Ochrana ptáků ve východní Evropě jako Editors choice v Biological Conservation

O účinnosti druhové ochrany se stále vedou živé debaty jak na akademické půdě, tak mezi praktickými ochranáři. Má se většinou za to, že se vyplatí pouze cílená ochrana několika málo vybraných nejohroženějších druhů podpořená aktivní pomocí populacím, jež vyžaduje značné finanční investice. Legislativní ochrana věšího množství druhů se pak často považuje jen za formální věc platnou pouze na papíře. Výzkum týmu vědců z několika evropských zemí, který vykonával Jaroslav Koleček z Ornitologické laboratoře Univerziy Palackého v Olomouci a vedl Jiří Reif z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy, tento pohled poněkud upravil. Stav populací chráněných ptačích druhů se v deseti zkoumaných východoevropských zemích za poslední zhruba tři desítky let celkově zlepšil. Vylepšení bylo nejpatrnější tam, kde se chrání spíše menší počet druhů, zato přísněji. Ovšem ochrana byla zásadní i v zemích jako je Estonsko nebo Chorvatsko, které chrání skoro všechny ptáky kromě několika lovných nebo hospodářsky škodlivých druhů. Zde tyto nechráněné druhy razantně ubyly, zatímco chráněné druhy měly populace poměrně stabilní. Zdá se tedy, že legislativní ochrana ukotvená na národní má svůj význam. Nicméně mezi studovanými zeměmi existovala značná variabilita. Např. Česká republika bohužel nepatří mezi premianty - vliv druhové ochrany byl u nás sice pozitivní, ale zdaleka statisticky neprůkazný. Umístili jsme se dokonce hůře než země jako Ukrajina nebo Bělorusko. Svůj díl viny na tom zřejmě nese zastaralý seznam zvláště chráněných druhů, který nebyl více než 20 let výrazně obměněn. Obsahuje tak druhy, které zvláštní ochranu příliš nepotřebují (např. lejsek šedý), a chybí tam druhy, jež by ji měly požívat (např. orel královský nebo čejka chocholatá).

Článek mezinárodního týmu vědců s významnou českou účastí byl otištěn v prestižním přírodovědeckém časopise Biological Conservation. Editoři časopisu, mezi které patří např. známý biolog Richard Primack, tento příspěvek dokoncevybrali jako nejzajímavější z celého dubnového čísla. Je volně ke stažení na webových stránkách časopisu.