Urbanizační procesy v Pražském městském regionu
Projekt Grantové agentury ČR 403/04/P129 

Hlavní řešitel: RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.
Období řešení: 2004-2006

Úvodní  stránka

Předkládaný POST-DOC projekt navazuje na dosavadní práci řešitele v teoretické i empirické rovině. V teoretickém výzkumu navazuje zejména na sledování urbanizačních procesů, které vychází ze sociálně-ekologického přístupu ke studiu měst. Řešitel se dlouhodobě zajímá o teorii vývojových stádií měst a snaží se modifikovat relativně novou teorii diferenciální urbanizace (Ouředníček 2000). Intenzivně se zajímá o problematiku suburbanizace a její zařazení do urbanizačních procesů (Ouředníček 2002a). Ucelený přehled vlastních přístupů ke studiu urbanizačních procesů podává druhá kapitola disertační práce Urbanizační procesy obyvatelstva v Pražském městském regionu (Ouředníček 2002b).

Navrhovatel systematicky studuje vývoj urbanizačních procesů v Pražském městském regionu s hlavním důrazem na sledování změn v sociálně prostorovém uspořádání urbánního a suburbánního prostředí (Ouředníček, 1994, 1998, 1999, 2001, 2002b, 2002c, 2003). V letech 2000-2002 byl hlavním řešitelem grantu 179/2000BGEO uděleným Grantovou agenturou University Karlovy s názvem Vývoj sociálně prostorové struktury v Pražském městském regionu. V současnosti je spoluřešitelem nosného projektu o ekonomické dekoncentraci (SELMA), jehož zájmovými areály jsou metropolitní území Prahy a Brna (viz níže).

Cíle projektu

Výzkum

Publikace

Další výstupy

Odkazy

    Jádrem  projektu je sledování tří hlavních cílů:

  1. rozvinout a ověřit teoretické přístupy studia urbanizačních procesů a sociálně-prostorové struktury městských regionů především na příkladu post-socialistických měst
  1. pokračovat v empirickém výzkumu urbanizačních procesů obyvatelstva v Pražském městském regionu v současnosti, zaměřit se na detailní studium vybraných lokalit intenzivně ovlivněných urbanizačními procesy především s důrazem na studium suburbanizace a suburbánního rozvoje
  1. prezentovat výsledky práce odborné domácí i zahraniční veřejnosti a využít výsledky výzkumu ve vysokoškolské výuce, zapojit do vědeckého výzkumu studenty pregraduálního i postgraduálního studia

ad 1.

Výzkum systému osídlení a urbanizačních procesů byl na konci 20. století silně ovlivněn paradigmatem vývojových stádií měst (Hall, Hay 1980; van den Berg a kol. 1982, Cheshire 1995; Champion 2001). Tato teorie vychází z předpokladu souslednosti vývojových stádií – urbanizace, suburbanizace, kontraurbanizace (deurbanizace), příp. reurbanizace. Řešitel projektu přejímá z teorie vývojových stádií měst terminologii a definice procesů. Na druhou stranu se snaží kritizovat (Ouředníček 2000, 2002a) pojetí sousledných stádií nebo cyklů ve vývoji měst a poukazuje na možnost využití teorie diferenciální urbanizace (Geyer, Kontuly 1993,1996). Ta sice rovněž vychází z předpokladů cyklů ve vývoji systému osídlení, ale snaží se rozlišovat (diferencovat) mezi velikostí sídel, objemem hlavních a vedlejších migračních proudů a je částečně citlivá i k rozdílnosti urbanizačních procesů u různých sociálních skupin. Ačkoliv je teorie diferenciální urbanizace prozatím ve stádiu testování hlavních hypotéz (Geyer, Kontuly 2003, a celý TESG 1/2003), řešitel projektu se věnuje aplikaci některých myšlenek této teorie na výzkum urbanizačních procesů v post-socialistických městech.  

