Abstract: This paper deals with transformation processes in the economy of Kladno during 90th of the 20th century. The metallurgical and mining industry had declined, the restructuring of Poldi Kladno had been unsuccessful, therefore it was necessary to solve increasing unemployment in the city and the region as well. Why and how did the new greenfield industrial area be established while there were extensive brownfields? This is the purpose of the paper, which answers following questions: Why do investors prefer greenfields then brownfields? How do or did the city attract investors? What is the impact of the investment on the spatial structure and the population of the city as well as the region. The industrial zone of Kladno-south is the significant example of globalisation and suburbanization in Kladno.
1. Úvod
90. léta 20. století přinesla celou řadu změn, které se odrážejí i ve změnách využívání krajiny. Významnou transformací v současné době prochází zejména příměstská krajina. Tuto oblast významně zasahují především projevy suburbanizace. Původní zemědělské využití území je nahrazováno jinými funkcemi, zejména využitím ke komerčním nebo obytným účelům. Suburbánní oblast se transformuje po vzoru západoevropských měst, i když transformace neprobíhá zcela stejným způsobem. Jednotlivé transformační procesy neprobíhají ve stejném sledu jako u zahraničních měst a mají rychlejší dynamiku vývoje v čase, což se týká zejména obchodně-komerčních objektů (Létal, Smolová, Szczyrba, 2001).
V souvislosti s transformací ekonomiky České republiky přinesla 90. léta 20. století také poměrně rozsáhlou transformaci průmyslové výroby. V posledních letech se stále častěji v příměstské krajině začínají prosazovat nové průmyslové zóny. Tyto zóny zatím nevzbuzují obavy o krajinný ráz příměstské krajiny. Většinou jde o lehkou výrobu na bázi zpracovatelského průmyslu, bez výraznější ekologické zátěže území a změn v mobilitě pracovních sil.
Zatímco ve větších městech dochází k transformaci příměstské krajiny především výstavbou velkoplošných obchodních zařízení, popřípadě bytovou výstavbou, v Kladně byla za hranicí kompaktní zástavby nově vystavěna průmyslová zóna Kladno - jih.
Cílem příspěvku je nastínit, proč a jak v Kladně vznikla nová průmyslová zóna na „zelené louce“, přestože ve městě existují rozsáhlá brownfields. Příspěvek je zaměřen na průmyslovou zónu Kladno - jih.
K základním výzkumným otázkám patří: Proč investoři upřednostňují raději greenfields před brownfields? Proč vznikla nová průmyslová zóna právě v Kladně a v této lokalitě? Jakým způsobem nalákalo a láká město Kladno investory? Jak výstavba nové průmyslové zóny Kladno - jih ovlivnila prostorovou strukturu města? Jaký dopad měla započatá výroba v průmyslové zóně Kladno - jih na obyvatelstvo města Kladna i jeho okolí?
2. Transformační procesy v hospodářství města Kladna
Město Kladno po roce 1989 prochází řadou transformačních procesů, tak jako většina postkomunistických měst. Proměny města byly vyvolány především v důsledku přechodu od centrálně plánovaného k tržnímu ekonomickému systému (Sýkora, 1996, 2001b).
Hospodářské poměry města Kladna a kladenského regionu byly do značné míry ovlivněny rozpadem a postupným zánikem Poldi Kladno. Postupné omezení až zastavení výroby v Poldi v letech 1996 - 1997 vedlo k vysokému nárůstu počtu nezaměstnaných nejen ve městě Kladně, ale i ve stejnojmenném okrese. V tomto období docházelo i k omezování těžby černého uhlí v uhelných dolech, nacházejících se v těsné blízkosti města. Značná část kladenského obyvatelstva se dostala do finančních nesnází, což následně ohrozilo i řadu středních a drobných podnikatelů.
Zatímco v 80. letech 20. století v tehdejší Poldi SONP Kladno byla zaměstnána velká část obyvatel Kladna i přilehlých obcí - přibližně 20 000, k 5.1.2000 v podnicích, které se transformovaly z bývalé Poldi, pracovalo už jen 2 692 zaměstnanců - 13 % (Gelton, 2000). Míra nezaměstnanosti stoupla v kladenském regionu od konce roku 1996 do konce roku 1997 o 4,2 %, ve městě Kladně dosáhl počet nezaměstnaných v červenci 2000 hodnoty 4 291 (Úřad práce Kladno, 2002). Někteří obyvatelé Kladna využili blízkosti Prahy a zde si našli své zaměstnání. Značná část obyvatel Kladna však zůstala bez zaměstnání, zvláště např. muži dělnických profesí, vyučení v oborech hutnictví či hornictví. Tento problém bylo potřeba co nejrychleji řešit.
