http://www.natur.cuni.cz Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti. daily 1 2011-04-04T03:12:21Z http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/jak-nenarocne-a-ucinne-detekovat-spory-moru-vceliho-plodu Na tuto otázku odpovídá studie Štěpána Ryby z Laboratoře pro výzkum biodiverzity Katedry zoologie PřF UK a jeho kolegů. Členové týmu se dlouhodobě zabývají výzkumem infekčních onemocnění včel a nyní se jim podařilo nalézt metodu, která podstatně snižuje finanční náklady i počet nutných testů ke zjištění výskytu moru včelího plodu. Celkové urychlení a zlevnění potřebných analýz tak může velmi přispět k omezení šíření této infekce a tím i zabránit ekonomickým ztrátám včelařů. No publisher RNDr. Darina Koubínová 2013-04-24T13:52:28Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/kdo-je-bohatsi-praha-nebo-ostrava Iridium, rhodium, palladium a platina. Znáte je? Platinové kovy, které jsou dnes používány zejména v chemickém a automobilovém průmyslu stejně jako v medicíně nebo šperkařství jsou v horninovém prostředí zastoupeny ve velmi nízkých koncentracích. Díky lidské aktivitě však množství těchto prvků v prostředí stoupá a to především v okolí silnic a dálnic, kde uvolněné výfukové plyny z katalyzátorů obsahují mimo jiné i tyto prvky. Další zasaženou oblastí bývají skládky, kde kumulace odpadu nejrůznějšího charakteru může obohacovat okolní půdy prostřednictvím vodních výluhů a splachů. No publisher Bc. Markéta Hermová 2013-03-24T17:57:54Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/motolice-obrovska-fascioloides-magna-pod-proteomickym-drobnohledem Slyšeli jste už o motolici obrovské? Jde o parazita zejména volně žijících přežvýkavců (jelen, daněk, srnec), ale i domácích zvířat, jako je skot, ovce, koza, prase nebo kůň. Oproti své známější příbuzné, motolici jaterní (Fasciola hepatica), se nevyskytuje ve žlučovodech ani ve žlučovém měchýři hostitele, ale téměř výhradně v jaterním parenchymu. A liší se také svou velikostí - dospělý parazit dosahuje délky až 8 centimetrů! No publisher Mgr. Blanka Zámostná 2013-03-18T20:59:35Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/hormony-v-zivotnim-prostredi-houby-si-s-nimi-dokazou-poradit Hormonální antikoncepce v současnosti představuje problém pro životní prostředí, neboť značná část zastoupených hormonů je vylučována v moči a dostává se do odpadních vod. Čistírny pak mnohdy nejsou schopny si s nimi poradit do takové míry, aby se do toků potom nedostávala koncentrace hormonů sice nízká, ale přesto nebezpečná. Vědci mj. z Přírodovědecké fakulty UK naštěstí přispěli ke způsobům, jak je z přírody co nejúčinněji eliminovat. No publisher Julie Nováková 2013-04-25T19:19:33Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/zavlecene-druhy-na-spicberkach-riziko-nebo-neskodny-fenomen O invazních druzích slyšíme dnes a denně – a většinou v ne právě pozitivním kontextu. Jak je to ale s oblastmi méně exponovanými lidské civilizaci, například s ostrovy v Arktidě? Zanesli jsme nové druhy i tam, a pokud ano, představují vážné nebezpečí pro tamní ekosystém? Mezinárodní tým vědců včetně docenta Ladislava Mika, zastupujícího PřF UK, se podíval na půdní bezobratlé na Špicberkách a zjistil, že ani těmto vzdáleným ostrovům se zavlečení nepůvodních druhů nevyhnulo. No publisher Julie Nováková 2013-03-14T21:34:57Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/prostredi-a-kvalita-vody-2013-nahoda-nebo-podivuhodna-shoda-okolnosti-1 Vědci z České geologické služby a Přírodovědecké fakulty UK se věnovali v letech 2007-2010 výzkumu zaměřujícímu se na vztah mezi chemickým složením vody v tocích a charakteristikou povodí. Otázka kvality vody