Charakteristika oboru

Vývojová biologie  je integrující vědecká disciplina jejímž předmětem je studium rozmnožování a individuálního vývoje v celém životním cyklu organismů. Studuje programované využití genetické výbavy během diferenciace buněk a morfogeneze zárodku i dospělého jedince. Dále pak zkoumá geneticky nebo epigeneticky podložené regulační děje v procesech proliferace, programované smrti, migrace, při vzájemné komunikaci, rozpoznávání  a kooperaci buněk a jejich komplexů  během individuálního vývoje organismu. Tyto děje probíhají v různé míře, zejména např. regenerace, od jednobuněčného stádia a morfogeneze po celý život včetně doby dospívání a stárnutí.  Vývojová biologie propojuje a rozšiřuje poznatky a používá metodickou výbavu  zejména  molekulární a buněčné biologie (buňka je základem veškerých životních dějů), vývojové genetiky, embryologie, funkční morfologie,  patologie buněk, teratologie a fyziologie rozmnožování.

Nabídka přednášek a kurzů a seminářů

Povinné:
Diskusní seminář OR s prezentací výsledků studentů formou přednášky a diskuse se zvanými odborníky. 
Kurz Strategie grantové aplikace a příprava vědecké publikace. Po teoretické přípravě v několika přednáškách student samostatně  připraví vzorovou žádost o podporu grantového projektu (formulář GA ČR) v anglickém jazyce.
Volitelné: po dohodě se školitelem voli student nejméně dva kurzy z nabídky OR vývojové a buněčné biologie, popř. nabídky fakult:
Molekulární mechanismy oplození (dvousemestrový přednáškový kurz)
Diferenciace buňky v zárodečném vývoji (semestrový přednáškový kurz)
Buněčná proliferace (semestrový přednáškový kurz)
Buňky a tkáně in vitro (přednáškový a praktický kurz)
Buněčné jádro a genová exprese (přednáška a cvičení)
Vývojová a experimentální morfologie a buněčná terapie (semestrový přednáškový kurz) 
Získání a zpracování mikroskopického obrazu (přednáška a cvičení)
Proteiny signálních kaskád (přednáškový kurz)
Reprodukční biologie (semestrová přednáška)

Další možnosti výběru poskytuje nabídka kurzů oborových rad ve  sdružení Biomedicina (jsou na webu: http://dspb.avcr.cz/oborove-rady/).
Např. Ústav fyziologie 2. lékařské fakulty UK ve spolupráci se vzdělávací a konzultační společností Centrum dohody s.r.o. vypisují volitelný kurz s názvem metody a organizace vědecké práce, určený pro postgraduální studenty biomedicínských oborů.

Návrh témat disertačních prací

Akrosomální proteiny savčích spermií a jejich úloha v procesu oplození.
Cytoskeletální proteiny savčích a rybích spermií a jejich fyziologická úloha při fertilizaci.
Vliv endokrinních disruptorů na oplození in vivo.
Vliv vybraných polutantů na savčí organismus, reprodukci, stav reprodukčních orgánů a kvalitu spermií.
Molekulární metody monitorování difúzního znečištění žitovního prostředí ovlivňujícího reprodukci..
Exprese vybraných proteinů lidských spermií u mužů s normálním a patologickým spermiogramem.
Migrace a diferenciace buněk v časných stadiích vývoje (endotel, buňky neurální lišty); kmenové buňky neurální lišty.
Vývojový potenciál buněčných populací izoovaných z preimplatačních embryí savců.
EPAC - nový vnitrobuněčný receptor  cAMP a jeho úloha při znovuzahájení meiózy oocytů myši.
Proteomová analýza za meiotického zrání oocytů.
Proteinová analýza kmenových buněk a častečně diferencovaných buněk.
Proteinová analýza kmenových buněk a častečně diferencovaných buněk.
Molekulaární mechanismy nukleace a organizace mikrotubulů mimo centrozóm.
Tyrozinkinázy rodiny src a embryonální vývoj Xenopua laevis a Xenopus tropicalis.
Remodelace chromatinu v závislosti na stupni diferenciace.
Funkce jaderného myosinu I.
Charakterizace laminových struktur jader.
Cílená diferenciace a diferenciace kmenových buněk.
Exprese genetické imformace v embryonálním vývoji prasete.
Izolace a charakterizace genů Pox a dalších, které se účastní genetického programu oka.
Dvojstupňová kultivace oocytů.
Buněčná terapie míšního poškození a Parkinsonovy choroby u miniaturních prasat.
Studium naprogramování u klonovaných embryí myší. 
Molekulární mechanismy transportu železa u lidských buněk a jejich úloha v patogenezi.
Molekulární mechanismy indukce apoptózy u nádorových i jiných tzpů buněk.
Morfologický obraz apoptózy.
Izolace a charakterizace kmenových buněk z varlete zárodku Xenopu laevis
Myší dentice jako model pro studium časného vývoje epitelových struktur.
Vznik zubních vad u myší s genovými defekty.
Identifikace a charakterizace nových molekul buněčného povrchu žírných buněk.
Význam doménové struktury buněčných povrchů při buněčném signalizování.
Význam filamentózního aktinu při buněčné aktivaci