Vycházíme z předpokladu, že ve vývoji systému osídlení a jednotlivých městských regionů dochází k současnému uplatňování několika urbanizačních procesů. Tyto procesy mohou být definovány na základě migračních směrů obyvatelstva a pohybů lidských aktivit. K základní klasifikaci může sloužit matice zdrojových a cílových území těchto pohybů, která vychází z tradičního rozdělení městských regionů na zázemí a jádrová města (Hall, Hay 1980; van den Berg a kol. 1982).

zdroj - cíl

město X

město Y

zázemí X

zázemí Y

venkov

město X

 

 

 

 

 

město Y

 

 

 

 

 

zázemí X

 

 

 

 

 

zázemí Y

 

 

 

 

 

venkov

 

 

 

 

 

Pro vymezení urbanizačních procesů není tato klasifikace podle směrů pohybů dostatečná a jedním z cílů projektu je specifikovat charakteristické znaky urbanizačních procesů. K tomu bude třeba analyzovat důvody stěhování, sociální strukturu migrací a charakter bydlení migrujících obyvatel. Výsledkem, který přispěje k výzkumu vývojových stádií měst, bude klasifikace stádií na základě struktury dílčích pohybů (urbanizačních procesů). Stádia ve vývoji systému osídlení (příp. jednotlivých městských regionů) mohou být definována nikoli na základě dominantního urbanizačního procesu, ale např. vzorcem – 30U, 20S, 40D, 10R. V takovém stádiu vývoje měst se z 30ti % uplatňuje urbanizace (koncentrace), z 20ti suburbanizace, ze 40ti % deurbanizace a 10 % pohybů představuje reurbanizace. Základní informace o stádiu ve vývoji měst je mnohem obsáhlejší, kromě dominantního procesu zohledňuje i existenci a poměr vedlejších urbanizačních procesů. Tento přístup je v sociální geografii doposud velmi řídce uplatňován, dílčím způsobem je popsán v rámci teorie diferenciální urbanizace v konstrukci tzv. polarisation reversal. Polarisation reversal je přechodné stádium ve vývoji systému osídlení mezi stádii urbanizace a kontraurbanizace a je typické společným průběhem obou procesů na rozdílných hierarchických úrovních sídelního systému.  

Autor navazuje tématem  projektu na výzkum hlavních představitelů „albertovské školy“ sociální geografie, kteří se věnovali nejen obecným přístupům hodnocení urbanizačního procesu (Korčák 1966; Hampl, Gardavský, Kühnl 1987; Dostál, Hampl 1994a; Hampl 1996,1999, Sýkora 1993, 2001, 2002), ale i sociální geografii Prahy (Moschelesová 1937; Král 1946; Votrubec 1959,1965; Kühnl 1971; Hampl 1982, Drbohlav 1993; Dostál, Hampl 1994b; Ptáček 1996; Sýkora 1996; 1999; Čermák 1999; Perlín 2002 aj.). Studiem sociální struktury obyvatelstva, ekologickými aspekty sociálního prostředí a urbanizačními procesy v Praze se zabývala rovněž řada sociologických prací (Ullrich 1938, Musil 1968, Matějů 1980; Illner 1982. V teoretických studiích urbanizačního procesu se autor snaží přímo navázat na své učitele Martina Hampla a Jiřího Musila.

 

ad 2.

Suburbanizační proces v Pražském městském regionu v současnosti sílí (viz obr. 1) a je možno hodnotit první důsledky (pozitivní i negativní) nových urbanizačních procesů na kvalitu fyzického i sociálního prostředí, životního prostředí a kvality života obyvatelstva v suburbanizovaných lokalitách i ve zdrojových oblastech migrace. Snahou POST-DOC projektu je analyzovat, vyhodnotit a vysvětlit dopad urbanizačních procesů na změny v suburbánním prostředí (cílových územích suburbanizace) i ostatních lokalitách městského regionu (zejména zdrojových lokalitách suburbanizace).

