Pozdrav z minulosti
Čertkus luční (Succisa pratensis) je rostlina rostoucí na středně vlhkých lukách, kvetoucí vícekrát za život a dožívající se minimálně 25 let. Ve Švédsku, kde studie probíhala, je její výskyt závislý především na dřívějším spásání a kosení luk. K posouzení genetické rozmanitosti bylo použito osm enzymů, tzv. alozymů, kódovaných jedním lokusem vyskytujícím se ve více alelách. Tyto enzymy jsou u čertkusu známé svou variabilitou v rámci populací, které díky značné délce života mění svou genetickou strukturu velmi pomalu. Proto ji změny krajiny v minulosti mohou ovlivnit na mnoho let dopředu. Studovaná krajina prošla velkými změnami uspořádání za posledních 150 let – lokality se zmenšily a staly se více izolovanými. Na tuto změnu genetické složení populace zatím nezareagovalo. To bylo ve studii potvrzeno nízkým stupněm příbuzenského křížení (inbreeding) z důvodu vysoké vzájemné izolovanosti.. Na druhou stranu se v mnoha populacích ukázala nerovnováha způsobená genovým tokem z jiných geneticky odlišných populací. Vzhledem k současnému uspořádání krajiny se s velkou pravděpodobností jedná o genový tok v minulosti a tedy odraz historické struktury krajiny v jejich dnešním genetickém složení. To potvrzuje i fakt, že propojenost populací kolem roku 1850 je lepším faktorem vysvětlujícím jejich genetickou podobnost než jejich propojenost v současnosti.
Souhrn na závěr: genetická diverzita vzrůstá se vzrůstajícím propojením populací v minulosti a to i v případě, kdy bereme v potaz současnou (často fragmentovanou) strukturu krajiny. Z toho vyplývá, že historie krajiny může výrazně přispět k porozumění rozložení dnešní genetické skladby druhů a naopak genetická skladba může být použita k lepšímu porozumění minulosti krajiny, i na malé škále.
Radka Nováková
Akce dokumentů