http://www.natur.cuni.cz Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti. daily 1 2011-04-04T03:12:21Z http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/jak-se-vazou-aneb-14-3-3-a-rgs3-pod-drobnohledem Protein s názvem 14-3-3 se na kdeco váže a kdeco působí. Jeho navázání může změnit strukturu cílového proteinu, ovlivnit jeho funkci, přinutit ho, aby vycestoval z jedné části buňky do druhé atd. (viz. článek Tajemství skrývající se pod kódem 14-3-3 v této rubrice). Známých interakcí a funkcí je habaděj, ale jen málo z nich je prozkoumáno opravdu do hloubky. Často víme pouze na jaký protein se 14-3-3 váže a jaké následky jeho vazba má, ale kdyby se nás někdo zeptal proč nebo jak k tomu dochází, jsme s rozumem v koncích. No publisher Bc. Terezie Imrichová 2012-04-19T15:22:23Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/k-cemu-je-dobre-studovat-hladove-rasy Značné množství makro- i mikrořas nezávisle na jejich taxonomické pozici obsahuje polynenasycené mastné kyseliny (PUFAs), které jsou mimo jiné nezastupitelnou složkou lidské potravy. Lidé tyto kyseliny (především EPA, tj. kyselinu eikosapentaenovou) získávají hlavně z rybího tuku. Čím více ale vzrůstá znečištění vod a tím i možnost kumulace škodlivých látek v rybách, tím vzrůstá zájem o získávání PUFAs přímo z řas. Kyselina eikosapentaenová byla objevena již v několika řasách – příkladem mohou být ruducha Porphyridium cruentum nebo řasa z třídy Eustigmatophyceae Nanochloropsis oculata. No publisher Bc. Radka Nováková 2012-04-23T21:52:24Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/zrychlena-morfologicka-evoluce-protist-na-prikladu-rodu-micrasterias Jelikož se v rodu Micrasterias (řasa z linie krásivek) nacházejí opravdu krásní zástupci, je mu ze strany algologů věnována již po dlouhou dobu značná pozornost. S rodem Micrasterias se v této rubrice nesetkáváme poprvé. Naposledy byla řeč o nově rozlišených druzích, dnes to bude o fylogenetické příbuznosti mezi jednotlivými morfologickými druhy. Zkoušce ji podrobili členové algologické skupiny Katedry botaniky na PřF UK. No publisher Bc. Radka Nováková 2012-04-23T21:40:22Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/hledani-zivota-na-marsu Vesmírný výzkum dosáhl v poslední době značného pokroku, avšak navzdory tomu zůstává stále jedna otázka nezodpovězena - jsme ve vesmíru sami? Nemohly by se kromě Země nacházet nějaké formy života také na jiných planetách? A pokud by tomu tak bylo a alespoň někde se živé organismy vyvinuly – v minulosti či v současnosti, jak se to dá zjistit? Základním předpokladem je objevit jejich pozůstatky či stopy po jejich životech a jednoznačně je identifikovat. No publisher Bc. Alice Jarošíková 2012-04-17T16:03:32Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/sjednocovani-ceskych-zemi-pred-stovkami-milionu-let Ani během válek, cizích nadvlád nebo povstání nebylo území dnes označované jako Čechy rozdrobenější tak, jako před 400 miliony let v geologickém období zvaném devon. A to doslova. Severní, západní, jižní a střední Čechy byly tehdy pravděpodobně několika mikrokontinenty, tedy samostatnými bloky kontinentální zemské kůry, jenž byly od sebe vzdáleny a odděleny úzkým mořem. Rozkládaly se při severním pobřeží tehdejšího superkontinentu Gondwana, který zahrnoval všechny dnešní kontinenty jižní polokoule. Díky pohybům tektonických desek se celá Gondwana posouvala k severu, kde se měla brzy střetnout s jiným superkontinentem – Laurusií, zahrnující dnešní kontinenty na severní polokouli. No publisher Mgr. Valéria Kašpar Vaškaninová 2011-12-01T10:07:31Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/za-vsim-hledej-metabolizmus-aneb-u-koho-se-nefropatie-vyvolana-cinskymi-bylinami-zmeni-v-rakovinu-a-u-koho-ne Kyselina aristolochová (AA) je obsažena v rostlinách z čeledi podražcovitých (Aristolochiaceae). Způsobuje onemocnění dříve označované jako „nefropatie vyvolaná čínskými bylinami“, dnes se nazývá „nefropatie vyvolaná kyselinou aristolochovou“. Toto onemocnění bylo poprvé pozorováno v roce 1993 u pacientek užívajících léky za účelem redukce tělesné hmotnosti obsahující výtažek z Aristolochnia fangchi. Nemoc se projevuje jako progresivní fibróza ledvin, která postupně rezultuje v ledvinnou nedostatečnost a následně vede ke vzniku nádorů ledvin nebo močových cest. A to i za předpokladu, že příjem AA v potravě dávno skončil. Ve vyšetřovaných tkáních lze detekovat adukty AA s DNA potvrzující jejich dřívější expozici