Charakteristika oboru

Obor je zaměřen na lokální, regionální, makroregionální, kontinentální a globální problémy krajinné sféry. Zaměření vychází ze studia vývoje interakce přírodní a sociálněgeografické sféry v různé řádovostní úrovni.

Studium je zaměřené na oblasti České republiky i na zahraniční země. Poskytuje vědeckou a manažerskou přípravu zaměřenou na:

• regionální rozvoj, rozvoj regionu a regionálních systémů
• interakce příroda - společnost, trvale udržitelný rozvoj
• cestovní ruch a rekreace, příčiny, struktura, dynamika, konsekvence
• transformace a rozvoj dopravních systémů
• geopolitické změny, globalizace problémů a sociálně-ekonomický a politický rozvoj makroregionů

Výzkumná témata řešená na pracovišti

• proces evropské integrace jako součást globalizace
• globální problémy světa
• příhraniční regiony a Euroregiony, periferní oblasti a jejich rozvoj
• vývoj geopolitických poměrů
• Česká republika a EU
• mezistátní cestovní ruch, proudy, příčiny, dynamika
• česká zahraniční pomoc

Nabídka přednášek, kurzů a seminářů

V I. ročníku PGS je povinné absolvování obecného kolokvia ze sociální a regionální geografie a demografie: rozsah 3/0, 3/0, výuka je zajištěna kolektivem pracovníků kateder sociální geografie a regionálního rozvoje i demografie a geodemografie.
Pro absolventy jiných oborů PřF UK nebo jiných VŠ jsou individuálně předepisovány nad rozsah PGS některé přednášky magisterského studia regionální geografie. Jde především o kurzy Sociogeografické komplexy (Hampl), Lokální a regionální rozvoj II (Blažek), Geografická analýza mikroregionu (Bičík) na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje, případně další dle specializace studenta. Podle individuálního zaměření studenta jsou školitelem specifikovány další přednášky, realizované jak na PřF UK, tak na jiných VŠ, v minimálním rozsahu čtyři speciální přednášky se zkouškou.
Část odborné přípravy student PGS může absolvovat v zahraničí. Absolvované kurzy se započítávají do jeho plánu individuální vědecké přípravy.

Požadavky oborové rady na publikační činnost doktorandů

1) Povinné publikace před obhajobou dizertační práce (plní každý doktorand):

Do obhajoby dizertační práce (bez rozdílu její formy) doktorand publikuje minimálně 2 odborné články v recenzovaném vědeckém časopise, přičemž minimálně 1 článek je publikován v časopise s IF a 1 článek může být nahrazen kapitolou v odborné recenzované knize. Výjimečně (např. vzhledem k tematickému zaměření dizertace) může oborová rada uznat nahrazení článku v časopise s IF dvěma články v časopisech evidovaných v databázi WoS/Scopus. V případě, že publikace dosud nevyšla, doktorand předkládá potvrzení redakce o přijetí publikace do tisku. Akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci katedry a číslo výzkumného projektu.

2) Počet publikací v případě odevzdání dizertační práce jako monotematického souboru publikací:

Minimální počet jsou 4 odborné příspěvky v recenzovaném vědeckém časopise, nebo kapitoly v recenzovaných odborných knihách. Dané publikace musí tvořit určitý logický, tematicky ucelený, celek, musí být uvedeny první a uzavřeny závěrečnou kapitolou. Úvodní text dizertace musí mít charakter zásadního pojednání, které vystihuje podstatu (jádro) badatelského úsilí doktoranda. V závěrečné kapitole doktorand diskutuje klíčové závěry výzkumu a možností jeho dalšího směřování (specifikuje těžiště dalšího výzkumu). Počet článků zařazených v příloze dizertace není klíčový, podstatná je jejich kvalita a logické uspořádání souboru publikací prokazující kvality doktoranda.

V případě kolektivních prací musí být specifikován autorský podíl doktoranda. Autorský podíl specifikuje první autor, vedoucí týmu, příp. školitel. Alespoň jedna z publikací musí být doktorandem publikována samostatně (autorství 100 %) a u alespoň jedné publikace doktorand musí být uveden jako první autor. Akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci katedry a číslo výzkumného projektu.

Bližší informace pro doktorandy...

Oborová rada