a jejího aktivního ovlivňování je v popředí zájmu již delší dobu, protože její složení ovlivňuje většinu biologických procesů na Zemi. No publisher Bc. Kateřina Fraindová 2013-02-04T12:30:00Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/hrisni-lide-mesta-prazskeho-z-geografickeho-pohledu Geografie zločinu – tato formulace rozhodně nepatří mezi zažitá slovní spojení. Kriminalistika je však téma stále aktuální, zasahující široké spektrum oborů, včetně urbánních studií. Zločin a dokonce i pouhá obava ze zločinu dokáže řádně ovlivnit život obyvatel každého města. Prostorová analýza problémů kriminality na příkladu dvou pražských čtvrtí skrze dotazníkové šetření a rozhovory s klíčovými aktéry přináší jedinečný pohled do jejich nitra. No publisher František Ficek 2013-03-04T19:11:32Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/vynalezavi-prvoci-leishmania-si-poradi-i-bez-obvyklych-prenasecu-2013-ale-nastesti-ne-u-nas Leishmanie způsobují v tropech, subtropech i okolí Středozemního moře závažná kožní, slizniční i viscerální onemocnění člověka i hospodářských a divokých zvířat. Prvoci, kteří jsou za ně zodpovědní, jsou rozšiřováni malými hmyzími přenašeči, krevsajícími flebotomy – což činí snahy o potlačení onemocnění v endemických oblastech ještě obtížnější. Stále častěji jsou však nalézáni i jiní krevsající členovci, například tiplíci (Ceratopogonidae), u kterých jsou leishmanie prokazovány pomocí metody PCR. Veronika Šeblová a další vědci z parazitologického týmu profesora Petra Volfa jako první zjišťovali, zda jsou leishmanie schopny se vyvíjet kromě flebotomů i v evropském druhu tiplíků! No publisher Julie Nováková 2013-02-27T15:12:35Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/nahradi-cedecka-na-madagaskaru-cikady Tématem ubývání přírody, rozpínáním technosféry a vztahem (nejen) Malgašů k životnímu prostředí se zabývala přednáška biologa a filozofa prof. Stanislava Komárka. Tuto svoji “neveselou meditaci” s názvem Cikády a cédéčka přednesl 16. ledna 2013 na Přírodovědecké fakultě, v rámci dlouholetého cyklu populárně-vědeckých a cestovatelských přednášek Madagaskar, laboratoř bohů. Inspirací mu byla jeho vlastní nedávná návštěva tohoto ostrova. No publisher RNDr. Darina Koubínová 2013-04-09T08:03:43Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/co-vidite-praotce-cechu-lesy-ci-pastviny Botanici Jaroslav Vojta a Lucie Drhovská se vydali Doupovskými horami po stopách historického vývoje zdejší vegetace. Lesní společenstva na různém stupni vývoje společně s bývalými pastvinami a háji představují vhodné podmínky pro růst nejrůznějších rostlinných druhů. Na své si tak přijdou nejen dřeviny, ale i byliny a to jak stínomilné, tak heliofilní. Jednotlivé remízky, hájky a pastviny mohou vypadat na první pohled stejně, avšak jejich současná podoba může být důsledkem kombinací mnoha faktorů, z nichž jedním z nejpodstatnějších je lidských zásah. Jak se tedy liší spektrum druhů na opuštěných zarůstajících pastvinách v porovnání s prastarými lesy? Které faktory patří mezi ty hlavní, určující druhovou diverzitu? Mohou být pastevní lesy refugiem pro lesní druhy? No publisher Bc. Markéta Hermová 2013-04-03T20:21:20Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/proc-zkoumali-cesti-vedci-batolit-wallowa-v-oregonu-usa-1 Batolity (z řečtiny bathos, hluboký, lithos kámen) jsou obrovská, až několik set kilometrů dlouhá a desítky kilometrů široká tělesa vznikající postupným tuhnutím magmatu pod povrchem Země. Ve většině případů se magma k povrchu vůbec nedostane, zastaví se nehluboko pod ním, kde začne vlivem ztráty tepla do okolí pozvolna krystalizovat. Je to právě vznik a umístění