 

Autor se v minulosti zaměřil na studium historie kvantitativních procesů růstu počtu obyvatel a analýzu sociálně-prostorové struktury v Pražském městském regionu. Podrobně byly analyzovány urbanizační procesy a jejich vliv na sociálně-prostorovou strukturu ve čtyřech historických etapách vývoje Prahy – preindustriálním, industriálním, socialistickém a postindustriálním (postsocialistickém) období. Projekt je zaměřen úžeji, pouze na postihnutí nových urbanizačních procesů (s hlavním důrazem na suburbanizaci a suburbánní rozvoj). Suburbanizace, gentrifikace a další urbanizační procesy se začaly ve sledovaném území plně projevovat až od 2. poloviny 90. let a předběžné analýzy migračních dat a především definitivních výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001 ukazují zvýšenou intenzitu těchto procesů v současnosti. Data z censu umožňují porovnat zejména významné změny v sociální struktuře obyvatelstva mezi lety 1991 a 2001 a vyhodnotit nové vzorce v rozmístění sociálních skupin v urbánním a suburbánním prostředí.

V disertační práci byly částečně analyzovány i důsledky urbanizačních procesů. Formou dotazníkového šetření byly zjišťovány a hodnoceny zejména tzv. „soft faktory“ sociálního prostředí suburbánních sídel (např. soužití sociálních skupin, participace na veřejném životě, percepce nového rozvoje atp.). Projekt navazuje na terénní šetření ve vybraných sídlech městského regionu. V prvním roce projektu bude vytvořen návrh dotazníku, provedena pilotáž a konzultována konstrukce dotazníku. Vlastní šetření začne na konci prvního roku a bude dokončeno ve druhém roku projektu. Terénní šetření bude zaměřeno především na dopady suburbánního rozvoje na sociální strukturu vybraných sídel, vnímání změn v sociálním prostředí, změny v životním stylu, mobilitu odlišných sociálních skupin a kvalitu života v suburbánních sídlech. Oproti dosavadnímu výzkumu se jedná o přesun těžiště studia na detailnější (mikroregionální) úroveň sledování a komplexnější hodnocení urbanizačních procesů u vybraných typů suburbánních sídel (suburbánního rozvoje).

Suburbanizace představuje v současných post-socialistických městech zřejmě nejintenzivnější urbanizační proces, kterému byla věnována rozsáhlá pozornost především v geografické a urbanistické literatuře. Většina publikací směřuje k hodnocení nových forem bydlení, znaků fyzického prostředí, popř. studiu komerční suburbanizace. Rozsáhlá literatura (Sýkora 2001) je zaměřena na kritiku rozvolněného suburbánního rozvoje a upozorňuje na hrozby tzv. urban sprawl – nekoordinované a roztroušené individuální zástavby v suburbiích. Menší pozornost je věnována změnám v sociálním prostředí, v sociálně-prostorové struktuře, percepci nového suburbánního prostředí a chování nových a starých obyvatel rozvíjených sídel. Snahou autora je částečně vyplnit tuto mezeru v sociálně-geografickém/sociologickém výzkumu.

 

ad 3.

Na základě výzkumu uskutečněného v postgraduálním studiu vznikly dvě výběrové přednášky na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje – Urbanizace a vývoj měst, která podává ucelený přehled přístupů ke studiu urbanizace a kriticky hodnotí teorie urbanizačního procesu a Sociální geografie Prahy, která se zaměřuje na historické i současné hodnocení sociálně-prostorové struktury městského regionu a regionální rozvoj hlavního města. K těmto přednáškám vznikly i drafty pracovních textů, které jsou pro studenty výběrových přednášek k dispozici na internetu. Zájem studentů i dalších internetových čtenářů o publikované texty mne přesvědčilo o vhodnosti vydání uceleného učebního textu. Hlavním výstupem projektu bude publikace s pracovním názvem Urbanizační procesy v Pražském městském regionu. Text by měl obsahovat hlavní témata sociálně-geografického výzkumu Prahy a městského regionu, která byla řešena navrhovatelem nebo na katedře v minulosti nebo jsou součástí předkládaného projektu. Pod vedením řešitele byla vypracována řada zajímavých studentských prací, jejichž stěžejní části budou ve vybraných případech transformovány do dílčích kapitol publikace. Zapojení studentů sociální geografie a regionálního rozvoje do práce na tématu je jedním z dílčích cílů projektu. Část grantových prostředků je určena zejména na terénní šetření studentů v Pražském městském regionu. Publikace vyjde v ediční řadě katedry sociální geografie a regionálního rozvoje s předpokládaným nákladem 300-400 kusů.