V Kladně bylo nutné vytvářet místní podmínky pro restrukturalizaci průmyslu. Tehdy preferovaný těžký průmysl - hutní, těžební, strojírenský bylo potřeba přeměnit na průmysl lehký - zpracovatelský, elektronický a elektrotechnický podle vzorů používaných v Evropské unii. V tomto smyslu bylo nutné získat investory, tuzemské i zahraniční, aby ve městě rozvinuli tento druh průmyslové výroby.
V Kladně bylo potřeba vytvářet podmínky pro rozvoj podnikání. V roce 1997 byl schválen Územní plán sídelního útvaru města Kladna, podle něhož vyplynula potřeba přestavby stávajících ploch pro výrobu a určení nových lokalit pro moderní průmyslovou výrobu. V roce 2000 byl schválen Strategický plán ekonomického rozvoje Kladna. Město spolupracuje s institucemi na městské, regionální či celostátní úrovni, které podporují restrukturalizaci průmyslu, podnikání. V Kladně má od roku 1999 sídlo Regionální rozvojová agentura Střední Čechy. V rámci této rozvojové agentury zde má rovněž regionální zastoupení státní agentura CzechInvest. Město Kladno je jedním z mála měst, která se v České republice zapojila do projektu Lokální agenda 21 (http://www.mestokladno.cz, 2002).
Město společně se státem vytvořilo a aktivně nabízelo v průmyslové zóně Kladno - jih pobídkový systém pro místní i zahraniční investory, připravilo území nové průmyslové zóny Kladno - jih pro vstup zahraničních investorů výstavbou infrastruktury (podrobněji viz kap. 5). Město provádí investice za účelem zkvalitnění životního prostředí a dopravní infrastruktury.
Protože tradiční ekonomická základna procházela úpadkem, zvyšovala se nezaměstnanost města i regionu. Privatizace, restrukturalizace Poldi Kladno byla neúspěšná, a tak město potřebovalo obyvatelstvu pomoci. V souvislosti s tím město založilo novou průmyslovou zónu na „zelené louce“, která se „ujala“, a této průmyslové zóně se podrobně věnuje příspěvek dále. Investice na „zelené louce“ sice krátkodobě pomohla, ale ve městě existují rozsáhlá brownfields.
3. Brownfields versus greenfields
Termínem brownfields („hnědá zastavěná pole“) se označují staré, v současné době nevyužívané, opuštěné, chátrající a zpustošené průmyslové objekty a plochy (Fojtík, Syruček, 2001).
Termínem greenfields („zelená nezastavěná pole“) se označují nezastavěné pozemky na „zelené louce“, které jsou pro výstavbu určeny poprvé (Adam, 1995).
V současné době upřednostňují investoři lokality greenfields před brownfields. Důvodů je několik. Jedním z nich je volný prostor na „zelené louce“ (Maudrová, 2001). Investor postaví objekty, které vyhovují rozměrům, kvalitám dle jeho požadavků, a nemusí se ohlížet na budovy již existující, aby se jim snažil přizpůsobit. Odpadá zde hledisko kompletního přebudování a vyčištění území. Může se pouze jednat o znečištění např. půdy používáním chemických hnojiv. Technická a dopravní infrastruktura je vybudována nově, tak má zaručenu delší životnost a je hlavně vybudována podle potřeb, nejsou problémy s nevhodně položenou či zastaralou, dnešní kapacitě neodpovídající infrastrukturou. Roli též hraje cena pozemků, která je nižší na okraji města než v atraktivních místech center měst. Finanční zdroje hrají velkou úlohu, neboť vystavět nové objekty bývá levnější než přestavovat staré, které bývají spojovány s řadou nepříznivých faktorů (viz brownfields). Produkce v montážních linkách vyžaduje jednopodlažní průmyslové haly s velkou plochou, které je možné snáze budovat na „zelené louce“ (Schmeidler, 1998). Proto se některé komerční aktivity - v případě Kladna výrobní aktivity - soustřeďují na okraj města. Jedná se o příměstskou, suburbánní oblast, která se nachází za hranicí kompaktně zastavěného území. Dochází zde ke komerční suburbanizaci i přesto, že by bylo vhodnější revitalizovat staré objekty bývalé průmyslové výroby. Kromě pozitivního vlivu na ekonomiku však budování nových průmyslových zón s sebou nese také jistá rizika v podobě nadměrného rozšiřování zastavěného území, v jehož důsledku se nenávratně snižuje podíl zemědělské půdy a zvyšuje se intenzita dopravy v důsledku dojížďky.
