možné komplikace, s nimiž je nutné počítat. V přednášce budou stručně vysvětleny principy a uvedeny příklady metod, s jejichž použitím má autor zkušenosti (14C, 230Th/234U, 10Be, 26Al, 210Pb, 137Cs, OSL, dendrochronologie, paleomagnetizmus, tefrochronologie).
Přírodověda populárně hledá šéfredaktora
Baví vás popularizace vědy a chcete své zkušenosti s ní využít? Popularizační rubrika webu PřF UK hledá nového šéfredaktora či šéfredaktorku z řad svých studentů. Hlásit se můžete do neděle 18. března včetně.
J. Frouz: Úloha interakcí mezi rostlinami a půdou během sukcese na výsypkách
Jak ovlivňuje rostliny půda? A jak ovlivňují rostliny půdu? Chcete-li vědět více o tom, jak současné výzkumy na výsypkách v Sokolovsku napomáhají pochopení spletitých vztahů v rámci těchto interakcí, přijměte pozvání na další přednášku z jarního cyklu ČBS a PřF UK.
K. Šemberová: Role celogenomové duplikace v diferenciaci polyploidních zvonků z okruhu Campanula rotundifolia agg. v České a Slovenské republice
Druhá z letošních pražských přednášek pořádaných ČBS a PřF UK představí otázky aktuálně řešené na Katedře botaniky. Její autorka, Kristýna Šemberová, nás seznámí s problematikou zvonků z okruhu Campanula rotundifolia agg. v České a Slovenské republice a s evolučními procesy, které tuto skupinu utváří.
V. Cílek: Žulové krajiny a jejich pravidla
Větší část plochy ČR tvoří „žuly, ruly a migmatity“. Vytvářejí nenápadné, zdánlivě chudé, ale často harmonické krajiny tradičně tvořené výhony, úhory, drahami, průhony, kamennými stády a možná i inselbergy, tafoni a tory. Povídat si budeme o tom, zda žuly vytvářejí základ určitého krajinného fenoménu, a co je pro něj typické. Bude se jednat o chválu průměrné krajiny.
Záznam přednášky Vojena Ložka o lužické katastrofě
Záznam páteční přednášky konané Vojena Ložka v rámci Rudolphova semináře na téma kvartér a Lužická katastrofa.
Talk by Justin Ramsey
Ecological and evolutionary consequences of polyploidy
5. 3. začíná přednáškový cyklus České botanické společnosti a PřF UK
Přednášky se konají vždy v pondělí od 17 hod. v Krajinově posluchárně (Benátská 2). První z nich, která se bude konat 5. března, nás zavede na bělokarpatské louky.
VĚDMA - INICIATIVA NA PODPORU VĚDKYŇ MATEK
Výzva VĚDMA má za cíl upozornit na problematickou situaci mladých vědkyň - matek. Pokud chcete iniciativu, která má původ na Ústavu biologie obratlovců AV ČR podpořit, můžete svůj souhlas vyjádřit připojením svého jména k výzvě. Formulář najdete po rozkliknutí aktuality.
Výběrové řízení pro program Erasmus+ na akad. rok 18/19
Výběrové řízení na studijní pobyty v rámci programu Erasmus+ proběhne v úterý 12.3. 2018. Lhůta pro dodání potřebných materiálů je 11.3.2018 do 16 h.
V. Ložek: Lužická katastrofa
Počátky objevu tajemství pískovcových převisů s bohatou faunou měkkýšů klimatického optima holocénu spadají do doby před téměř sedmdesáti lety. Po čtyřiceti letech započal výzkum pískovcových převisů nanovo, aby vyvrcholil v současnosti. Co skrývá toto unikátní fosiliferní prostředí? O historických souvislostech i současných interpretacích promluví jediný žijící pamětník celé pískovcové kauzy, někdy nazývané lužická katastrofa.
V žebříčku časopisu Týden se naše fakulta ve své kategorii skvěle umístila!
Časopis TÝDEN již potřetí přináší unikátní srovnání tuzemských univerzit a vysokých škol. V kategorii přírodních věd se naše fakulta umístila na druhém místě. A jelikož se na prvním místě objevili naši sousedé z Matfyzu, je jasné, že v "našich" oborech jsme jedničky!

Akce dokumentů