Anotace projektu

Projekt byl věnován sledování dlouhodobých trendů vývoje smrkových porostů s využitím obrazových dat dálkového průzkumu Země realizované na dvojici studovaných oblastí Přebuz v západním Krušnohoří a Kovářská ve středním Krušnohoří. Sledování základních vývojových trendů bylo provedeno na podkladě relativně dlouhé časové řady družicových dat Landsat (1985 – 2015), zatímco srovnání ukazatelů fyziologického stavu porostů na podrobnější úrovni bylo realizováno pomocí leteckých hyperspektrálních dat pořízených v období silného poškození (1998, senzor ASAS) a po 15 letech regenerace (2013, senzor APEX). Dále byla kdispozici data terénního výzkumu – biochemické analýzy jehlic a rozbory půd.

Výsledky provedených analýz (tj. zpracování časové řady dat Landsat a analýza vegetačních indexů odvozených z leteckých hyperspektrálních dat) potvrzují, že zdravotní stav lesních porostů byl obecně horší v centrální části Krušných hor ve srovnání s částí západní. Tento prostorový trend odpovídá rozmístění hlavních zdrojů znečištění ovzduší a převládajícího směru větru. Postupné zlepšování stavu porostů po roce 1998 korelovalo s odsířením uhelných elektráren v severozápadních Čechách (v letech 1996–1999), díky kterému poklesla polétavého prachu v ovzduší (PM₁₀) o 95 % a koncentrace oxidu siřičitého (SO₂) a oxidů dusíku (NO_X) o 92 % respektive 50 % ve srovnání se stavem na počátku 90. let (www.cez.cz).

Přes toto radikální snížení obsahů škodlivin v ovzduší zůstává problémem silná acidifikace půd, jejíž pH bylo v roce 1989 v regionu Krušných hor obecně nižší než 4.0, avšak ani v mnohem pozdější době nedošlo k významnému zlepšení situace. Zdá se tedy, že  z tohoto důvodu především bude plná regenerace místních lesních porostů dlouhodobým procesem, pokud vůbec nastane. Je možné konstatovat, že provedená analýza hyperspektrálních dat z let 1998 a 2013 prokázala, že použité vegetační indexy jsou schopny nejen odlišit zdravé a poškozené porosty, tak jak bylo v případě dat ASAS z roku 1998, ale současně jsou schopny detekovat i drobné rozdíly, které mezi stanovišti ve srovnávaných oblastech zůstávají až do dnešních dnů, kdy z hlediska vizuálního hodnocení je možné všechna z nich označit jako zdravá. Hyperspektrální data představují cenný nástroj pro monitorování stavu porostů dřevin, a proto je třeba věnovat se vývoji nových metod pro jejich účelné využití.

ZPĚT