Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Dosud skrytý gekonek objevený českými vědci
- I když by se mohlo zdát, že rozšíření živočišných a rostlinných druhů na Zemi je již dobře známo, není tomu tak. Stále dochází k novým nálezům a objevování druhů i v oblastech, které bychom mohli označit za dobře prozkoumané. Překvapivý objev se povedl i českým vědcům v čele s Jiřím Šmídem a Lukášem Polou z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří v Jordánsku jako první objevili prozatím nezaznamenaný druh gekona.
- Chemici jako děti Slunce na cestě ke hvězdné budoucnosti chemie
- „Jenže my, my lidé, my děti slunce, světlého zdroje života, my sluncem zrození, my nad tím černým strachem ze smrti zvítězíme!“ Tato slova vložil do úst chemika Protasova ruský spisovatel a dramatik Maxim Gorkij ve své hře Děti Slunce již v roce 1905. Jeho vyjádření se stalo inspirací pro komunikační strategii „Chemici jako děti Slunce“, kterou navrhují Mgr. Radek Chalupa a doc. Karel Nesměrák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ti chtějí touto cestou poukázat na úspěchy chemiků napříč dějinami a potlačit chemofobii (strach ze všeho chemického, který ve společnosti panuje).
- První fluorescenční barvivo pro sledování amyloidních fibril v živých buňkách
- Amyloidní plaky jsou charakteristickým znakem mnoha neurodegenerativních onemocnění, mezi něž patří např. Alzheimerova, Parkinsonova či Huntingtonova choroba. Jak naše společnost stárne, tyto nemoci postihují čím dál více lidí a způsobují těžké chvíle nejen samotným pacientům ale hlavně jejich nejbližším. Selektivní pozorování amyloidních plaků je zásadní pro studium mechanismu jejich patogeneze a jeho možnosti jsou dosud značně omezené. Novou nadějí je malá molekula barviva, která umožňuje provádět pozorování přímo v živých buňkách. Na jejím vývoji spolupracovali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR (ÚOCHB AV ČR) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledkem jejich práce byla publikace, jejíž hlavním autorem je Dr. Pankaj Gaur.
- Kolik jídla vyhodí české domácnosti?
- Plýtvání jídlem je celosvětový problém. Podle FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) se na světě ročně vyhodí až 1/3 – tedy zhruba 1,2 mld. tun – vyprodukovaných potravin. V Evropě se pak podle dat EU ročně nevyužije asi 20 % jídla. Na potřebě tyto objemy redukovat panuje mezinárodní shoda. Například členské země OSN si v programu Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) v bodě 12.3 vytyčují do roku 2030 snížit globální plýtvání (v přepočtu na hlavu) na polovinu. Klíčovou podmínkou pro naplňování podobných cílů je detailní monitoring. V něm jsou však podle odborníků značné mezery. Na studii Petry Novákové (mimochodem absolventky PřF UK) publikované v časopise Foods, která má pomoci data doplnit, se podílela i Svatava Janoušková z Katedry učitelství a didaktiky chemie PřF UK.
- Čeští polárníci jsou připraveni na budoucnost
- Předvídání vývoje krajiny vychází ze znalosti současného stavu zájmového území a jeho změn v minulosti. Skupina odborníků v čele se Stephenem J. A. Jenningsem z Masarykovy univerzity v Brně dokončila mapování nehostinné oblasti poloostrova Ulu, jež by mohla být obrazem budoucího vývoje dalších oblastí Antarktického poloostrova. Na výzkumu se významně podílel i Zbyněk Engel z katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který na polární výzkumné expedice vyráží od roku 2009.
