Vedoucí oddělení: Vratislav Blecha

Sekretariát: Ivana Faflíková

Albertov 6, 128 43 Praha 2 Czech Republic

Tel., Fax: + 420-2-2195 1556

E-mail: uhigug@natur.cuni.cz

Oddělení užité geofyziky je tvořeno učiteli a specialisty ve všech oblastech užité geofyziky. Je vybaveno základními moderními terénními a laboratorními přístroji a výpočetní technikou pro zpracování a interpretaci dat.

Co je užitá geofyzika

Užitá geofyzika je vědecká disciplína, která se zabývá studiem fyzikálních polí a jejich aplikací při řešení geologických problémů. Podle druhu zkoumaného fyzikálního pole se geofyzika dělí na řadu metod: Rychlostí šíření elastických vln v různém horninovém prostředí se zabývá seismika; Tíhové pole Země studuje gravimetrie; Současné magnetické pole Země je předmětem studia magnetometrie a magnetické pole, které existovalo na Zemi v geologické minulosti popisuje paleomagnetismus; Studiem elektrických a elektromagnetických polí se zabývá geoelektrika; Radioaktivitu hornin a životního prostředí zkoumá radiometrie; Teplotní pole Země a tepelný tok studuje geotermika; Karotáž se zabývá měřením a interpretací všech výše uvedených fyzikálních polí ve vrtech.

Fyzikální pole, která se studují a využívají v užité geofyzice jsou jak přirozená tak umělá. Příkladem přirozeného fyzikálního pole je gravitace v okolí Země, která existuje nezávisle na lidské činnosti, nebo elastické vlnění, které vzniká při zemětřesení, šíří se na vzdálenosti tisíce kilometrů a poskytuje nám informace o vnitřním složení Země. Příkladem umělého fyzikálního pole může být "zemětřesení", které geofyzik uskutečňuje pomocí speciálních vibrátorů, které vysílají elastickou energii až do hloubek prvních desítek kilometrů a přináší informace o složení zemské kůry, ale i např. o výskytu naftonosných struktur. Úplně malá "zemětřesení" lze vzbudit úderem kladiva na podložku a využívají se při řešení mělkých geologických problémů do hloubek prvních metrů až desítek metrů např. v inženýrské geologii při zakládání staveb.
Příklady umělých i přirozených fyzikálních polí, které se měří, studují a geologicky interpretují, by bylo možné jmenovat i v dalších geofyzikálních metodách. Fyzikální pole se měří na celém povrchu Země (kontinenty, oceány), pod zemským povrchem (vrty, báňská díla) a častá jsou i měření speciálními aparaturami nad zemským povrchem (v letadlech, helikoptérách, na umělých satelitech).

K čemu je dobrá užitá geofyzika

Studenti užité geofyziky se učí využít znalosti fyzikálních polí v makro i mikro měřítcích a proto je jejich uplatnění široké a jde napříč všemi geologickými obory. Užitá geofyzika se uplatňuje při řešení globálních geologických problémů (vznik kontinentů a oceánů, desková tektonika, seismická aktivita), v geologickém mapování (rozlišování různých typů hornin, geologických struktur, tektoniky), v ložiskové geologii (vyhledávání naftonosných struktur, ložisek rudních i nerudních surovin), v hydrogeologii (mapování propustných vrstev, zlomů, sledování kontaminace podzemních vod, využití geotermální energie), v inženýrské geologii (stanovení hloubky nezvětralého podloží a kvality horninového prostředí, mapování oslabených zón a dutin, kontrola stability svahů), v ochraně životního prostředí (radioaktivita stavebních materiálů, stanovení radonového rizika, výzkum podloží skládek, lokalizace nevybuchlé munice, vyhledávání archeologických objektů ohrožených výstavbou apod.).

Jak se uplatňují naši absolventi

Absolventi studia užité geofyziky nalezli dosud vždy dobré uplatnění u geologických a geofyzikálních výzkumných a průzkumných institucí a podnikatelských firem, jak doma tak v zahraničí. Součástí práce bývá také účast v zahraničních expedicích. Řada absolventů pracuje jako konzultanti pod svou vlastní firmou. Část kvalitních absolventů magisterského studia si prohlubuje své vzdělání formou postgraduálního doktorandského studia na naší fakultě, na univerzitách v zahraničí nebo v ústavech Akademie věd ČR, kde jich mnoho našlo také zaměstnání.

Jak probíhá studium užité geofyziky

Geofyzik musí nejen rozumět fyzikálním polím, která pomocí speciálních přístrojů měří, musí umět výsledky měření zpracovat a hlavně správně geologicky interpretovat. Geofyzik musí být tedy i dobrým geologem. Proto magisterskému studiu užité geofyziky předchází bakalářské studium geologie. Student si zde rozšiřuje středoškolské znalosti v matematice, chemii, fyzice a výpočetní technice, učí se nebo zdokonaluje angličtinu, studuje všeobecnou geologii a dostává základy v mineralogii, petrologii, paleontologii, strukturní geologii, geochemii, fyzice Země, užité geofyzice, inženýrské geologii, hydrogeologii, kvartérní a regionální geologii a v dálkovém průzkumu Země. Ve třetím ročníku si student jako průpravu pro studium geofyzikálních metod zapisuje některé speciální přednášky. Je to např. teorie geofyzikálních polí, zpracování geofyzikálních dat, petrofyzika.

První ročník magisterského studia je zaměřen hlavně na geofyzikální metody (seismika, gravimetrie, magnetometrie, geoelektrika, radiometrie, karotáž, geotermika), ale zbývá zde i prostor pro studium dalších specializací. Pokud se např. chce student zaměřit na aplikace geofyziky při řešení hydrogeologických problémů, zapíše si speciální přednášky z tohoto oboru. Užitá geofyzika je rozsáhlý vědní obor a geofyzik nemůže být špičkovým specialistou ve všech geofyzikálních metodách. Proto si v zimním semestru posledního ročníku zapisuje jednu nebo dvě geofyzikální metody, které studuje hlouběji. Poslední semestr magisterského studia je již plně vyhrazen pro sepsání a obhájení diplomové práce.