Investoři zpravidla nedávají přednost lokalitám brownfields z několika následujících důvodů. Zanedbané plochy brownfields jsou dle CzechInvestu proti nově budovaným průmyslovým zónám na „zelené louce“ (greenfields) investičně náročnější, zejména pokud jde o jejich přípravu. V důsledku předešlé intenzívní průmyslové činnosti jsou většinou zatíženy ekologicky, nejsou k nim jednoznačně vyjasněné majetkoprávní vztahy, neexistuje jejich přesné zmapování a ani další informace o jejich stavu, případně očekávaném termínu, kdy by mohly být nabídnuty investorům na trhu s nemovitostmi (Strategický plán rozvoje Kladna, 2000; Ryšavý, 2002; Jik, Rys, 2002). Pozemek je zastavěn nepotřebnými budovami, je na mnoha místech chemicky kontaminován. Zpravidla je nutné objekty přebudovat a vyčistit území ještě před tím, než se areál začne znovu využívat. Důležité je stanovit rozsah znečištění, aby se přesně specifikovaly nezbytné náklady na dekontaminaci (Šmíd, 2001). Bourání starých staveb tvoří značné finanční náklady. V areálu bývalé Poldi se např. nacházejí železobetonové monolity obrovských rozměrů, které odolaly i pyrotechnickému odstřelu (Pecák, 2001). Než složitě přestavovat starý objekt, je jednodušší postavit úplně nový závod. Proto o areály brownfields ze strany investorů není zájem (Bautzová, 2002). Technická a dopravní infrastruktura je zastaralá, bývá vedena tak, že je potřeba ji přeložit, bývá nedostačující z hlediska kapacity. CzechInvest ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu připravil program s názvem Regenerace průmyslových zón v jehož rámci je možné získat dotace na převod pozemků, odstranění nevyužitelných staveb, ekologických zátěží a výstavbu či rekonstrukci infrastruktury, pokud staré průmyslové areály splňují požadavky dotačního programu (Ryšavý, 2002; http://www.rra-strednicechy.cz, 2002).
4. Průmyslová zóna Kladno - východ (stará průmyslová zóna)
Příkladem brownfields v Kladně je plošně ze dvou třetin stará průmyslová zóna (Ústav pro ekopolitiku, 2002). Průmyslová zóna Kladno - východ se rozkládá na ploše 500 ha, což odpovídá 14 % rozlohy území města Kladna. Tato zóna, nacházející se v katastrálním území Dubí i Kladno, z části zasahující do katastrálního území obce Buštěhradu (mapa č. 1), je schválenou územně plánovací dokumentací určena pro průmyslovou výrobu, výrobní služby, sklady a těžbu. Hlavní funkcí tohoto území je vytvoření podmínek pro průmyslovou výrobu hromadného, továrního velkosériového charakteru. Přípustná je proto podnikatelská činnost tohoto charakteru s vlastními účelovými stavbami a prostory. Limitem pro využití území je vyloučení negativního vlivu výroby, staveb a skladování na obytné budovy sousedící s průmyslovou zónou a na území za hranicí pásma hygienické ochrany (Územní plán sídelního útvaru města Kladna - změny II, 2001). Vzhledem k tomu, že na dvou třetinách tohoto území průmyslová výroba skončila nebo je v hlubokém útlumu, je třeba podporovat investice, které zde povedou k obnově průmyslové činnosti (Božovský, 1999). Od 90. let 20. století probíhá restrukturalizace průmyslu a jsou zde umísťovány nové podnikatelské aktivity. Na potřebnou sanaci území však chybí finanční prostředky. Na průmyslovou zónu Kladno - východ byl vypracován ekologický audit, náklady na vyčištění území odpovídají 800 Kč/1 m2 (Ústav pro ekopolitiku, 2002). Město Kladno z důvodu nedostatku finančních prostředků odstoupilo od původního záměru odkoupit od vlastníků jednotlivé pozemky a na vlastní náklady je připravovat pro investory (Magistrát města Kladna, 2002). Území průmyslové zóny Kladno - východ je z hlediska dopravního spojení velice výhodně umístěno (blízkost Prahy), je vybaveno veškerou potřebnou dopravní (vzdálenost od dálnice 13 km, od letiště 18 km, železnice v místě) i technickou infrastrukturou (trafostanice 100 m, pitná, užitková voda, kanalizace, telekomunikace, plynovod, horkovod, tlakový vzduch a technické plyny v lokalitě).
