E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Aktuality

Jsou zobrazeny pouze položky, které jsou přístupné veřejně.
Pro zobrazení všech se prosím přihlašte.

Exkurze kaňonem Vltavy v okolí Živohošti

Datum konání 28.4.2018

Všechny srdečně zveme na další z jarních exkurzí pořádaných ČBS a PřF UK. Bude směřovat do Středního Povltaví (fytoregion 41.), konkrétně do okolí Živohoště, kterým nás provedou Jiří Malíček a Rudolf Hlaváček.

Publikováno 19.4.2018

Zemřel Jiří Váňa

Hluboce zarmouceni oznamujeme, že nás navždy opustil pan Prof. RNDr. Jiří Váňa, DrSc.

Publikováno 10.4.2018

R. Hédl: Dlouhodobé změny vegetace temperátních lesů

Datum konání 9.4.2018

Globální změna prostředí se projevuje také v temperátních lesích, relativně nejstabilnějším z hlavních typů temperátních ekosytémů. Radim Hédl v další přednášce z jarního cyklu přednášek pořádaných ČBS a PřF UK představí, jak ji lze studovat prostřednictvím starých fytocenologických záznamů.

Publikováno 7.4.2018

P. Kalenda, V. Procházka: Uchování a přeměny sluneční energie v zemské kůře

Datum konání 6.4.2018

Měření deformací pod zemí ukázala, že i když se teplotní změny na povrchu projevují jen do hloubek prvních desítek metrů (pro roční cyklus), mechanické napětí vyvolané střídáním teplot zasahuje do mnohem větších hloubek, podle matematických modelů jistě přes 10 km. Díky ne zcela vratným deformacím se tak může sluneční energie akumulovat v celé kontinentální kůře, což vysvětluje opožděnou reakci klimatu na změny sluneční aktivity (ale také přispívá k objasnění dalších otázek, jako je prokázaný vliv klimatických cyklů vztahy na „vnitřní“ geologické pochody). Sluneční aktivita vysvětluje změny teplot za posledních více než 1000 let z 85 %. Na základě modelů vývoje budoucí sluneční aktivity je tak možno odhadnout i vývoj klimatu do roku 2100.

Publikováno 27.3.2018

J. Kadlec: Vybrané metody datování kvartérních materiálů – možnosti a rizika

Datum konání 23.3.2018

Kvartérní procesy lze časově zařadit pomocí celého spetra datovacích metod. Kromě datování na základě paleontologického nebo archeologického obsahu, jsou u nás nejčastěji využívány radiometrické metody, dendrochronologie a datování stratigrafických markrů. S každou metodou jsou spojeny její limity a možné komplikace, s nimiž je nutné počítat. V přednášce budou stručně vysvětleny principy a uvedeny příklady metod, s jejichž použitím má autor zkušenosti (14C, 230Th/234U, 10Be, 26Al, 210Pb, 137Cs, OSL, dendrochronologie, paleomagnetizmus, tefrochronologie).

Publikováno 13.3.2018

Přírodověda populárně hledá šéfredaktora

Baví vás popularizace vědy a chcete své zkušenosti s ní využít? Popularizační rubrika webu PřF UK hledá nového šéfredaktora či šéfredaktorku z řad svých studentů. Hlásit se můžete do neděle 18. března včetně.

Publikováno 12.3.2018

Akce dokumentů