- Železo hvězdou nového přístupu k léčbě rakoviny
- Rakovina – zákeřné onemocnění, se kterým se jen za rok 2020 celosvětově potýkalo přes 19 milionů pacientů a skoro 10 milionů z nich mu podlehlo. Není tak divu, že hon za novými a účinnějšími způsoby léčby je stále v popředí zájmu vědců i široké veřejnosti po celém světě. Zvláštní pozornost se v posledních letech soustředí hlavně na cílenou léčbu, která by minimalizovala nežádoucí účinky konvenčních chemoterapeutik. S jednou takovou novou cílenou léčbou nyní přišly laboratoře vedené Dr. Jaroslavem Truksou a L. Wernerem z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR (BTÚ AVČR). Podrobně ji popisuje publikace, jejíž hlavním autorem je Cristian Sandoval-Acuna (BTÚ AVČR) a dále se na ní podílely Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Ústav molekulární genetiky AVČR.
- Co je malé to je hezké? A někdy i toxické.
- S mikroplasty se v poslední době doslova roztrhl pytel. Jsou všude, ve vodě, v půdě, vzduchu, a dokonce i ve vzdálených oblastech jako je třeba Arktida. Studium vzájemného působení mikroplastů a běžných organických polutantů se přitom doposud soustřeďovalo zejména do oblastí oceánů a vodních zdrojů. Jejich přítomnost v půdě je však o řád vyšší. Doktorandka Tereza Černá z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se proto spolu se skupinou odborníků pustila do pokusu interakcí půd s obsahem polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a polyuretanových pěn. A jak to dopadlo?
- Proč zíváme (déle než ptáci)?
- Léto, horko, zatemněná místnost a nudná přednáška – situace, kdy se chce zívat snad každému z nás, i když to není zrovna dvakrát vhodné. Mnoho z nás si jistě položilo otázku, proč vlastně zíváme. Stejně tomu bylo v průběhu let pro tucty vědců, a tak ve společnosti koluje spoustu různých odpovědí na tuto otázku. Tou nejpopulárnější by pravděpodobně bylo, že zívání zvyšuje přísun kyslíku do krve. K překvapení mnohých však byla tato teorie vědeckou komunitou vyvrácena již před více než 30 lety. Proč tedy zíváme? A mají to stejně i další živočichové? Na tyto otázky nám nyní dokáže odpovědět dosud největší studie zívání vůbec. Tu provedl mezinárodní tým vědců za přispění studentů skupiny Mgr. Pavla Němce, Ph.D. z Katedry zoologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Pohled na zoubek slonům a starožitníkům
- Se slonovinou se obchodovalo již od pravěku, dokud nemusel být tento typ komerční činnosti před více než třiceti lety na základě mezinárodní úmluvy zcela zakázán, aby nedošlo k úplnému zdecimování zbývajících slonů. Zákaz obchodu však není kompletní. Například v EU se stále povoluje obchod se starožitnostmi vyrobenými ze zvířat, která byla zabita více než 50 let před tím, než začali být sloni, podobně jako řada dalších druhů, v EU před nadměrným mezinárodním obchodem chránění. Argumentuje se tím, že zabití zvířat „tehdy“, neohrožuje současné populace. Je však všechno, co je prohlašováno za starožitné, opravdu staré? Vědci z Centra forenzních studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR analyzovali artefakty ze slonoviny zadržené Českou inspekcí životního prostředí, ověřovali jejich stáří udávané obchodníkem a dospěli k překvapivým závěrům.
- Záhadné organismy měnící rtuť pod Grónským ledovcem vědcům stále unikají
- Rozlehlé ledovcové masy na naší planetě bezútěšně tají a v souvislosti s tím se hovoří zejména o nebezpečí zvedající se hladiny světového oceánu. Jedním z gigantických pevninských ledovců, který v současné době ztrácí na objemu, je i Grónský ledovec. Pokud by došlo k roztání celého Grónského ledovce, zvedla by se hladina světového oceánu až o 7 metrů. Jde však o jediné nebezpečí? Při výzkumu mezinárodního týmu pod vedením Jona Hawkingse z Florida State University, na kterém se významně podílela i skupina odborníků z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v čele s Markem Stibalem, byla odkryta čerstvá urgentní zpráva. Nebezpečí nepředstavuje pouze množství vody, ale také výskyt toxických látek v tavných vodách.
Akce dokumentů