Nejvýznamnější novou investicí v této průmyslové zóně je výstavba nového energetického zdroje společnosti ECK Generating s.r.o. za zásadní účasti amerického investora. Po roce 1989 provoz firmy ECK začal chátrat. Začátkem 90. let 20. století vstoupilo do procesu privatizace několik investorských firem ze zahraničí, které měly zájem o investování do rekonstrukce a rozvoje energetického sektoru a se společností Středočeská energetická zrealizovaly potřebný projekt. Zahraniční investoři spolu se STE založili společnost ECK Generating. Ta se stala investorem a majitelem celého projektu. Staré provozy ECK byly zrekonstruovány a vedle nich vznikly další tři moderní ekologické zdroje tepla a elektrické energie. Počátkem roku 2000 energetický zdroj přešel do trvalého provozu. Investicí v hodnotě více než 11 miliard korun v Kladně vzniklo dílo, které pro město znamená spolehlivý zdroj elektrické energie a tepla. Elektrárna nabízí nová pracovní místa. Projekt slouží jako referenční investice pro další zahraniční investory. V Kladně investovaly své prostředky 2 z největších energetických firem USA (NRG Energy a El Paso Energy), což znamená pro město obrovskou pomoc při přesvědčování dalších investorů (Infocentrum regionu Kladno, 2002).
5. Průmyslová zóna Kladno - jih (nová průmyslová zóna)
Nová průmyslová zóna na jihu Kladna vznikla z několika následujících důvodů. Město Kladno má výhodnou geografickou polohu. Kladno leží ve střední Evropě, v blízkosti hlavního města Prahy - přibližně 20 km. Území této průmyslové zóny je z hlediska dopravní dostupnosti velice výhodně lokalizováno. Město má dobré dopravní spojení s Prahou. V blízkosti města Kladna cca 18 km se nachází největší letiště České republiky Praha - Ruzyně. V lokalitě je v dosahu cca 1 km celnice i železnice (železniční trať č. 120 Praha - Chomutov). Vzdálenost od dálnice Praha - Karlovy Vary je 13 km.
Dalším velmi aktuálním problémem byla vysoká nezaměstnanost obyvatel Kladna, která se rapidně zvýšila během roku 1997, vznikal zde dostatek volné a i kvalifikované pracovní síly (nebo pracovní síly vhodné k rekvalifikaci), ale nedostatek volných pracovních míst, které bylo potřeba vytvořit, a toho také investoři využili.
Město lákalo investory tím, že zainvestovalo pozemky. Průmyslová zóna Kladno - jih byla budována od dubna 1998 na jižním okraji města Kladna ve směru k obci Velké Přítočno na pozemku, který je součástí katastrálního území Kladno - Kročehlavy a kdysi byl součástí katastrálního území obce Velké Přítočno (mapa č. 1). V roce 1995 byl pozemek rozparcelován a na tyto parcely Pozemkového fondu ČR byly umísťovány náhradní restituce. Tyto pozemky byly určeny v souladu s Územním plánem sídelního útvaru města Kladna (1997) pro průmyslovou zónu. Parcely v převážné míře vykoupilo město Kladno pro zainvestování pozemku.
Vlastní investice do infrastruktury byla vzhledem k finanční náročnosti rozdělena do dvou etap, které byly realizovány postupně. I. etapa zainvestování pozemků proběhla v roce 1998 a II. etapa v roce 1999. Město se na zainvestování pozemku finančně podílelo téměř 56 % a téměř 44 % představovala státní podpora prostřednictvím Ministerstva financí ČR účelovou finanční dotací ve výši 22 700 000 korun. Výsledkem I. etapy investice do infrastruktury byla realizace inženýrských sítí v rozsahu, který umožňoval, aby do lokality mohl být umístěn závod japonského investora Showa Aluminium, který v ČR působí prostřednictvím Showa Aluminium Czech s.r.o. Vstupem tohoto investora se lokalita značně zatraktivnila pro další zahraniční investory. Úspěšnost zahraničních investic byla podmíněna dalšími finančními podporami do infrastruktury v této lokalitě. Podmínkou byla výstavba další retenční nádrže, trafostanice, protažení komunikací a inženýrských sítí (Božovský, 1999). Jednotlivé parcely byly prodávány zahraničním firmám v souvislosti s postupným zaplňováním zóny v cenovém rozmezí 350 - 800 Kč/1 m2 (Magistrát města Kladna, 2002).