 

výsledky a jejich využití

   Hlavním výsledkem grantového projektu bude publikace s pracovním názvem Urbanizační procesy v Pražském městském regionu, jejíž podstatnou část budou tvořit výstupy z 10tiletého výzkumu autora ve zkoumaném území a aplikace teoretických přístupů ve výzkumu urbanizačních procesů. Okruh předpokládaných spoluautorů bude rozšířen o studenty pregraduálního a postgraduálního studia, kteří pracují na tématech v rámci Pražského městského regionu. Nabídka ke spolupráci nad dílčími tématy bude rovněž učiněna dalším kolegům z katedry. Publikace bude sloužit zároveň jako studijní text pro studenty sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK, příp. i studenty geografie, sociologie a urbánního plánování na jiných školách. Publikace vyjde v ediční řadě katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Př.f. UK.

    Navrhovatel grantového projektu cítí potřebu prezentovat výsledky své práce v zahraničí. V prvním roce projektu bude zpracován článek s pracovním názvem Suburbanisation and the change of socio-spatial structure in Prague urban region a nabídnut ve vybraném zahraničním časopise. I v dalších letech bude snahou autora publikovat dílčí články v českém a souhrnné stati v anglickém jazyce. Další článek shrnující výzkum případových studií sídel v suburbánním zázemí Prahy bude nabídnut v časopise Geografie.

    Navrhovatel grantového projektu plánuje prezentovat výstupy grantu na domácích i zahraničních konferencích. První příležitostí je mezinárodní konference IGU v Glasgow v srpnu 2004, kde autor vystoupí s posterem nebo příspěvkem. Autor se pravidelně účastní konferencí a sjezdů české geografické společnosti, v minulých letech prezentoval výsledky projektu GAUK na dvou samostatných seminářích v Sociologickém ústavu ČAV a semináři ČGS v Praze. Podobné aktivity (včetně každoročního výjezdu na mezinárodní konferenci) jsou naplánovány do dalších dvou let projektu.

    Autor se snaží zapojit do výzkumu Pražského městského regionu studenty Přírodovědecké fakulty. V rámci cvičení, ročníkových a diplomových prací jsou zpracovávány dílčí studie vybraných problémů souvisejících s výzkumem navrhovatele. Tyto práce a studijní texty jsou prozatím k dispozici pouze částečně v elektronické podobě na webových stranách navrhovatele – Urbanizace a vývoj měst (www.natur.cuni.cz/~slamak/uvm/uvm.html)  a Sociální geografie Prahy (www.natur.cuni.cz/~slamak/sgp/sgp.html). Aktualizace a rekonstrukce www stran s využitím nových výzkumných poznatků je dalším výstupem grantového projektu.

    Jako vedlejší produkty vznikají pravidelně databáze za obce a územní jednotky Pražského městského regionu, které jsou k dispozici kolegům, studentům geografie, demografie nebo i z ostatních fakult. Tyto databáze jsou většinou prostorově propojeny v prostředí GIS umožňujícím kartografické zpracování dat.

    Výsledky terénního šetření budou k dispozici zájemcům z řad zastupitelů dotčených obcí a plánovacím institucím. Tyto subjekty mohou dílčí analýzy využít při přípravě územních plánů obcí městského regionu.

 

Návaznost na nosný projekt

Projekt SELMA (Spatial deconcentration of economic land use and quality of life in European metropolitan Areas).

