E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Výzkumná zaměření laboratoře

 

Bioarchologie Slovanů z Mikulčic

..

Funerální celky Velké Moravy včetně hradiště Mikulčice mají jedinečné postavení mezi prameny biologické antropologie protohistorických populací minulosti. Jejich vhodnost  pro bioarcheologický výzkum je dána  rozsáhlostí pohřebišť a počtem pohřbených jedinců  (celkem 2500 hrobů). Pohřebiště nejsou narušená zástavbou, tudíž jsou kompletní a jsou datována do úzkého časového intervalu 9. až 10. století.

Hradiště Mikulčice - Valy leží v údolní nivě řeky Moravy asi 3 km jihovýchodně od obce Mikulčice. Archeologický výzkum započal v Mikulčicích v roce 1954 a probíhá multidisciplinárně včetně spolupráce s antropology až do současnosti. Již během prvních terénních výzkumů v padesátých letech 20. století byly objeveny sociálně odlišné obydlené regiony mikulčické aglomerace: opevněný hrad (akropole), částečně opevněné podhradí a venkovské zázemí (Poláček, 2008). Antropologická a paleoepidemiologická charakteristika velkomoravské populace je proto studována s ohledem na její sociální a ekonomickou strukturu.

Recentní studie naší laboratoře ukazují, že metody studia variability kostry jako je geometrická morfometrie, jsou nástroji rovnocennými genetice a přinášejí validní informace o populační afinitě a mikroevolučních trendech lidských populací (Bigoni et al., 2012, 2013; Bejdová et al., 2013, Brzobohatá et al., in print).


Vývoj obličeje u pacientů s kraniofaciálními malformacemi – klinická antropologie, která využívá normativní údaje o zdravých jedincích pro posouzení vlivu terapie a operačních zákroků.

..

Výzkum rozštěpových vad obličeje má na našem pracovišti mnohaletou tradici a vyplývá ze spolupráce s Klinikou plastické chirurgie 3. LF UK a Ústavem experimentální medicíny AV ČR. Nejčastějšími tématy výzkumu je sledování růstu a vývoje obličeje u pacientů s rozštěpem rtu a/nebo patra s ohledem na druh vady a terapii, predikce vývoje čelistí u pacientů s rozštěpy, sledování intrakraniálních vztahů u pacientů i kontrolních souborů probandů, sledování vývoje velikosti a tvaru patra (např. Bejdová et al., 2012, Cagáňová et al., 2013, Rusková et al., 2013).

První operace, kterou pacienti s orofaciálními rozštěpy při své léčbě podstupují, je cheiloplastika, jejíž časová indikace provedení se pohybuje od několika dnů po narození do několika měsíců života dítěte. V současné době se naše laboratoř intenzivně věnuje vlivu neonanatální sutury rtu (operace v prvním týdnu života) na následný vývoj obličeje (Borský et al., 2012).

Neonatální operace při vhodné anestézi a adekvátní podpůrné léčbě však neznamená pro pacienta větší riziko než zákrok o několik týdnů později. Nespornou výhodou neonatálních operací rozštěpů kromě rychlejší socializace pacientů v rodině i jejím okolí či lepšímu příjmu potravy je lepší hojení jizvy. V důsledku lepšího hojení není již zapotřebí, aby pacienti podstupovali sekundární korektivní operace. Vývoj obličeje sledujeme jak na základě morfometrické analýzy dentálních odlitků (Janoušková, 2013), tak na základě morfometrické analýzy povrchu celého obličeje včetně jeho asymetrie.

 

Forenzní antropologie

.

Výzkumná témata týkající se forenzní antropologie lze rozdělit do dvou okruhů. V prvním z nich se zabýváme metodologií odhadu pohlaví na základě kosterních pozůstatků člověka, která se opírá o studium pohlavního dimorfizmu velikosti a tvaru. Náš výzkum se týká jak kostí pánevních (Velemínská et al., 2013) které jsou pro odhad pohlaví nejspolehlivější, tak lebky (Bigoni et al., 2010; Bejdová et al., 2013) i další kostí apendikulárního skeletu (Brzobohatá et al., in print). Využití metod 3D geometrické morfometrie dovoluje oddělit velikostní a tvarovou složku pohlavního dimorfizmu studované části kostry s cílem minimalizave populační specifičnosti metod oddhadu pohlaví. K studiu je využívána obrazová

lékařská dokumentace (CT, MRI) jako vedlejší produkt diagnostiky. Dalším tématem výzkumu odhad věku na tákladě dentice na základě panoramatických snímků současné populace a metod neuronových sítí (Velemínská et al., 2013).

Druhý okruh výzkumu se týká studia fyziognomie lidského obličeje s ohledem na jeho pohlavní dimorfismus (Velemínská et al., 2012), longitudinálního růstu obličeje a jeho měkkých tkání popř. jeho změny při stárnutí. Problematika má uplatnění ve forenzních vědách při odhadu věku souvisejícího např. s právní ochranou nezletilých osob. Ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem v Praze se dále zabýváme rekonstrukcí obličeje podle lebky (Mala, 2013).

Akce dokumentů