Vláda ČR se do nové průmyslové zóny snažila přilákat zahraniční investory tím, že jim nabízela zvýhodněné podmínky, mezi které patřily např. osvobození od daně z příjmů, bezúročné finanční půjčky, finanční prostředky na rekvalifikace. Těch využilo několik zahraničních firem. V této části města tak vznikla pro investory atraktivní lokalita.
Rozloha nové průmyslové zóny Kladno - jih činí přibližně 40 ha*, což je jen 1 % rozlohy města Kladna. Cílem výstavby této průmyslové zóny bylo vytvořit v této lokalitě lehký průmysl, zpracovatelské závody podle vzorů používaných v zemích Evropské unie. Záměrem města Kladna byla realizace takových investičních aktivit, které podpoří rozvoj regionu, ale především znamenají nové pracovní příležitosti pro obyvatele města Kladna i kladenského regionu.
Průmyslová zóna Kladno - jih je v současnosti zaplněna (LAP, 2001). 34 % rozlohy pozemku průmyslové zóny vlastní Showa Aluminium Czech s.r.o., 22 % Celestica s.r.o., 18 % Lego Produkce s.r.o., 8 % Transito Properties Czech s.r.o., 5 % Barco Manufacturing s.r.o. Zbytek původního pozemku (13 %) je ve vlastnictví Statutárního města Kladna, soukromníků (restituentů), Pozemkového fondu ČR a zanedbatelná část patří obci Velké Přítočno (Katastrální úřad, 2002).
5.1. Podniky průmyslové zóny Kladno - jih
V průmyslové zóně Kladno - jih působí následující podniky. Všechny byly vystavěny jako nové závody na „zelené louce“. Celkově zde firmy investovaly asi 2,7 miliardy korun a vytvořily přibližně 1 700 pracovních míst (STC, 2002).
Japonská společnost Showa Aluminium Czech, s.r.o. vyrábí hliníkové klimatizační jednotky pro automobily. Showa Aluminium Czech odmítla investovat v průmyslové zóně Kladno - východ a jako první investor v průmyslové zóně Kladno - jih využila investorských pobídek státu. Na 5 let je osvobozena od daně z příjmu, získala bezúročnou finanční půjčku a finanční prostředky na rekvalifikace. Stavba původní továrny byla zahájena v červnu 1998 a provoz byl zahájen v březnu 1999. V listopadu 2001 se začalo s rozšiřováním tohoto závodu. Předpokládaný termín dostavby je srpen 2002. Nová linka by měla podle předpokladu začít vyrábět v lednu 2003. Společnost začínala v prozatímních prostorách, největší nárůst zaměstnanců byl zaznamenán v roce 1999, ke 4. čtvrtletí 1999 měla firma již 291 zaměstnanců. Nepatrný pokles počtu zaměstnanců od 2. čtvrtletí roku 2001 byl dán zefektivněním výrobního procesu. V 1. čtvrtletí 2002 má firma 275 zaměstnanců. Do konce roku 2003 se podle předpokladu uvažuje o zvýšení počtu zaměstnanců na 340 a do konce roku 2004 až na 370 (Showa Aluminium Czech, 2002).
Holandská společnost Transito Properties Czech, s.r.o. byla založena v červenci 1993. Svou výrobní činnost zahájila v pronajatých prostorách areálu Poldi, v Kladně - Dříni. Výrobní areál se stával postupně nevyhovující především z hlediska kapacity. Přední představitelé společnosti proto začali v roce 1996 uvažovat o výstavbě zcela nového, moderního závodu na „zelené louce“. V srpnu 1998 se začala stavět nová výrobní hala v průmyslové zóně Kladno - jih a v březnu 1999 v nových prostorách byla zahájena výroba. Společnost Transito se v Kladně zaměřuje především na výrobu spínačů a vypínačů pro elektrické ruční nářadí, dále výrobu kabelů pro telekomunikace a počítačové systémy. K 2. čtvrtletí 2000 zaměstnával podnik 148 zaměstnanců (Úřad práce Kladno, 2001). V současné době zde pracuje přibližně 160 zaměstnanců (převážně žen).
Belgická společnost Barco Manufacturing, s.r.o. se zabývá přesným zpracováním součástek pro elektroniku, projekčními a komunikačními systémy. Investice byly zahájeny v červnu 1999. V roce 2000 se dokončovala výstavba nového výrobního závodu. Z hlediska počtu zaměstnanců jde o nejmenší závod této průmyslové zóny, pracuje zde asi 90 zaměstnanců.