Hlavním řešitelem za Universitu Karlovu je Doc. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D., navrhovatel grantového projektu je druhým členem výzkumného týmu. Složení mezinárodního týmu a dosavadní výsledky jsou k dispozici na internetové adrese projektu http://selma.rtdproject.net/. Práce českého týmu je k dispozici na internetové adrese www.geography.cz/SELMA.

Projekt SELMA je zaměřen na sledování decentralizace ekonomických funkcí v metropolitních oblastech Evropy. Jako případové studie slouží v každé zemi dvě metropolitní oblasti – v případě Česka jsou to metropolitní oblasti Prahy a Brna. Vymezení metropolitní oblasti v projektu SELMA se shoduje s hranicemi Pražského městského regionu, který je používán v předkládaném POST-DOC projektu. Projekt SELMA zkoumá důsledky decentralizace ekonomických a částečně i residenční funkce na kvalitu života obyvatelstva metropolitních regionů. Český tým je zodpovědný za tzv. „druhý pracovní balíček“ (WP 2), který obsahuje vypracování konceptu, metod a indikátorů měření kvality života v metropolitních oblastech. Většina výstupů projektu SELMA bude zpracovávána na úrovni celých metropolitních regionů nebo (nejjemnější členění) pro čtyři koncentrické zóny metropolitních oblastí. Cílem grantového projektu je rozšířit záběr sledování nosného projektu o sledování residenční decentralizace a dalších urbanizačních procesů a detailnější pohled na vývoj těchto procesů na úrovni vybraných sídel nebo lokalit. Tento projekt je naplánován do konce roku 2005 a poté bude možno napojit POST-DOC projekt na některý z nosných projektů katedry sociální geografie a regionálního rozvoje. Studium, systému osídlení a sociálně prostorové struktury měst a konkrétně Prahy patří dlouhodobě mezi stěžejní témata výzkumu katedry.

 

literatura citovaná v návrhu projektu (práce autora viz CV)

Champion, A.G. (2001): Urbanization, Suburbanization, Counterurbanization and Reurbanization. In: Paddison, R. ed.: Handbook of Urban Studies. Sage. London. Str. 143-161.

Cheshire, P. (1995): A New Phase of Urban Development in Western Europe? The Evidence for the 1980s. Urban Studies 32, č. 7, str. 1045-1063.

Čermák, Z. (1999): Migrační aspekty dlouhodobého vývoje Prahy se zvláštním zřetelem k transformačnímu období devadesátých let. Geografie - sborník České geografické společnosti 104, č. 2, str.122-132.

Dostál, P., Hampl, M. (1994): Development of an Urban System: General Conception and Specific Features in the Czech Republic. In: Barlow, M., Dostál, P., Hampl, M. eds.: Territory, Society and Administration: The Czech Republic and the Industrial Region of Liberec. Instituut voor Sociale Geografie. Amsterdam. str. 191-224.

Drbohlav, D. (1993): Intra-urban Migration and Declared Migration Preference Movements in Prague. Geographia Polonica 61, č.4, str. 305-316.

Geyer, H.S., Kontuly, T.M. (1993): A Theoretical Foundation for the Concept of Differential Urbanization. International Regional Science Review 17, č. 2, str. 157-177.

Geyer, H.S., Kontuly, T.M. eds. (1996): Differential Urbanization: Integrating Spatial Models. Arnold. London. 343 stran.

Hall, P., Hay., D. (1980): Growth centres in the European urban system. Heinemann Educational. London.

Hampl, M. (1996): Teorie geografické organizace společnosti. In: Hampl, M. a kol.: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Přírodovědecká fakulta University Karlovy. Praha. Str. 13-34.

Hampl, M. (1999): Long-Term Trends of Settlement Development. In: Hampl, M. et al.: Geography of Societal Transformation in the Czech Republic. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Universita Karlova. Praha. Str. 27-43.

Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Universita Karlova. Praha. 255 stran.

