O Mapové sbírce

"Mapová sbírka obsahuje jednu z největších a nejvýznamnějších kolekcí map v České republice. Působilo zde mnoho odborníků oboru kartografie, mezi kterými patří vyzvednout prof. Karla Kuchaře. On i mnoho dalších zde působících badatelů přispělo k rozvoji československé a české kartografie vědeckými pracemi a publikacemi. Současná podoba Mapové sbírky využívá moderních technologií k badatelské práci ke studiu a prezentaci vůči veřejnosti." (Mgr. Peter Mackovčin, PhD.)

“Unikátnost mapové sbírky spočívá v dlouhodobé tradici dějin kartografie na PřF UK v souvislosti se založením sbírky, v jedinečnosti map a atlasů, v ní uložených a v nenahraditelnosti prostoru sbírky, který se zachoval do současnosti a byl citlivě rekonstruován.”  (prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc.)

Mapová sbírka je univerzitní sbírkou pro vědu, výzkum a výuku. Slouží akademickým pracovníkům a studentům Univerzity Karlovy, ale i ostatní odborné a laické veřejnosti (viz Služby Mapové sbírky).

V elektronickém katalogu je více než 66 800 bibliografických záznamů (stav k 26. 7. 2023). 65 000 digitalizovaných map z projektu TEMAP je dostupných z Digitálního univerzitního repozitáře (nyní z Digitalizace Univerzity Karlovy) a zejména z Digitální mapové sbírky.

Mapová sbírka vznikla zároveň s Geografickým ústavem UK (1891). V roce 1914 byla přestěhována na Albertov 6, Praha 2, kde sídlí nepřetržitě dodnes v unikátním historickém interiéru. V roce 1920 vznikla Přírodovědecká fakulta a zároveň byla na návrh prof. Václava Švambery ustanovena Státní sbírka mapová ČSR MK. Získala část válečného archivu z Vídně a velké finanční dotace na akvizice. Po 2. světové válce přibylo množství dokumentů z konfiskátů. Vzhledem k záměru vybudovat vskutku národní sbírku, byly včleněny i mapové sbírky Národní knihovny a Národního muzea. Prof. Karel Kuchař, jeden z nejvýznamnějších českých historických kartografů, vedl sbírku v letech 1945-1973. Mapová sbírka tehdy vydávala nejen časopis Kartografický přehled, ale měla i vlastní publikační činnost. V roce 1953 byla Mapová sbírka včleněna do ČSAV, Nejprve jako Kabinet kartografie, později byla součástí Geografického ústavu AV. Ten byl v roce 1993 zrušen a Mapová sbírka se ve značně zbědovaném stavu navrátila původnímu vlastníkovi (detailně viz Historie sbírky). V Mapové sbírce působily další významné osobnosti historické kartografie jako dr. Ivan Kupčík, dr. Olga Kudrnovská, doc. Ludvík Mucha, ad. K dispozici byly pouze lístkové katalogy různé úrovně. V roce 2010 bylo započato s přípravami k rekonstrukci sbírky. Snahou bylo provést rekonstrukci původního interiéru (viz Rekonstrukce Mapové sbírky). Přestavba byla dokončena v roce 2013.

Sbírka obsahuje  kolem 130 000 map, 3 337 velkoformátových atlasů a 150 glóbů. Přibližně polovinu této sbírky tvoří staré tisky. Svým rozsahem i obsahem je unikátní univerzitní sbírkou v celé Střední Evropě. Podobné univerzitní sbírky se nacházejí až v Paříži nebo v Oslu. Obsahuje nejvýznamnější díla významných kartografů domácích, např. Klaudyána, Crigingera, Aretina,  Podolského, Komenského, Hollara, Vogta, Müllera, Helwiga. Výpravné sběratelské a tematické atlasy (historické, astronomické, vojenské, atd.), atlasy kartografických mistrů a umělců jako byli Mercator, Ortelius, de Jode, Hondius, nebo Janzoon jež vystupoval pod pseudonymem Willem Blaeu. Sbírka má též cenné globy od 17. století. Nejstarší datovaná díla pocházejí z 16. století. Ve sbírce se nacházejí originální rukopisy 3. vojenského mapování v měřítku 1:25 000. Díky projektu TEMAP (2011-2015) získala sbírka finanční prostředky na zaměstnance pro odbornou katalogizaci a digitalizaci. Zároveň probíhěhla revize, čištění, balení, stěhování a přesignování fondu.

V roce 2014  proběhla výstavba nového trezorového depozitáře.

Identifikace sbírky

V evidenci Národního archivního dědictví je Mapová sbírka PřF UK vedena pod číslem NAD 901100280.

V databázi Centrální adresář knihoven a informačních institucí v ČR se Mapová sbírka PřF UK nachází pod siglou ABD065.

Právní status Univerzity Karlovy v Praze upravuje zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů.

Povinnosti Mapové sbírky  jako organizační součásti Přírodovědecké fakulty stanovil vnitřní předpis Opatření děkana č. 18/2011 ze dne 20. 12. 2011 ve znění pozdějších změn a dodatků.

Přístup k fondům Mapové sbírky PřF UK upravují vybrané paragrafy Zákona o archivnictví a spisové službě č. 499/2004 a jeho prováděcí vyhlášky č. 645/2004.

Mapová sbírka v roce 2013 (Foto: M. Kowalski)

Původní stav Mapové sbírky v roce 1931