batolitů pod zemským povrchem, které znesnadňuje geologům výzkum. Proto vědci vyhledávají oblasti, kde je možnost batolity pozorovat obnažené přímo na zemském povrchu například vlivem eroze. Jedním z takovýchto míst je pohoří Wallowa Mountains na severovýchodě amerického státu Oregon. No publisher Mgr. Petr Brož 2013-03-21T12:40:07Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/jak-z-chude-morske-vody-ziskavat-zelezo-mikrorasy-na-to-maji-fintu-a-ne-jednu Protože mořský fytoplankton je velmi významnou součástí koloběhu uhlíku a primární produkce kyslíku na Zemi, stoupá zájem i o mechanismy, které mu v na živiny chudé vodě pomáhají získávat potřebné látky. Železo je jedním z prvků důležitých pro fotosyntézu a respiraci, protože je součástí systému pro přenos elektronů. Jak je ale možné přežít v podmínkách s extrémně nízkými koncentracemi této živiny? Pro tuto potřebu si mikrořasy evidentně musely vyvinout speciální mechanismy, které nám byly dosud neznámé. Díky výzkumu Roberta Šuťáka z katedry parazitologie a jeho zahraničních kolegů je tato záhadná opona již poodhrnutá. No publisher Bc. Radka Nováková 2013-02-27T11:30:08Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/rekni-mi-jak-zijes-a-ja-ti-povim-co-dychas Život v příznivém prostředí je podle Listiny základních práv a svobod právem každého z nás. Podobné ustanovení vyplývá přímo nebo nepřímo ze zákonů všech demokratických států světa. Ne vždy ale skutečnost odpovídá znění paragrafů. Už v 70. letech minulého století sociologové v USA zjistili, že všechny skupiny občanů nežijí ve stejných podmínkách. Následující výzkumy ukázaly, že komunity v nichž je vysoká míra nezaměstnanosti, nízký stupeň vzdělání, nízké příjmy a obvykle i příslušnost k etnické menšině, jsou vystaveny vyšší míře zdravotního rizika plynoucího ze znečištěného prostředí. Nejen že takoví lidé nesdílí výhody ekonomického vývoje, ale také musí nést i větší environmentální zátěž, i když k produkci znečištění nepřispívají tolik jako populace žijící ve standardních podmínkách. No publisher Bc. Markéta Hermová 2013-02-28T19:53:37Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/duveruj-ale-proveruj-aspergillus-2013-jeden-priklad-za-vsechny Houbový rod Aspergillus (kropidlák) sekce Nigri (černé aspergily) zahrnuje biotechnologicky, ekonomicky a lékařsky významné organismy. Ty produkují některé organické kyseliny (např. citronová), a enzymy, ale také mohou způsobovat plesnivění potravin nebo lidské infekce. V současnosti je akceptováno kolem 26 druhů této skupiny. Hlavním problémem je, že ne všechny druhy lze od sebe rozeznat pouhými morfologickými charakteristikami. Proto je potřeba vzít k ruce molekulární a jiné doplňující metody. Rizikem pro molekulární taxonomii jsou tzv. paralogní geny (vznikly genovou duplikaci a liší se ve své sekvenci, případně i funkci), jejichž zaměňování může ústit, a podle výsledků V. Hubky a M. Kolaříka také ústí, v nesprávné fylogenetické stromy. Což ve výsledku znamená i nesprávné zařazení organismů do druhu. Problém paralogů se snaží studie řešit užitím několika nezávislých metod pro identifikaci druhů. Kombinace vícera přístupů má mimo jiné tu výhodu, že s určitou šancí eliminuje případný vliv paralogů na výsledné taxonomické závěry. No publisher Bc. Radka Nováková 2013-02-11T17:24:56Z Složka http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/jak-vyzrat-na-bakterie-zkuste-diamanty Díky spolupráci vědců z Přírodovědecké fakulty UK a Fyzikálního ústavu AV ČR se dozvídáme, že k inhibici růstu bakterií lze využít překvapivě také diamanty. Ovšem pozor - pouze v jejich nano podobě! No publisher Mgr. Blanka Zámostná 2013-02-28T16:45:04Z Složka