E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Sametová invaze aneb co lze očekávat od mechu nepůvodního v ČR

Trnovník akát, bolševník obecný, šeřík obecný nebo náprstník červený. Tahle jména jsou nám důvěrně známá. Ale vězte, že se jedná o rostliny, které se zabydlely nastálo na našem území, ačkoliv jejich původní areál výskytu je v jiných státech. V Evropě je celkově odhadem 36% nepůvodních rostlin (rostlin stabilně a trvale rostoucích v jiném než původním areálu výskytu), včetně mnoha druhů invazních. Ty nekontrolovaně kolonizují nová území a vytlačují z nich původní druhy s podobnými nároky. Některé z invazních druhů s námi sdílí prostor již několik desetiletí nebo dokonce staletí, takže si ani neuvědomujeme, že tu původně neměly co dělat. Coby „velcí vládci tvorstva“ si uvědomujeme výrazné změny v rámci cévnatých rostlin, invaze však také probíhají na úrovni mechorostů. Proto se Eva Mikulášková se svými spolupracovníky zabývala výskytem mechu křivonožka vehnutá (Campylopus introflexus), který v posledních třiceti letech zaplavil Českou republiku.

Obr 1. Křivonožka vehnutá (Campylopus introflexus); foto: Eva Mikulášková.
Obr 1 Křivonožka vehnutá (Campylopus introflexus); foto: Eva Mikulášková.
Původní domovina křivonožky vehnuté (Obr 1) je na jižní polokouli. Ve čtyřicátých letech dvacátého století byla poprvé zaznamenána ve Velké Británii a potom to byl jen skok přes kanál La Manche do Francie. Dále se úspěšně šířila na východ a v současnosti se vyskytuje již v 21 Evropských zemích. V přímořských státech vytváří tento druh na písečných stanovištích nebývale husté polštáře s rozlohou několika stovek metrů. Tím omezuje růst původních druhů mechorostů a lišejníků, a tak ovlivňuje například brouky a pavouky, kteří v těchto stanovištích žijí.  V České republice byla křivonožka poprvé zaznamenána v roce 1988 v Jižních Čechách a nyní je známa již z více než 80 lokalit. Evropský výzkum tohoto mechu byl dosud zaměřen na území severní a západní Evropy s oceánským klimatem. Otázkou zůstávalo, jak se bude tento mech chovat ve vnitrozemském podnebí České republiky. Bude vytlačovat přirozené druhy naší flóry, nebo se omezí na neškodné osídlování volných prostor?

Na zodpovězení těchto otázek bylo třeba nejdříve zmapovat současné znalosti o křivonožce vehnuté z dostupné literatury. Další výzkum již zahrnoval terénní průzkum s cílem sesbírat informace o současném výskytu mechu. Bylo potřeba zaznamenat podmínky všeobecně důležité pro růst mechu (geografickou pozici, nadmořskou výšku, substrát, dosažitelnost vody a světla a společenstva cévnatých rostlin).  Protože je velká část území ČR pokryta hospodářskými lesy, dílčí část studie byla zaměřena na výskyt křivonožky v různých typech borovicových porostů. Pro upřesnění poznatků o vlivu substrátu a vody na růst mechových rostlin bylo pozorování z volné přírody doplněno skleníkovým pokusem (7 různých typů substrátu, 3 frekvence zálivky) ve standardizovaných podmínkách pro 20 populací z různých stanovišť.

