Vidíte slona v hroznýši? Klobouk? Reflektanci?

Zde si můžete přečíst českou verzi abstraktu nové publikace od kolektivu autorek Evy Neuwirthové, Zuzany Lhotákové a prof. Jany Albrechtové. 

Záření, které dopadá na list, jím z části prochází (transmitance), z části je pohlceno (absorpce) a z části je odraženo (reflektance). Reflektance je ovlivněna především biochemickým složením listu a proto může sloužit jako indikátor jeho fyziologického stavu. Cílem naší studie bylo otestovat, zda je reflektance listu měřená kontaktní sondou závislá na počtu listů v měřeném vzorku. Reflektanci jsme měřili ve viditelné (VIS) (400–700 nm), blízké infračervené (NIR) (740–1140 nm) a krátkovlnné infračervené (SWIR) (2000–2400 nm) oblasti spektra na jednom listu a na vrstvě pěti listů (měřící nastavení MN) u topolu osiky a vrby jívy v průběhu vegetační sezóny. Dalším cílem bylo otestovat, jak se vybrané vegetační indexy liší v těchto dvou MN. Efekt MN na reflektanci ve viditelné oblasti spektra závislé na obsahu pigmentů, byl zanedbatelný. Hlavní vliv MN na reflektanci byl zjištěn v NIR, což je oblast spektra podmíněná strukturou listu a slabší efekt ve SWIR, což je oblast spektra spojená s obsahem vody. Vegetační indexy zahrnující vlnové délky jen z VIS spektra nebyly k MN citlivé v celém průběhu sezóny. Naopak indexy kombinující vlnové délky z obou oblastí spektra VIS a NIR byly citlivé k MN. Vrstvení listů oslabovalo korelace mezi obsahem chlorofylu v listech a vybranými vegetačními indexy díky navýšení tloušťky měřeného vzorku a pravděpodobně většímu povrchu pro rozptyl záření uvnitř listů a mezi nimi. Většina indexů citlivých k MN lépe korelovala s obsahem chlorofylu u obou druhů v porovnání s indexy necitlivými k MN. Pokud se vegetační indexy používají k hodnocení fyziologického stavu rostlin v různých časech vegetační sezóny, je nezbytné brát v úvahu efekt konkrétního měřícího nastavení s ohledem na vrstvení vzorku.