Illner, M. (1982): K sociálním stránkám pražské migrace. In: Migrace do velkoměst. Acta demographica V. Výzkumný ústav sociálně ekonomických informací a Československá demografická společnost při ČSAV. Praha. Str. 185-200.

Korčák, J. (1966): Vymezení oblastí maximálního zalidnění. AUC Geographica 1, str. 65-72.

Král, J. (1946): Zeměpisný průvodce Velkou Prahou a její kulturní oblastí. Melantrich. Praha. 311 stran.

Kühnl, K. (1971): K perspektivě vývoje obyvatelstva v pražské metropolitní oblasti. Acta Universitatis Carolinae - Geographica 56, č. 1-2, str. 59-67.

Matějů, P. (1980): Vývoj sociálně prostorové struktury Prahy v letech 1930-1970 ve světle faktorové analýzy. Sociologický časopis 16, č. 4, str. 572-591.

Moschelesová, J. (1937): The Demographic, Social and Economic Regions of Greater Prague: A Contribution to Urban Geography. Geographical Review 27, č., str. 413-430.

Musil, J. (1967): Sociologie soudobého města. Svoboda. Praha.

Musil, J. (1968): The Development of Prague´s Ecological Structure. In: Pahl, R.E. ed.: Readings in Urban Sociology. Pergamon Press. Oxford. str. 232-259.

Musil, J. ed. (1976): Otázky urbanizace. MVT. VÚVA. Praha. 162 stran.

Musil, J. (1977a): Urbanizace v socialistických zemích. Svoboda. Praha. 362 stran.

Musil, J. (1977b): Demografická struktura a vývoj Prahy. Sociologický časopis 13, str. 28-38.

Musil, J. (1987): Housing Policy and the Sociospatial Structure of Cities in a Socialist Country - the example of Prague. International Journal of Urban and Regional Research 1, str. 27-36.

Musil, J. (1991): Urban System of Czechoslovakia and Future Internal Structure of Prague. Institute of Sociology. Czechoslovak Academy of Sciences. Praha. 36 stran.

Musil, J. (1993): Changing Urban Systems in Post-communist Societies in Central Europe: Analysis and Prediction. Urban Studies 30, str. 899-905.

Musil, J., Ryšavý, Z. (1982): Urbanizace na území ČSR v období 1850-1980. Demografie 24, č. 3, str. 221-230.

Musil, J., Ryšavý, Z. (1983): Urban and Regional Processes under Capitalism and Socialism: A Case Study from Czechoslovakia. International Journal of Urban and Regional Research 7, č. 4, str. 495-527.

Sýkora, L. (1993): Teoretické přístupy ke studiu města. In: Sýkora, L. ed.: Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii. Universita Karlova. Praha. Str. 64-99.

Sýkora, L. (1996): Transformace fyzického a sociálního prostředí Prahy. In: Hampl, M. a kolektiv: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Přírodovědecká fakulta University Karlovy. Praha. Str. 361-394.

Sýkora, L. (1999): Changes in the Internal Spatial Structure of Post-communist Prague. GeoJournal 49, č. 1, str. 79-89.

Sýkora, L. (2001): Živelná urbanizace příměstské krajiny a její ekonomické, sociální a environmentální důsledky. Environmentální aspekty podnikání č. 1/2001, s. 25-27.

Ullrich, Z. ed. (1938): Soziologische Studien zur Verstädterung der Prager Umgebung. Revue Sociologie a sociální problémy. Praha. 335 stran.

van den Berg, L., Drewett, R., Klaassen, L.H., Rossi, A., Vijverberg, C.H.T. (1982): A Study of Growth and Decline. Urban Europe. Vol. 1. Pergamon Press. Oxford. 162 stran.

Votrubec, C. (1959): Zanikání nouzových kolonií na území Prahy. Příspěvek k zeměpisu velkoměsta. Sborník Československé společnosti zeměpisné 64, č. 1, str. 6-12.

Votrubec, C. (1965): Praha - zeměpis velkoměsta. SPN. Praha. 243 stran.