E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Tajemné Hromnické jezírko pod drobnohledem vědců
Nedaleko Plzně u Hromnic se nachází nápadné červené jezírko, doslova propadlé do okolní krajiny. Před více než sto lety vzniklo samovolným zaplavením břidlicového lomu. Dnes je tato lokalita nejen přírodní památkou, ale pro svou extrémní kyselost i typem extrémního stanoviště, a tak přírodovědci obletovanou.
Co mají společného rododendrony s opancéřovanými amébami? Více než bychom si mysleli…
Kryténky, améby vybavené schránkou, tvoří důležitou součást půdních mikrobiálních společenstev a v některých ekosystémech dokonce představují jejich podstatnou část. Přestože jsou kryténky polyfyletická skupina, slučuje je jejich shodná ekologie. V půdě jsou abundantní a potenciálně důležité v různých procesech obzvláště v rašelinistích a v organických půdách vůbec. Jejich rozšíření je řízeno různými abiotickými faktory, nicméně se ale dosud ví jen velmi málo o jejich vztazích s dalšími organismy. Často se vyskytují v rhizosféře rostlin z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), které žijí především na kyselých a na živiny chudých půdách. Tyto rostliny významně ovlivňují vlastnosti půdy, což působí znatelné změny v mikrobiálních společenstvech. Jeden ze zástupců této čeledi, pěnišník pontický (Rhododendron ponticum), úspěšně invaduje některé ekosystémy na území Velké Británie a již bylo prokázáno, že se jeho vlivem půdní společenstva krytének mění. Jak ale tato společenstva vypadají v místech, kde je pěnišník původní, například v jižním Španělsku, v porovnání s již studovanými lokalitami z Velké Británie? Na to se pokusila odpovědět skupinka vědců - Martin Vohník (Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK), Zuzana Burdíková a David M. Wilkinson.
Železná nebo Zelená opona?
Po pádu komunistického režimu ve východní Evropě se mimo jiné změnily poměry v pokryvu a využívaní krajiny (land cover, land use). K jedněm z největších změn došlo podél hranice, která oddělovala západní a východní Evropu nazývané „Železná opona“.
Zelená hruštička z Uralu
Zelené řasy jsou nejdiverzifikovanější a nejúspěšnější skupina fotosyntetických eukaryot. Oproti jiným řasám se jim povedlo kolonizovat souš, což v historii jednak vedlo ke vzniku cévnatých rostlin, ale také linií, které osídlily půdy a dokonce i různé povrchy přímo na vzduchu. V půdě se nachází velmi různorodá společenstva řas, která ještě nejsou zcela prozkoumána.
Zlato, nebo život aneb chtějí kanadské těžební firmy devastovat naši krajinu?
Otázka těžby zlata se po dlouhých dvaceti letech stala pro Česko opět aktuální v mnoha lokalitách od Kašperských Hor až po Zlaté Hory v Jeseníkách. Její dopady by zasáhly značnou část obyvatel, faunu a flóru nejen v uvedených oblastech, ale i v širokém okolí, zejména vlivem emisí prachu se škodlivým arsenem a v blízkosti koryt znečištěných řek. Jednou z lokalit, kde by mohlo dojít k případné těžbě zlata, je také Mokrsko v oblíbené rekreační oblasti Slapské přehrady. V Poslanecké sněmovně se uskutečnil dne 25. 2. 2014 seminář s názvem „Těžba zlata nejen na Mokrsku u Vltavy“, které se zúčastnil i RNDr. Tomáš Chuman, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK.
Jak silný je vztah mezi krevními parazity ptáků a krevsajícím hmyzem?
Tým z Laboratoře pro výzkum biodiverzity Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK se již několik let zabývá studiem hýla rudého ve Vltavském luhu na Šumavě. Jednou z částí tohoto projektu je i výzkum krevních parazitů ptáků. Studie Petra Synka se zaměřila na jejich sledování u různých hostitelů a na to, jak úzce jsou jednotlivé linie parazitů vázány na konkrétní hostitelský druh.
Pozdrav z minulosti
Během posledních dvaceti let vznikla nová disciplína zvaná fylogeografie, která zkoumá vztah mezi historickými procesy a současným rozšířením druhů na velikých geografických škálách. Pátrá po jejich příbuzenských vztazích a genetické diverzitě (diverzitě genetických markerů). Zuzana Münzbergová a její kolegové se pokusili vyzkoumat, zda podobné závislosti, které jsou známé na kontinentální škále, je možno pozorovat i na území o rozloze několika kilometrů čtverečních. Konkrétně se snažili zjistit, zda je dnešní genetická rozdílnost populací vytrvalé rostliny Succisa pratensis ovlivněna minulým rázem krajiny.
Sametová invaze aneb co lze očekávat od mechu nepůvodního v ČR
Trnovník akát, bolševník obecný, šeřík obecný nebo náprstník červený. Tahle jména jsou nám důvěrně známá. Ale vězte, že se jedná o rostliny, které se zabydlely nastálo na našem území, ačkoliv jejich původní areál výskytu je v jiných státech. V Evropě je celkově odhadem 36% nepůvodních rostlin (rostlin stabilně a trvale rostoucích v jiném než původním areálu výskytu), včetně mnoha druhů invazních. Ty nekontrolovaně kolonizují nová území a vytlačují z nich původní druhy s podobnými nároky. Některé z invazních druhů s námi sdílí prostor již několik desetiletí nebo dokonce staletí, takže si ani neuvědomujeme, že tu původně neměly co dělat. Coby „velcí vládci tvorstva“ si uvědomujeme výrazné změny v rámci cévnatých rostlin, invaze však také probíhají na úrovni mechorostů. Proto se Eva Mikulášková se svými spolupracovníky zabývala výskytem mechu křivonožka vehnutá (Campylopus introflexus), který v posledních třiceti letech zaplavil Českou republiku.
Renschovo pravidlo vládne všem, aneb proč existují rozdíly mezi rozdíly
Řešíme to všichni. Je praktické mít stejně velkého partnera? Anebo je lepší mít dlouhána, či prcka? Touží romantické ženy po mužném chlapovi? Jsou muži opravdu přitahováni křehkými Popelkami? Rozdíly ve velikosti neřeší pravděpodobně pouze lidstvo, ale také zvířata. Dokonce to vypadá, že vkus a požadavky na rozdílný vzrůst partnerů se liší mezi druhy. Renschovo pravidlo popisuje děj, kdy se zvětšující se velikostí druhů v rámci dané živočišné linie se zvětšuje velikost samců více než velikost samic. Samci u větších druhů pak bývají větší vzhledem k velikosti samic než u menších druhů. Příklad můžeme nalézt v rámci našeho vlastního řádu - primátů. Samce nártouna filipínského (0,12kg), coby zástupce malého druhu, skoro nerozeznáme od nepatrně lehčí samice. Naopak samci gorily nížinné (160 kg) jsou dvakrát těžší než samice. Tento trend je většinou vysvětlován sexuální selekcí. Samice malých druhů by si tedy měly vybírat samce menší či podobné velikosti než jsou ony samy, zatímco samice velkých druhů by si měly vybírat samce větší.
Kolapsy krušnohorského úpatí
Přestože sesuvy, coby přírodní ohrožení, u nás nepatří k mediálním hvězdám jako třeba povodně, má i v tomto směru Česká republika co nabídnout. Ideální prostředí pro jejich studium nabízí oblast na hranici úpatí Krušných hor a Mostecké pánve, kde se tak stalo i díky těžbě hnědého uhlí během 20. století.
Akce dokumentů