Zásady oborové rady doktorského studia v oboru vývojová a buněčná  biologie

1. Zásady upřesňují požadavky oborové rady, založené na platných úpravách pravidel
doktorského studia UK v Praze a Organizačním řádem doktorského studia.
2. Uchazeč o doktorandské studium by si měl ještě před přijímacím pohovorem najít
kvalifikovaného školitele, který se školením uchazeče souhlasí a se kterým se dohodne
na vhodném tématu disertační práce.
3. K přijímacímu pohovoru se uchazeč dostaví spolu s budoucím školitelem nebo jeho
pověřeným zástupcem. Během pohovoru musí uchazeč, s případnou podporou budoucího školitele, přesvědčivě seznámit přijímací komisi se záměrem a časovým programem doktorského studia a zvláště pak být schopen prokázat, že téma disertační práce je vědecky aktuální, dobře podložené a experimentálně zvládnutelné.
4. Školitel nese hlavní zodpovědnost za průběh doktorského studia a vedení disertační
práce. Určuje (v souladu s obecnými pravidly doktorského studia) rozsah odborné
teoretické přípravy a dbá na to, aby disertační práce měla náležitou vědeckou úroveň.
5. Oborová rada vyžaduje povinnou účast doktorandů na seminářích doktorandů
pořádaných oborovou radou.
6. Účastník prezenčního doktorského studia by měl do konce třetího roku složit státní doktorskou zkoušku.
Účastník kombinovaného studia by měl složit státní doktorskou zkoušku nejpozději do konce pátého roku.
7. Předpokladem pro podání žádosti o vykonání doktorské zkoušky je úspěšné
absolvování alespoň dvou kurzů dle výběru po konzultaci se školitelem. Kurz Strategie grantové aplikace, v jehož rámci musí doktorand vypracovat část C grantové aplikace podle požadavků GAČR (v anglickém jazyce), je povinný.
8. Základem disertační práce musí být výsledky, které byly publikovány nebo byly
přijaty k publikaci v recenzovaných mezinárodně uznávaných odborných časopisech.
Uchazeč musí být autorem/spoluautorem nejméně dvou publikací v časopisech se
známým impakt faktorem (IF), přičemž alespoň u jedné publikace musí být prvním
autorem. Kumulovaný IF (KIF*) těchto publikací by měl být >1.0. V individuálních výjimečných a jasně zdůvodněných případech může oborová rada rozhodnout jinak.
Doporučenou formou disertační práce je soubor alespoň čtyř publikací (již publikovaných, přijatých do tisku, či připravených k publikaci) s vysvětlujícím komentářem. Z těchto publikací by měly být alespoň 3 již publikované nebo přijaté do tisku. Komentář v rozsahu asi 20 stran by měl zahrnovat shrnutí současného stavu problematiky, cíle práce, komentář k prezentovaným publikacím, stručné shrnutí výsledků práce a seznam použité literatury. Práce může být sepsána v češtině nebo angličtině.
* KIF je součtem IF časopisů s publikacemi uchazeče po korekci na počet autorů (tzv. AIF).
AIF pro konkrétní publikaci se vypočte podle vztahu: AIF = IF/n + 1, kde n = počet autorů
publikace, přičemž pro prvního autora je hodnota AIF dvojnásobkem vypočtené hodnoty.

Oborová rada