Dánská společnost Lego Produkce, s.r.o. ještě před vybudováním nového závodu v březnu 2000 začínala s prvními dvěma českými zaměstnanci v provizorních prostorách v budově odkoupené od firmy Kablo Kladno. V dubnu 2000 vstoupila na „zelenou louku“ a začala se stavbou závodu v průmyslové zóně v Kladně - Kročehlavech. V říjnu 2000 se firma přestěhovala z provizorních prostor do nového závodu. Ve výrobní hale se montují, svařují, tisknou a balí modely, dále se nově vytvářejí nebo opravují sestavy do zábavného parku Legolandu. V původní budově mimo území průmyslové zóny se nyní nachází oddělení designu. Počet zaměstnanců firmy Lego se vyvíjel postupně v souvislosti s rozšiřováním výroby. V podniku Lego k 2.5.2002 pracuje 255 zaměstnanců. Budova v současnosti stojí na ploše 13 200 m2, ale v brzké době se budou prostory závodu zvětšovat, neboť jsou nedostačující (Lego Produkce, 2002).
Francouzská společnost Sagem, s.r.o. ještě než vystavěla závod na „zelené louce“, rozvinula výrobní aktivity v areálu bývalé Poldi (ČTK, 1999). Stavba nového závodu byla zahájena v červnu 1999 a dokončena v únoru 2001. Sagem se v Kladně zabýval výrobou a montáží mobilních telefonů, telekomunikačních a elektronických zařízení. V červnu 2001 prodal Sagem svůj výrobní závod kanadské společnosti Celestica, s.r.o. Obchodní transakce kladenské továrny byla provedena jako cese (postoupení) stoprocentního vlastnického podílu společnosti Celestica. Právní statut ČR Sagem zůstal nezměněn a všechny zaměstnanecké smlouvy v rámci společnosti zůstaly nadále platné (ČIA, 2001a, b; JUM 2001). Celestica je největším světovým výrobcem EMS (electronics manufacturing services). Koncem roku 1999 pracovalo v prozatímních prostorách 109 zaměstnanců, k 2. čtvrtletí 2000 se zvýšil počet zaměstnanců na 569 (Úřad práce Kladno, 2001), počátkem roku 2001 se přesunula výroba do nového výrobního závodu v průmyslové zóně Kladno - jih a vzrostl počet pracovníků o 240. V současné době v podniku Celestica pracuje asi 900 osob a do budoucna se uvažuje o zvýšení počtu zaměstnanců na 1 300 - 1 400.
6. Závěr
S omezením výroby hutního průmyslu a útlumem těžby černého uhlí se ve městě i regionu zvyšovala nezaměstnanost. Po krachu v komplexu Poldi Kladno bylo potřeba co nejrychleji řešit otázku nezaměstnanosti obyvatel Kladna a okolí, bylo nutné co nejdříve přilákat investory. Zahraniční investor - japonská společnost Showa Aluminium Czech odmítla investovat do areálu bývalé Poldi Kladno a tak bylo nutné vytvořit nové plochy pro průmyslovou výrobu na „zelené louce“. Investoři byli městem i státem podporováni investičními pobídkami. Investice na „zelené louce“ sice krátkodobě pomohla, ale ve městě směrem od centra na východ se v současnosti nachází jeden z největších brownfields Středočeského kraje. Stará průmyslová zóna Kladno - východ je nyní využívána přibližně jen z jedné třetiny. Nejvýznamnějšími firmami, které zde působí, jsou Třinecké železárny v Kladně - Dříni a ECK Generating v Kladně - Dubí.
Výstavba a zahájení výroby nové průmyslové zóny Kladno - jih významně pozměnily prostorovou strukturu města Kladna. Tato lokalita se nachází v jižní části katastrálního území Kročehlavy, tedy na okraji města za hranicí kompaktně zastavěného území. Tato zóna územně navazuje na jednotlivé průmyslové aktivity, které někdy v širším pojetí bývají označovány za součást průmyslové zóny Kladno - jih, ale byly soustřeďovány do stávajících objektů a nacházejí se v podstatě již za hranicí kompaktně vymezeného města. Nová průmyslová zóna vyplnila prostor mezi obytnou zástavbou sídliště Kročehlavy v Kladně a zástavbou obce Velké Přítočno. Tento proces můžeme nazvat komerční suburbanizací, neboť se výrobní aktivity soustřeďují na okraj města, na zemědělskou půdu - území, které se nachází mimo kompaktní zástavbu města Kladna, v příměstské zóně, ale v rámci administrativních hranic města; zatímco původní průmyslové areály ve vnitřním městě a příměstské zóně (průmyslová zóna Kladno - východ) přestaly být ze dvou třetin využívány, většinou chátrají, jsou opuštěné a investory nepřitahují, přestože by jejich revitalizace byla velice žádoucí.