Obr 2. Výskyt křivonožky vehnuté
Obr 2. Výskyt křivonožky vehnuté v České Republice. Čtverce – odhad pravděpodobného rozšíření křivonožky dle typu stanoviště (šedá) a vyskytujících se rostlinných společenstev (šrafovaně). Body - oblasti se známým výskytem křivonožky (bílá, černá) včetně lokalit používaných pro detailnější výzkum (černá) (Preslia 84; 2012, p.870)
Výsledky výzkumu nejsou pro naši přírodu příznivé. Křivonožka vehnutá se vyskytuje v současnosti prakticky v celé České republice (Obr 2). Velikost populací je od několika rostlin až po polštáře mechu přesahující 100m2.
Křivonožka zatím osídlila nejhustěji západní a jižní Čechy, ale je pravděpodobně otázkou času, kdy osídlí se stejnou frekvencí i zbytek republiky.  Tomuto mechu nesvědčí velké množství živin a vody. Možný důvod jeho šíření na převážně chudé nehostinné půdy je nízká konkurence cévnatých rostlin na těchto stanovištích. Proto se běžně šíří zejména v mladých smrkových a borovicových monokulturách, na pasekách a na těžených a odvodněných rašeliništích. Obývá zvláště stanoviště narušená člověkem, kterých neustále přibývá.

Špatná zpráva tedy je, že se budeme muset smířit s dalším nezvaným hostem na našem území, který se zde stabilně zabydlel. Dobrá zpráva je, že tento host zatím není nebezpečný původním obyvatelům a cenným rostlinným společenstvům. Ale otázka do budoucnosti zní: není tohle zatím přípravná fáze na velký útok?

 

Otázky pro Evu Mikuláškovou:

Zmapovat celou republiku na výskyt mechu zní jako neskutečné množství práce. Kolik lidí a hodin bylo zapotřebí na zmapování výskytu křivonožky vehnuté?
V prvé řadě jsme cíleně nemapovali výskyt druhu v celé Republice. Vycházeli jsme z historicky známých lokalit a míst, které jsme v průběhu let zaznamenali. Významnou pomocí byla spolupráce mnoha dalších bryologů, lichenologů a botaniků z ČR, kteří neváhali podělit se s námi o své náhodné nálezy tohoto mechu a při svých terénních výzkumech měli oči otevřené. Z těchto důvodů není možné ani vzdáleně odhadnout počet hodin, které byly k průzkumu lokalit potřeba. Sama jsem strávila určitě několik týdnů objížděním známých míst. Tento typ sběru umožnil získat reprezentativní údaje z mnoha různých typů stanovišť v rámci celé republiky. Reálný počet populací bude jistě vyšší, přesto jsem přesvědčena, že co se týká diverzity stanovišť, máme reprezentativní vzorek.

Na Šumavě se podle Vašeho průzkumu vyskytuje nejvíce lokalit s křivonožkou vehnutou. Je příroda v Šumavském národním parku tak silně narušena, nebo je díky své poloze „jako první na ráně“?
Stejné množství lokalit jako je na Šumavě naleznete jistě v Českém lese. Z této oblasti máme zmapováno nejvíce lokalit ze dvou důvodů. Jednak je to mým delším působením v této oblasti. Terénní průzkum zde byl tím pádem detailnější a pravděpodobnost nálezu nových lokalit vyšší. Dále je to pozicí území. Pokud se podíváme na směr šíření, tak Šumava byla historicky opravdu „první na ráně“ a do tohoto území přilétalo veliké množství rozmnožovacích částic ze západu.

Mapování a procházení se po Šumavě zní velice poklidně a romanticky. Je to pravda? Máte nějaké veselé nebo dramatické zážitky z Vaší terénní práce?
Poklidné a romantické to jistě je, pokud svítí sluníčko a máte dobrou kondici a dobrý orientační smysl. Stačí špatné počasí nebo vymknutý kotník a z procházky za mechy se může stát o dost akčnější a nebezpečnější podnik. Vzhledem k rozlehlosti území a odlehlosti některých míst se navíc můžete lehce ztratit. Zdraví mi naštěstí vždy sloužilo, ale uznávám, že zabloudit se mi také podařilo a divoká prasata umí člověka pořádně vylekat :). Největší legrace byla asi s turisty, když jsem se vždycky vynořila kdesi z porostu nebo z močálu. Často mne potěšil jejich zájem o výzkum, který tam provádím.

 

Mikulášková E, Fajmonová Z, Hájek M (2012) Invasion of central-European habitats by the moss Campylopus introflexus. Preslia 84: 886-886

 

Eva Fučíková

Akce dokumentů