E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Jak zařadit porosty krkonošské tundry?

Změny krajiny a s tím související úbytek vhodných stanovišť pro organismy je jednou z hrozeb pro biodiverzitu. Tundra je díky měnícímu se hospodaření člověka a růstu teploty jedním z ohrožených biotopů a její vegetační pokryv se značně proměňuje. Využití snímků z dálkového průzkumu země je ideální metodou pro analýzu těchto změn. A na to se zaměřili naši kartografové společně s biology a odborníky z Polska a Krkonošského národního parku.

Krkonošská tundra, rozdělená na dvě nespojité oblasti, v nejvyšších partiích pohoří je ze všech tunder v Evropě nejjižněji a současně je křižovatkou biodiverzity – lze zde najít jak druhy alpinské, tak ty, které známe ze Skandinávie. Tundra se v Krkonoších rozprostírá celkově na 47 km2, z toho 32 km2 leží v Česku a 15 km2 v Polsku. V minulosti byla využívána pro pastvu, od začátku 20. století hospodaření ustávalo a v roce 1963 se z Krkonoš stal národní park a bezlesí se začalo chránit.

Dálkový průzkum země v horských podmínkách je velmi náročný. Oblačnost, velké výškové rozdíly a strmé svahy, to jsou některé z problémů, se kterými je nutné se vypořádat. Vědci se rozhodli pro co nejlepší zachycení místní vegetace porovnat tři druhy dat, přičemž jeden pochází z družice Sentinel-2A. Snímky z této družice jsou volně dostupně zde: https://scihub.copernicus.eu/.

Výsledky klasifikace z různých vstupních dat. Zdroj: autoři článku.

Druhým zdrojem je projekt APEX a třetím AISA, přičemž tyto dva zdroje mají lepší vlastnosti, např. prostorové rozlišení. Snímky je možné klasifikovat a zjistit, kde v rámci tundry jaká vegetace převažuje. Dálkový průzkum Země se tak stává mocným nástrojem pro výzkum změn krajiny. Pro co nejlepší klasifikaci bylo ještě nutné ověřit vegetaci na několika místech přímo v terénu. Celkem vzniklo 8 kategorií. Šlo o člověkem přeměněná místa společně s kamennými moři, místa s převahou smrku, s převahou kleče v hustší a řídčeji porostlé variantě, alpské trávníky se smilkou, traviny s nízkými keři brusnic, vřesoviště a nakonec rašeliniště.

Po několika použitých metodách se přesnost klasifikace pohybovala okolo 70–80 % u dat APEX a AISA, o něco méně u družicových volně přístupných dat ze Sentinelu-2A. Nejvíce problémů a nejméně přesná klasifikace vznikala u kategorií travin a nízkých keřů. Výsledkem je pak mapa vegetačního pokryvu krkonošských tunder. Vůbec nejpřesnější byl zdroj data AISA s nejvyšším prostorovým rozlišením.

Dálkový průzkum země tak poskytuje unikátní zásobu dat, která je využitelná pro výzkum mnoha přírodních i sociálních fenoménů, je však nutné tato data umět správně zpracovat, a tak z nich vytěžit maximum.

Kupková, L., Červená, L., Suchá, R., Jakešová, L., Zagajevski, B., Březina, S., Albrechtová, J. (2017): Classification of Tundra Vegetation in the Krkonoše Mts . National Park Using APEX , AISA Dual and Sentinel-2A Data, 7254 (August).

Tomáš Janík

 


Převzato z: https://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/jak-zaradit-porosty-krkonosske-tundry

Publikováno: Pátek 31.08.2018 12:30

Akce dokumentů