Nová průmyslová zóna byla soustředěna do této lokality, neboť se jednalo podle schválené územně plánovací dokumentace o pozemek, který není problémový z hlediska převýšení reliéfu, který se nachází mimo dobývacích prostorů kladenských dolů, nejsou na něm pásma vodních zdrojů, ani chráněná fauna či flóra a nenachází se na něm žádná kulturní památka, která by byla zapsána v ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Kladno je téměř ze všech stran obklopeno pásy lesů, což je další důvod, proč vznikla průmyslová zóna v jižní lokalitě města, kde se nacházela zemědělská (převážně orná) půda.
V Kladně se v 90. letech 20. století začaly projevovat procesy a jejich vlivy spojené s globalizací (viz Sýkora, 2000). Ekonomická restrukturalizace v Kladně je charakterizována především deindustrializací podniku Poldi Kladno, deindustrializací ve vyspělých zemích a s ní související novou geografickou dělbou práce, přeměnou zaměření průmyslové výroby, což má dopad i na trh práce. Narůstající se internacionalizace se projevuje zejména přílivem zahraničního kapitálu. V průmyslové zóně Kladno - jih postupně umísťovaly své výrobní závody zahraniční investoři z Japonska, Belgie, Nizozemí, Francie, Dánska a Kanady. V případě průmyslové zóny Kladno - východ šlo o německé a americké firmy. Průmyslovou zónu Kladno - jih můžeme hodnotit jako jednu z významných projevů vlivu globalizace na proměnu města Kladna.
Město Kladno získalo ocenění pro novou průmyslovou zónu Kladno - jih, udělené agenturou CzechInvest a Sdružením pro zahraniční investice AFI. V soutěži „Průmyslová zóna 2000“, která byla součástí strojírenského veletrhu v Brně, získala průmyslová zóna Kladno - jih 3. místo v kategorii průmyslová zóna s nejvhodnějším urbanistickým řešením. Město Kladno přimělo všechny investory, kteří zde stavěli nové závody, aby postavili moderní průmyslovou zónu, která bude brát ohledy na ochranu životního prostředí, kulturu pracovního prostředí, vzhled objektů apod. (Statutární město Kladno, 2001). Nová průmyslová zóna byla rovněž pozitivně hodnocena za zvýšení prestiže města, že zde vybudovaly výrobní areály renomované zahraniční společnosti a že tak vytvořily stovky pracovních míst pro těžko umísťované dělnické a méně kvalifikované profese (ČIA, 2001c).
Průmyslová zóna Kladno - jih je ukázkou zdařilých transformačních procesů restrukturalizace průmyslu.
Změny prostorové struktury města Kladna byly zapříčiněny jednak vlivy postkomunistických transformací iniciovaných a řízených státními institucemi, následně projevy spontánních procesů transformace postkomunistické společnosti (Sýkora, 2001b). Největší proměnou prostorové struktury města Kladna prochází příměstská zóna (vnější město) - především výstavbou a zahájením výroby v nové průmyslové zóně a naopak postupným omezováním nebo dokonce zastavením výroby, chátráním a opouštěním objektů ve staré průmyslové zóně. Z procesů proměny prostorových struktur města se zde výrazněji podílí suburbanizace (než komercializace městského centra). K největším změnám v jednotlivých složkách prostorové struktury města (viz Matlovič, 1998; Sýkora, 2001a) dochází zvláště ve funkční prostorové struktuře města, dále ve fyzické prostorové struktuře, zatím menšími proměnami prochází sociální prostorová struktura Kladna.
V současné době se uvažuje o pozemcích bývalého dolu Ronna v severní části města jako o možných rozvojových plochách pro novou průmyslovou výrobu. Mnoho volného prostoru za hranicí kompaktního města pro komerční suburbanizaci v současnosti nezbývá, proto je nezbytné řešit situaci starých průmyslových oblastí, uvést jejich pozemky na trh a přilákat vhodné investory.
7. Literatura a ostatní prameny
ADAM, J. H. (1995): Anglicko-český ekonomický slovník s výkladem a výslovností. Voznice, LEDA.
BAUTZOVÁ, L. (2002): Absorpční schopnosti se vyčerpávají. Ekonom, č. 4/2002, s. 27.
GELTON (2000): Okres Kladno na prahu nového milénia aneb Kladensko a Slánsko v roce 2000. Nové Strašecí, GELTON.
