Charakteristika oboru

Předmětem studia je geografická organizace společnosti a její vývoj. Jedná se zejména o analytická a syntetická hodnocení systému osídlení a procesu urbanizace, hierarchického uspořádání regionů, územní diferenciace v rozmístění sociálních a ekonomických jevů a stanovení úlohy podmiňujících faktorů. V aplikačním smyslu toto studium navazuje na řešení problémů regionálního rozvoje, administrativního členění, řešení různých typů lokalizačních úloh atd. Specifický význam je dále přikládán studiu interakce společnost, resp. člověk a přírodní prostředí a navazujícím problémům sociální ekologie. Specializované zaměření dále představují problémy spojené s jednotlivými socioekonomicko geografickými obory jako je geografie obyvatelstva (např.struktura a vývoj migračních vztahů, jejich motivací), geografie zemědělství např.využití země), geografie průmyslu (např.lokalizační faktory), geografie služeb (např. hierarchická diferenciace obslužných zařízení středisek).

Nabídka přednášek, kurzů a seminářů

a) V I.ročníku PGS je povinné absolvování obecného kolokvia ze sociální a regionální geografie a demografie.
b) Pro absolventy jiných oborů nebo VŠ jsou předepsány některé přednášky magisterského studia sociální geografie.
c) Podle zaměření doktorandské práce jsou školitelem specifikovány další přednášky - např. na jiných fakultách nebo VŠ, v jiných PGS kurzech apod.
d) Obvykle je doktorandům zajištěn i zahraniční studijní pobyt a s ním spojené absolvování některých přednášek.

Výzkumná témata řešená na pracovišti

Převažují témata zaměřená na komplexní problémy geografické organizace společnosti jako je prognóza urbanizace, předpokladů vývoje sociálně-ekonomické regionální diferenciace, regionalizace a územního členění apod. V jejich rámci jsou pak zahrnuty i otázky speciální-předpoklady migračního vývoje, regionálních rozdílů v úmrtnosti obyvatelstva, využití ploch atd. Speciální problémy tohoto druhu jsou někdy předmětem i samostatných - obvykle aplikovaně zaměřených - výzkumů.

Požadavky oborové rady na publikační činnost doktorandů

1) Povinné publikace před obhajobou dizertační práce (plní každý doktorand):

Do obhajoby dizertační práce (bez rozdílu její formy) doktorand publikuje minimálně 2 odborné články v recenzovaném vědeckém časopise, přičemž minimálně 1 článek je publikován v časopise s IF a 1 článek může být nahrazen kapitolou v odborné recenzované knize. Výjimečně (např. vzhledem k tematickému zaměření dizertace) může oborová rada uznat nahrazení článku v časopise s IF dvěma články v časopisech evidovaných v databázi WoS/Scopus. V případě, že publikace dosud nevyšla, doktorand předkládá potvrzení redakce o přijetí publikace do tisku. Akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci katedry a číslo výzkumného projektu.

2) Počet publikací v případě odevzdání dizertační práce jako monotematického souboru publikací:

Minimální počet jsou 4 odborné příspěvky v recenzovaném vědeckém časopise, nebo kapitoly v recenzovaných odborných knihách. Dané publikace musí tvořit určitý logický, tematicky ucelený, celek, musí být uvedeny první a uzavřeny závěrečnou kapitolou. Úvodní text dizertace musí mít charakter zásadního pojednání, které vystihuje podstatu (jádro) badatelského úsilí doktoranda. V závěrečné kapitole doktorand diskutuje klíčové závěry výzkumu a možností jeho dalšího směřování (specifikuje těžiště dalšího výzkumu). Počet článků zařazených v příloze dizertace není klíčový, podstatná je jejich kvalita a logické uspořádání souboru publikací prokazující kvality doktoranda.

V případě kolektivních prací musí být specifikován autorský podíl doktoranda. Autorský podíl specifikuje první autor, vedoucí týmu, příp. školitel. Alespoň jedna z publikací musí být doktorandem publikována samostatně (autorství 100 %) a u alespoň jedné publikace doktorand musí být uveden jako první autor. Akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci katedry a číslo výzkumného projektu.

Bližší informace pro doktorandy...

Oborová rada