této látce. V roce 2009 byla AA klasifikována Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny jako lidský karcinogen první třídy. No publisher RNDr. Klára Kazdová 2012-04-18T13:58:43Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/parazit-se-prevleka-aby-unikl-imunitnimu-systemu Objevit nový druh červa nezní jako moc velké terno. Je-li jím ale parazit napadající mnoho druhů živočichů včetně člověka a působí-li zdravotní problémy i v ČR, pak už za pozornost jistě stojí. Parazitologům z PřF UK se to podařilo před 14 lety, kdy v jižních Čechách popsali nový druh motolice z čeledi Schistosomatidae. No publisher Bc. Lukáš Novák 2012-04-03T09:53:52Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/racionalne-za-lepsimi-inhibitory-glutamat-karboxypeptidasy-ii Čeští vědci z PřF UK, ÚOCHB a BTÚ AVČR ve spolupráci se zahraničními pracovišti využili znalosti struktury lidské glutamát karboxypeptidasy II pro návrh nových lipofilnějších inhibitorů, které ukazují možnou cestu k účinnějším léčivům. Své výsledky zvěřejnili v časopise Journal of Medical Chemistry. No publisher Jan Bláha 2012-03-20T11:28:50Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/jak-clovek-vnima-krasu-a-puvab-zvirat-1 Osobitý vkus a smysl pro krásu - mohlo by se zdát, že se jedná o ryze individuální cítění každého člověka, ale minimálně při posuzování vzhledu zvířat tomu tak není. Vnímání zvířecí krásy lidmi je částečně zděděno po dávných předcích ještě z dob, než se lidé rozšířili napříč kontinenty, a tak si toto dědictví v sobě neseme všichni stejně, bez ohledu na národnost či kulturní prostředí. No publisher Bc. Alice Jarošíková 2012-03-19T18:40:33Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/kdyz-dva-delaji-totez-neni-to-totez Čeští vědci popsali úspěšnou přípravu enzymu α-N-acetylgalaktosaminidasy z Aspergilla niger v Saccharomyces cerevisiae. Kvasinky přitom ze stejného genu vyrábí tento protein trochu jinak než plíseň a není to vůbec na škodu. No publisher Jan Bláha 2012-03-20T11:27:40Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/nanovlakna-nesouci-imunosupresiva-a-jejich-vyuziti-pri-transplantacich Transplantace tkání, orgánů či nověji kmenových buněk představují v současnosti již dostupnou léčebnou možnost mnohých onemocnění. Hlavní limitace spočívají v omezeném zdroji transplantátů a v případě transplantací od geneticky odlišného jedince (většina transplantací) nutnosti modulace imunitního systému. Imunitu je třeba utlumit, aby organismus geneticky odlišné buňky toleroval, ale zároveň šetřit s ohledem na její nezastupitelnou roli především v protiinfekční obraně. Jak ukazují naši vědci, slibným se jeví využití nanovláken. No publisher Anna Žlabová 2012-03-08T11:28:14Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/hra-na-schovavanou-kde-najde-houba-sveho-fotobionta Jak to s těmi lišejníky je? Je to řasa, která si hledá svojí symbiotickou houbu ve všemožných podmínkách nebo je to naopak? No publisher Bc. Radka Nováková 2012-02-22T20:57:45Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/kdyz-houba-leze-nejen-za-nehty Plíseň na nehtech dokáže pořádně potrápit. A to obzvlášť, když běžná léčba nepomáhá. A co třeba zánět zevního zvukovodu, když se vlastně ani neví, že jde o houbovou infekci? Původce takovýchto patálií se rozhodli prověřit Vít Hubka z katedry botaniky PřF UK s kolegy z Pardubic (Pardubická krajská nemocnice) a Prahy (Mykologická laboratoř dermatovenerologické kliniky VFN a 1.LF FVL, Zdravotní ústav se sídlem v Praze). No publisher Bc. Radka Nováková 2012-01-30T21:33:09Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/legionarska-nemoc-prestavuje-nase-bunky Přes dvě stovky lidí nakažených neznámou nemocí, 34 z nich zemřelo. Taková byla bilance setkání amerických válečných veteránů v červenci roku 1976 ve Philadelphii. Jako původce infekce byla později identifikována bakterie šířící se klimatizací. Choroba dostala jméno „legionářská nemoc” a bakterie Legionella. No publisher Bc. Lukáš Novák 2012-01-23T14:15:11Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/co-je-potreba-k-zivotu-bez-kysliku V sedmdesátých letech se naši parazitologové podíleli na objevu nové buněčné organely. Do dneška, po více než tři desetiletí, se stále věnují jejímu výzkumu a nyní předkládají dosud nejúplnější popis proteinů, které obsahuje. Tou organelou je hydrogenozom, příbuzný „buněčných elektráren“ mitochondrií. No publisher Bc. Lukáš Novák 2012-01-23T14:03:49Z Složka