JIK, RYS (2002): Brownfields. Co s bývalými továrními halami. Ekonom, č. 14/2002, s. 50.
LÉTAL, A., SMOLOVÁ, I., SZCZYRBA, Z. (2001): Transformace příměstské krajiny. Urbanismus a územní rozvoj, roč. 4, č. 4, s. 15-21.
MATLOVIČ, R. (1998): Geografia priestorovej štruktúry mesta Prešov. Geografické práce, roč. 8, č. 1. Prešov, Fakulta humanitných a prírodných vied Prešovskej univerzity.
MAUDROVÁ, K. (2001): Brownfields versus greenfields. [Seminární práce.] Praha, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK.
SCHMEIDLER, K. (1998): Jaké jsou tendence rozvoje měst? Urbanismus a územní rozvoj, roč. 1, č. 2, s. 65-69.
SÝKORA, L. (1996): Transformace fyzického a sociálního prostředí Prahy. In: Hampl, M. a kol., Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha, Přírodovědecká fakulta UK, s. 361-394.
SÝKORA, L. (2000): Globalizace a její společenské a geografické důsledky. In: Jehlička, P., Tomeš, J., Daněk, P. eds., Stát, prostor, politika: vybrané otázky politické geografie. Praha, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, s. 59-79.
SÝKORA, L. (2001a): Klasifikace změn v prostorové struktuře postkomunistických měst. Acta Facultatis Studiorum Humanitatis et Naturae Universitatis Prešoviensis - Folia Geografica, roč. 35, č. 4, s. 194-205.
SÝKORA, L. (2001b): Proměny prostorové struktury Prahy v kontextu postkomunistické transformace. In: Hampl, M. a kol., Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Praha, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, s. 127-166.
Zdroje z novinových článků a zpravodajství regionálně zaměřených:
BOŽOVSKÝ, R. (1999): Rozvoj průmyslové zóny vyžaduje další investice. Kladenský deník, roč. 8, č. 41, s. 11-12.
ČIA (2001a): Sagem prodal kladenský závod společnosti Celestica. ČIA zpravodajství, 1.6.2001.
ČIA (2001b): Celestica převzala kladenský závod společnosti Sagem. ČIA zpravodajství, 3.7.2001.
ČIA (2001c): Kladenský okres získal ocenění za průmyslovou zónu. ČIA zpravodajství, 25.9.2001.
ČTK (1999): Francouzský Sagem chce v Kladně investovat deset milionů dolarů. Právo, roč. 9, č. 9, s. 17.
FOJTÍK, V., SYRUČEK, M. (2001): „Velký třesk“ - splasklá bublina nebo reálná strategie? Hospodářské noviny, č. 146/2001, s. 12.
JUM (2001): Změna majitele firmy Sagem zaměstnance nijak neohrozí. Mladá fronta Dnes, roč. 12, č. 75, s. 2/př.
LAP (2001): Průmyslové zóny se zvolna rozšiřují. Kladenský deník, roč. 10, č. 106, s. 18.
PECÁK, R. (2001): Vznikne nová průmyslová zóna. Mladá fronta Dnes, roč. 12, č. 202, s. D1.
RYŠAVÝ, I. (2002): Středočeši chtějí oživit nevyužité plochy. Hospodářské noviny, č. 49/2002, s. 3/př.
STATUTÁRNÍ MĚSTO KLADNO (2001): Uznání pro průmyslovou zónu. Měsíčník „Kladno 2001“, č. 11/2001, s. 2.
STC (2002): Do kraje jdou miliardy korun. Mladá fronta Dnes, roč. 13, č. 75, s. D1-D2.
ŠMÍD, P. (2001): Region je na příchod zahraničního kapitálu už lépe připraven. Hospodářské noviny, č. 194/2001, s. 4.
Ostatní zdroje:
http://www.mestokladno.cz
http://www.rra-strednicechy.cz
Infocentrum regionu Kladno
Katastrální úřad v Kladně
LEGO Produkce, s.r.o. v Kladně
Magistrát města Kladna
Showa Aluminium Czech, s.r.o. v Kladně
Strategický plán rozvoje Kladna (2000)
Úřad práce Kladno
Ústav pro ekopolitiku, o.s.p. v Praze
Územní plán sídelního útvaru města Kladna (1997, změny II 2001)
Mgr. Darina POSOVÁ
katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Přírodovědecká fakulta
Univerzita Karlova v Praze
Zpět na domovskou
stránku.Vznik stránky: 2002, poslední aktualizace: 6.1.2003.